My Annoying Brother

46.KAPITOLA

Z pohledu Courtney

,,Jo asi máš pravdu. Vy oba. Cole Mendes nikoho nemiluje. Nemiluje ty sexy holky, se kterýma spí, tak proč by měl milovat holku jako jsem já."     
,,Přesně tak Courtney takový on je." Řekne Shawn a mě se to trochu dotkne.   
,,Asi mi prostě není souzeno, aby mě někdo miloval." Řeknu a zavřu skříňku.   
,,Courtney počkej, co to zase povídáš."   
,,Nic, jsem ráda, že jste spolu."   
,,Courtney počkej."   
,,My to tak nemysleli. Ty jednou najdeš toho pravého. Jenom Cole to prostě nebude. On by ti opravdu ublížil."   
,,Myslíte, že já to nevím. Vy jsi opravdu myslíte, že já takovou věc nevím? Já to vím, ale prostě nejde to zastavit, nechápu proč, ale nejde to! Když jsem s ním tak mám takový zvláštní pocit, jako když ty jsi byl s Clarke, jak jsi mi říkal o svých citech a co k ní cítíš a já prostě tohle zastavit nemůžu. Ani nevíte  jak hrozně ráda bych ho nemilovala, ale prostě to nejde. Moc se vám omlouvám." Řeknu a odběhnu jako vždycky na záchody, kam nikdo nechodí.

Sednu si na okenní výklenek a svoje kolena si přitáhnu k tělu. Nechce se mi brečet, spíš křičet a nadávat si jaká jsem naivní kráva. Trochu se polekám, když se otevřou dveře, pak ale zjistím, že je to Clarke. Nic neřeknu jenom uhnu pohledem.   
,,Courtney je mi to líto. My jsme to nemysleli špatně. Jenom víš moc dobře, jakej Cole je."   
,,Jo já vím, jsem blbá, nikdy jsem neměla tohle dělat. Nechat sebe se zamilovat, měla jsem dál si pro sebe říkat, že zamilovat se není správné." Řeknu a do očí už se mi zase nahrnou slzy.   
,,Courtney, ale zamilovat se je správné, ale do kluka, u kterého stoprocentně víš, že ti srdce nezlomí."    
,,Když to není tak lehké, jeho chce každá a všechny co s ním spali se můžou vytahovat."   
,,Courtney proboha nechceš s ním doufám?"   
,,Cože?! Ne ty jsi se zbláznila, vždyť víš jak se toho bojím."
,,Courtney ty jsi úžasná holka a zasloužíš si někoho lepšího."    
,,Asi jo, máš pravdu." Řeknu a usměju se. Obě se hned zarazíme když zazvoní.

,,Sakra matika!" Řeknu a vykulím oči na Clarke, nechápu, proč tady ještě sedíme.   
,,No jo tak řekneme, že se ti udělalo špatně."    
,,A proč zase mně?"   
,,Protože tobě to uvěří a teď pojď!" Řekne a chytne mě za ruku. Co nejrychleji doběhneme ke třídě.   
,,Tak jo, kdyby něco, tak ti bylo hrozně zle." Řekne Clarke a zaklepe na dveře.  
,,Dále." Ozve se za dveřmi hlas našeho učitele.  Clarke otevře a jako první vstoupí.  
,,Dobrý den my se moc omlouváme, ale Courtney nebylo dobře." Řekne a já za ní pomalu vstoupím do cesty. Moje oči se přesunou ke Colovi. Ten sedí na svém místě a kouká z okna jako kdyby přemýšlel. On a přemýšlet. Udělám krok dopředu a vrazím do Clarke, která se baví s učitelem a vysvětluje mu, co mi je. Ta ztratí rovnováhu a spadne a aby toho nebylo málo, tak já jako správný tele zakopnu o její nohu a spadnu vedle ní. Všichni se nám začnou smát.  
,,Bezva." Špitne Clarke.

,,Ježiši ty jsi vážně největší střevo pod sluncem Harrisová." Vykřikne Vanessa a mně se do očí na hrnou slzy.   
,,Courtney nebreč." Řekne Clarke trochu hrubě a zvedne se.   
,,Vanesso můžeš se uklidnit, nikdo není na ty tvoje kecy zvědavej!" Vykřikne Cole a Vanessu to překvapí stejně tak jako všechny ve třídě.   
,,Slečno Harrisová je vám hodně špatně?" Zeptá se mě učitel, když se konečně postavím.   
,,Ano trochu, ale nic vážného." Řeknu a pousměju se.   
,,Dobře, tak si sedněte na svoje místo."  
,,Děkuju." Řeknu a usměju se. Cole nic neřekne, ale pod stolem mě chytne za ruku. Ale vůbec to není nepříjemné, ba naopak. Moje kolena se začnou klepat a žaludek se mi sevře. 
,,Opravdu ti je dobře?" Zeptá se a já se usměju.   
,,Jo neboj, je mi fajn." Řeknu a raději se otočím k učiteli a zaposlouchám se do jeho výkladu.