My Annoying Brother

26.KAPITOLA

Z pohledu Courtney

,,Ahoj já, nechtěla jsem vás vyrušit." Řeknu trochu stydlivě. Právě jsem Shawnovi s Clarke přerušila jejich líbací scénu, já jsem tak blbá.
,,Ne počkej. Nás si nevyrušila, kam jdeš? Nechceš jít s námi?"
,,Jste hodný, ale nemůžu, máma mě poslala do papírnictví." Řeknu a usměju se.
,,Hele Courtney, můžeme si večer zavolat?"
,,No jako můžeme, jestli zase nebudeš někde lítat a netípneš mi to a já se zase nic nedozvím." Řeknu a obě se zasmějeme. Shawn na nás jenom chudák kouká.
,,No jo, za to se omlouvám, ale tentokrát slibuju, že ti zavolám."
,,Tak jo, tak se uvidíme zítra."
,,Jo, jasně. Ahoj." Řekne Shawn a já se usměju.
,,Ahoj, večer zavolám." Zakřičí na mě Clarke a já se na chvíli otočím a s úsměvem jim zamávám. Otočím se a pokračuju v cestě. Ach jo, vždycky musím já. Jako kdyby jsi tam nemohli dojít sami.

Dojdu k malému krámku a otevřu dveře.
,,Courtney?!"
,,Dobrý den slečno Marshllová." Pozdravím a usměju se.
,,Tak co potřebuješ tentokrát?"
,,No, dneska jdu dokonce se seznamem."
,,Aha, tak povídej, co potřebuješ." Řekne a usměje se. Je hrozně milá, sem hrozně ráda chodím, když něco potřebuju.
,,No takže dvakrát barevné papíry, dvakrát tekuté lepidlo, dvakrát tvrdé desky, čtyřikrát sadu štětců a pastelek, dvakrát psací sadu, jednou gumu v tužce, dvakrát sadu vodovek a temper a ještě dvě třiceti centimetrová pravítka. No a to je všechno."
,,Jasně chápu, takže pro Lauru růžové a pro Bena modré." Řekne a na všechny ty věci dá dvě barevná pravítka. Jenom se usměju. Sundám si ze zad batoh.
,,Ne počkej já ti něco dám." Zarazí mě a začne věci skládat do velké pevné dárkové tašky.
,,Děkuju." Řeknu a když to tam úhledně naskládá, tak já ty všechny věci zaplatím.
,,Tak ještě jednou děkuju a přeji hezký den."
,,Ahoj Courtney." Rozloučíme se a já vyjdu ven. Nadechnu se čerstvého už trochu mrazivého vzduchu. Stejnou cestou se vydám domů.

,,Ahoj jsem zpátky." Řeknu a zavřu dveře od domu.
,,Ahoj." Pozdraví mě mamka z kuchyně. Dojdu tam a obří tašku položím na jídelní stůl.
,,Děkuju, jsi hodná. Tak jo, vy si to rozeberte a hlavně to tady nezapomeňte jako minule." Řekne mamka naštěstí už tu kytaru přešla, ale už žádnou kytaru nechci.
,,Courtney za chvíli bude večeře tak potom přijď."
,,Jo neboj, já si jenom připravím do školy." Řeknu a vydám se nahoru do pokoje. Vezmu si svůj batoh do školy a naskládám si do něj věci. Najednou mi zazvoní telefon. Zvednu ho a pozdravím Clarke na druhé straně.
,,Ahoj hele zavoláme si, tak v půl osmé, já teď musím na večeři."
,,Jo jasně, tak si potom zavoláme přes skype."
,,Dobře, tak zatím ahoj."
,,Ahoj." Ukončím hovor a vrátím se dolů do kuchyně, kde už máma chystá poslední talíř s večeří.

Sednu si na svoje místo a pustím se do jídla.
,,Courtney prosím tě nehrb se jak zvoník od matky boží." Poučí mě mamka a já se narovnám.
,,Už jsi se rozhodla nad tou školou?"
,,No přemýšlela jsem, že to zkusím buď na Oxford, nebo na Cambridge." Řeknu a pokrčím rameny.
,,A proč neskusíš něco tady?" Zeptá se mě mamka.
,,Mami ty víš jak to mám, ale neboj, můžu si přece dát až čtyři přihlášky. Takže si pošlu jednu tady dvě do Anglie a jednu do Los Angeles."
,,No tak jo, ale jestli tě přijmou na všechny tak si to hlavně nejdříve promysli."
,,Neboj mami." Řeknu a dál radši už nic neříkám. Dojím svojí večeři a vydám se nahoru dneska naštěstí myje nádobí Laura. Nejdříve se vykoupu, vyčistím si zuby a potom si zalezu do pokoje.

Otevřu notebook a zapnu skype.
,,Ahoj. Tak o čem jsi semnou chtěla mluvit?" Zeptám se a usměju se.
,,No, víš já."
,,Hele jestli jsi chtěla mluvit o tom, jak jsem vás vyrušila při té líbačce tak se omlouvám."
,,Ale prosím tě, mezi námi nic není."
,,Nelži a přiznej, že trochu jsi zamilovaná."
,,Courtney co to meleš. My se Shawnem jsme jenom kamarádi."
,,Jo jasně to ti tak budu věřit. Ty se mu líbíš a on tobě taky nebo k němu, alespoň začínáš něco cítit a to mi nevymluvíš."
,,No já nevím, kdyby mě miloval tak jak ty říkáš, tak by mě políbil nebo."
,,Clarke vždyť ten chudák ti dal už takovej signálů, že se mu líbíš." Řeknu a usměju se.
,,Vážně?"
,,Ano, ježiši pořád tě někam zve a jste spolu. Vážně. Zkus to a dozvíš se."