My Annoying Brother

31.KAPITOLA

Z pohledu Clarke

Večer mě zase Shawn doveze domů. Jako každý den v poslední době jsme byli spolu venku.
,,Děkuju moc za dnešek" usměju se na něj. Nevím, ale pomalu k němu asi začínám něco cítit. Asi ho nemiluju, ale myslím, že už se pomalu zamilovávám. A pokud je pravda, co mi řekla Courtney a Cole, tak on mě miluje.
,,Ale prosimtě neděkuj. Rád jsem byl s tebou. Jsi moje kamarádka" řekne a dá přehnaný důraz na slovo kamarádka. Co tím jako chce naznačit? Doufám, že si to teď nerozmyslí a nebude chtít být jen kamarád. Já už bych možná i chtěla být něco víc, než kamarádka.
,,Jo jasně, ty jsi můj kamarád" udělám mu to samé a uvidím, jak se zatváří trochu ublíženě, ale je hrozně roztomilej. Ježiš, no už je to tu zase, co to proboha placám.

Pak se k němu přiblížím a dám mu pusu na jeho dokonale oholenou tvář. On se na mě hrozně roztomile usměje.
,,Tak ahoj zítra" řeknu a vystoupím z auta.
,,Hele Clarke, zítra máme jen tu přednášku?"
,,No jo, jenom tu no"
,,Nevíš o čem to bude?"
,,Říkali něco o sdružování kolektivu, něco takovýho. Prej to je docela zábava"
,,Jo, tak to jo, tak ahoj" řekne a věnuje mi úsměv plný těch jeho krásných perel.
,,Ahoj Shawne" řeknu a odejdu domů. Zaklepu, protože jsem si zapomněla klíče. Ihned mi otevře mamka, tou rychlostí buďto čirou náhodou procházela zrovna kolem dveří,
nebo, a to je to, co si spíš myslím, mě sledovala.

,,Ahoj mami, ty jsi mě sledovala?"
,,To je Shawn?" zeptá se a kouká se za mě, Shawn tam stále je, se svým autem, podle záření asi něco dělá na mobilu.
,,Jo, je. Proč?"
,,No tak já ho půjdu pozdravit a pozvat" řekne a už se prosmýká okolo mě, já ji naštěstí v pravý okamžik chytnu.
,,Mami nech ho chudáka"
,,No jo, tak mi ale slib, že ho brzo pozveš sem, abych toho tvého Shawna poznala"
,,Zaprvé, není to můj Shawn a zadruhé, pozvu ho, ale žádný otázky na tělo a ohledně nás, je to můj kamarád"
,,No jo pořád, tak pozvi toho svého kamaráda, alespoň příští týden"
,,No jo furt" řeknu a zasměju se.

Dojdu do svého pokoje a ještě si udělám úkoly. Potom si sejdu dolů na večeři, naštěstí dneska skoro žádný otázky. Pak se podívám ještě na film a u něho pomalu usnu. Ráno mě probudí mamka.
,,Mami co je" řeknu ještě v polospánku.
,,Vstávej, nezvonit ti budík, je už docela pozdě" řekne a já vyletím jako raketa z postele a rychle na sebe naházím první věci, co uvidím. Vlasy si jen rozčesu a dám do culíku.
,,Řekni, že je táta doma a může mě odvézt"
,,Ne broučku, není"
,,Sakra, autobus mi ujel a pěšky to nestihnu"
,,No a co se zeptat Shawna?" navrhne mamka.
,,Ne, nemůžu ho ždímat"
,,Chceš přijít pozdě? Jemu to nic neudělá, stejně jede kolem ne?"
,,No úplně ne, ale zkusím se ho zeptat"

Jak jsem řekla, tak jsem udělala a zavolala jsem Shawnovi. Ten, jak už je u něj zvykem, neměl žádný problém, je to fakt hodný člověk. Řekl, že za deset minut je u mě, tudíž mám čas se nasnídat v klidu. Všechno sním a vyčistím si zuby, vezmu tašku a vyjdu před barák zrovna ve chvíli, kdy přijede Shawn. Mamka stojí u dveří, ruce má na puse a skoro slzy v očích. Nechápu, co na tom je.
,,Ahoj, je tvoje mamka v pohodě?" řekne Shawn a hypnotizuje pohledem mamku.
,,Jo, ona všechno hrozně přehání" řeknu a Shawn kývne a vyjede na cestu.
,,Moc díky, že jsi mě vzal, bez tebe bych to nestihla"
,,Ale prosimtě, to je maličkost. Taky do tý školy jedu, ne?" řekne a já se jen usměju.

Přijdeme do školy spolu a všichni na nás koukají jako na zjevení. Dojdeme ke svým skříňkám.
,,Ahoj Courtney" pozdravíme oba najednou.
,,Kde jste spolu byli?" zeptá se zvědavě.
,,Ale to víš, já si zapomněla nařídit budík"
,,Aha, já myslela-"
,,Dobrý, nemusíš nám vysvětlovat, co jsi myslela" řekneme se Shawnem téměř stejnou větu a pak se všichni tři rozesmějeme. Dojdeme do naší třídy, která vypadá úplně jinak. Lavice jsou po stranách a židle uprostřed v takovém kruhu. Sednu si a vedle mě si sedne Courtney a Shawn, takže jsem uprostřed. Vedle Courtney si sedne Cole a vedle Shawna Natalie. Počkáme než zazvoní a pak přijde nějaká paní, která to celé vede.