My Annoying Brother

54.KAPITOLA

Z pohledu Courtney

Přijdu domů a u dveří si sundám boty a bundu.   
,,Ahoj, jsem doma!" Zakřičím trochu smutněji, aby to na mně nebylo poznat, že jsem šťastná.  
,,Kde jsi byla?" Vyjde máma z kuchyně a já trochu ztuhnu. 
,,No, já měla doučování." Řeknu trochu nervózně.  
,,Doučování a s kým?!"   
,,No s jedním klukem ze školy, on je taky šprt jak já a chtěl s něčím pomoct."   
,,Courtney doufám, že jsi nebyla venku s tím klukem?" Zeptá se přísně. A já na suchu polknu, neumím lhát.   
,,Ano, byla jsem na doučování, mám tomu klukovi zavolat?"   
,,Ne nemusíš, věřím ti, ale dneska se běž připravit."  Řekne usměvavě až nadšeně.   
,,Mami děje se něco?" Zeptám se trochu s obavami.  
,,No vlastně dneska k nám na večeři přijdou Gordonovi."    
,,Gordonovi?"   
,,No, mají hrozně milého syna Samuela."    
,,Aha to je skvělý a co já s tím?"   
,,No když to dobře dopadne, tak s tím budeš mít hodně! A teď se jdi připravit." Řekne a s úsměvem zaleze do kuchyně.  Já tam zůstanu stát a moje oči se pomalu plní slzami. Otočím se ke schodům, které vyběhnu a zavřu se v pokoji.

S pláčem sebou praštím do postele. Co jsem komu provedla. Proč chudák Cole, kdyby ho máma znala jako toho největší hajzla tak bych se jí nedivila, ale on se změnil opravdu a moc se změnil. A já se s ním nemůžu ani vídat, alespoň ve škole se s ním mohu bavit. Když se vybrečím a už nemám co brečet tak si sednu ke stolu a začnu na počítači hledat Gordonovi. Hned mi vyjede jejich firma. Docela velká firma jejich pobočky sídlí po celé Kanadě ve Spojených státech a dvě v Evropě.  
,,Adam a Jennifer Gordonovi vlastní firmu Gordon&Co. Mají na každém kontě přes 60 milionů a mají asi čtyři ty konta a jejich syn Aiden to všechno jednou převezme." 
,,No, ale proč?"   
,,Courtney už se připravuješ? Za hodinu jsou tady!"    
,,Jo! Vždyť už jdu." Konec věty už si řeknu spíše pro sebe.

Dojdu ke své skříni a vytáhnu si nějaké šaty slavnostní a pověsím si je na háček dojdu do koupelny a trochu se upravím, ale nepřeháním to, protože je mi to, co dělá moje máma, ukradený. Vrátím se zpátky do pokoje a vezmu si na sebe ty šaty. Vezmu do dlaní svůj řetízek a z hluboka se nadechnu vezmu si svoje balerínky a ještě se upravým. Kdybych to neudělala teď tak by mě máma seřvala.   
,,Courtney pojď, jsou tady!" Zakřičí na mě máma a já sebou trhnul. Celá rozklepaná vyjdu z pokoje a co nejpomalejším krokem a pomalu sejdu schody a hned pod nimi mě chytne máma za ruku.  
,,Tak a tohle je naše Courtney. Courtney tohle je Adam a Jennifer a jejich syn Aiden." Řekne a ukáže na vyššího kluka s blond vlasy a modrými oči. Je asi tak o hlavu menší než Cole, ale zase o hlavu vyšší než já.  
,,Ahoj." Řeknu a pokusím se usmát.
,,Rád tě poznávám Courtney." Řekne a usměje se. Má docela přijemnej úsměv, ale nedostává mě jak ten Cola a to jak se mu zalesknou oči.

,,Tak se posaďte." Řekne mamka a všichni kromě mě si sednou ke stolu.  
,,Courtney?" Koukne na mě máma a naznačí mi hlavou ať si sednu. Já si poslušně sednu a zabořím zrak do svého talíře. 
,,Takže Courtney, ty studuješ?"  
,,No já studuju střední, poslední rok tady v Torontu a pak bych chtěla studovat medicínu."   
,,Takže doktorka?"   
,,No ráda bych se stala dětskou lékařkou."  Řeknu a pousměju se.  
,,No tak to je hezké a ty by jsi nechtěla jednou převzít firmu tvých rodičů?"   
,,No vlastně ani."    
,,No jasně, že chce a také ji jednou převezme." Řekne máma a já zase sklopím zrak. Potom si ještě chvíli povídáme a nakonec se máma konečně rozhodne nandat večeři.   
,,Courtney a ty máš kluka?"
Zeptá se Jenni a já se usměju.   
,,No vlastně." Začnu úplně nadšeně, ale máma mi pod stolem kopne do nohy.  
,,Ne nemám." Řeknu zklesle.   
,,No, ale brzy už kluka mít budeš." Řekne máma a mně zaskočí sousto, které mám v puse.  
,,Pro..prosím?"    
,,No ty a tady Aiden se jednou vezmete a naše firmy se spojí." Řekne máma nadšeně a mně se zastaví srdce.    
,,Ne!" Řeknu rázně a postavím. Všichni na mě začnou zírat.