My Annoying Brother

9.KAPITOLA

Z pohledu Shawna

Můj otravný bratr Cole konečně odešel a my jsme tu zase konečně samy a můžeme dělat ten projekt. Nakonec děláme na fotosyntézu.
,,Takže tady nakreslíme, jak fotosyntéza probíhá a tady..." říká něco Clark, ale já ji časem prostě přestanu poslouchat a jenom se na ni koukám. Vysvětluje mi něco a já na ní prostě jen koukám, sehne se nad náš projekt a jeden neposedný pramen jí sklouzne do obličeje. Ona si ho zastrčí za ucho a podívá se na mě. Já se k ní mírně přiblížím. Ona mi ale zamavá před obličejem a já se proberu.
,,Vnímáš Shawne?" zeptá se a já zaklepu hlavou.
,,Promiň, já jsem dnes v noci moc nespal a trochu jsem se zamyslel"
,,Aha, no to nevadí. Můžeme to nechat na jindy, jestli se chceš vyspat"
,,Nene, v pohodě" řeknu a usměju se.

,,Hele, co si myslíš o Courtney?" zeptá se mě.
,,Je to fajn holka. Nechápu, že ji nikdo kromě tebe nemá rád"
,,To já taky ne, ale nejsem jediná ne? Máš ji taky rád?" zeptá se mě na jeden nádech a trochu mě tím zaskočí.
,,Jo, jasně, že ji mám rád" řeknu a znova se usměju.
,,Jo, ona je fajn. A je i hezká, milá a chytrá" kam tím ta holka míří?
,,Em, jo, asi jo" řeknu neurčitě a zadívám se do projektu.
,,Hele asi si zajdu pro vodu, chceš taky?"řeknu a rychle vstanu z postele
,,Kdybys byl tak hodnej" řekne a já nervózně kývnu a rychle odejdu dolů.

,,Ale ale, mladší bráško, kam běžíš?"
,,Pro vodu" odpovím mu a natáhnu se pro skleničku, on mi ale ruku pevně chytne a stáhne. Ne, že bych neměl sílu, ale jen jsem to nečekal.
,,Nic na ni nezkoušej, ta je moje"
,,No neboj bráško, ta mě nechce"
,,Jasně že ne, chce mě"
,,Tím bych si tak jistý nebyl" řeknu a jeho to dost naštve a tu ruku mi docela silně zmáčkne.
,,Jak to myslíš, že ne nechce?!"
,,Úplně jednoduše, nechce ani jednoho z nás, tebe nesnáší a mě dohazuje kamarádce"
,,Prosim, jaký kamarádce?!"
,,Courtney" odpovím prostě a on mi tu ruku málem rozdrtí.
,,Ale ale, tobě na ní záleží!" řeknu a Cole ihned couvne a vykulí oči.
,,Na tý blbý šprtce? Ne, ani náhodou. Na nikom mi nezáleží"
,,Jasně, proto jsi mi málem rozdrtil ruku, protože ti na ní záleží, stejně jako na Clark" řeknu a skřížím ruce na prsou.
,,Ani na jedné mi nezáleží. A na té šprtce už vůbec. A Clark chci jenom ošukat"
,,Tak to se ti nepovede, na to je moc chytrá" řeknu a vítězně se usměju.
,,Každá holka na škole po mě touží, každá mi dá, jenom tyhle dvě ne. Ale já chci jenom Clark"
,,Jestli mě necháš, jdu dělat projekt, s Clark" dodám provokativně a odejdu.

,,Tak jsem tu" řeknu a podám Clarke vodu, pak se sám té své napiju.
,,Tak jo, takže já jsem mezitím vymyslela, že..." začne mi zase vysvětlovat, co všechno tam uděláme.
,,Hele tak můžeme to dodělat jindy? Mně už se do toho moc nechce" řekne Clark a já rychle kývnu. Mně se do toho taky nechce.
,,Takže půjdeš domů?" Zeptám se.
,,No, mně je to jedno, klidně"
,,Ne, tak tady můžeš ještě být a můžeme si povídat třeba"
,,Jo, tak klidně. Nezahrál by jsi mi na kytaru?"
,,Jasný, konkrétní přání?" Zeptám se a dojdu si pro jednu ze svých kytar.
,,No, tak třeba Mercy?"
,,Počkej, moji písničku?"
,,No jasně, čí jinou?"
,,No, já nevěděl, že znáš moje písničky"
,,No vlastně znala, ale z rádia a nevěděla jsem, že to zpíváš ty, ale to je fuk, hraj" řekne a já si sednu na postel, dám si na sebe kytaru a začnu hrát akordy k Mercy, potom i zpívat.

,,To bylo tak krásný, lepší než na netu" řekne a já se mírně zčervenánám a usměju se.
,,Ještě něco?" zeptám se.
,,No, třeba Hold on"
,,Ty znáš i ty ne tolik známý?" podivím se.
,,Jo, říkala jsem, že máš hezký písničky. Nechápu, že tě na škole nikdo nezná"
,,No, to já taky ne" řeknu a začnu hrát. Když jsem u prvního refrénu, tak se dveře rozrazí a tam stojí Cole.
,,Můžeš tady přestat kvákat a hrát na tu krabici ty debile vymaštěnej?! Já se vedle snažím soustředit"
,,Na co ty se jako snažíš soustředit?" zasměju se mu od srdce.
,,Do toho tobě nic není" prskne po mně.
,,Asi nový techniky" procedím přes zuby směrem ke Clark.
,,Co jsi říkal?" zeptá se Cole.
,,Nic, ale už jdi pryč, prosím" řeknu a on tak nakonec udělá.

,,Hele, chceš hodit domů?" Zeptám se Clark a ona kývne. Já se zvednu a kytaru odložím na svoje místo. Pak si ze stolu vezmu mobil a strčím si ho do kapsy. Sejdu dolů a vezmu si svoji černou koženou bundu. Otevřu dveře a nechám Clark projít. Pak dveře zavřu a jdu do garáže. Moje auto je konečně spravené, takže ji můžu vzít tím. Odemknu ho a nasednu na místo řidiče. Připoutám se a rozjezdu se k ní domů, počkat. Já ale nevím, kde bydlí.
,,Clark, kde bydlíš?" Zeptám se jí a ona mi nadiktuje adresu. Zavezu ji k domu.

,,Tak děkuju moc, že jsi mě odvezl"
,,Jo, to je samozřejmost. Přece tě nenechám jet pěšky nebo autobusem" tomu se Clark uchechtne.
,,Co je?"
,,Nic, jen že Cola jsem musela prosit na kolenou, abych tím autobusem nemusela"
,,To je kretén" zakoulím očima. Začnu se znova ke Clark mírně přibližovat. Téměř neviditelně.
,,Hele a nechtěl bys někdy zajít ven?" zeptá se a já rychle sebou cuknu zpátky.
,,Jo, jasný. Ale připrav se na nával mendesarmy" uchechtnu se.
"Co to je?" podiví se a na tváři má zmatený výraz.
,,Moji fanoušci" řeknu a usměju se, pak mi ale úsměv povadne.
,,To jediné, co mě kolikrát drží nad vodou" řeknu.
,,Aha, no ale alespoň, že máš je. A teď máš i mě a Courtney" dá důraz na Courtney.
,,Jo, jasně, ale dřív jenom rodinu. Krom bratra" řeknu otráveně.

,,Clark jsi to ty?" zeptá se nejspíš její mamka, která právě vyšla z domu.
,,Budu muset, ahoj zítra ve škole" řekne mi a vystoupí z auta.
,,Ahoj!" pozdravím ji a odjedu zpátky domů. Doma klasicky zaparkuju na svoje místo a vydám se do domu. Pozdravím rodinu a mamce a ségře dám pusu na tvář.
,,Kde jsi byl?"
,,Odvézt kamarádku domů"
,,Ty jsi odvezl Clark, proč tu nezůstala dýl?!" vychrlí na mě Cole.
,,Cole uklidni se, co by tady asi dělala. Jestli si myslíš, že je to jedna z těch tvých barbín, tak se šeredně pleteš. Clark vůbec není taková, jaké jsou ostatní"
,,Není taková jaké jsou ostatní? Shawne nezabouchl jsi se do mojí Clark, že ne?" řekne Cole a výhružně se na mě podívá.

,,I kdyby, stejně mě nechce. Chce mě pro Courtney leda tak"
,,Ty to s holkama neumíš, radši si jdi brnkat na tu tvoji kytárku a holky nech mně, jasný?"
,,A co umíš ty? Vždyť s nima taky neumíš, jediný co umíš je se s nima vyspat, to je všechno!"
,,Bratříčku, to je ale to nejdůležitější" řekne s klidem.
,,No to teda není"
,,Co ty o tom víš, ty trapnej ubohej panici!" zařve na mě.
,,Hele kluci a dost, tady máte večeři a už a tím přestaňte" řekne nám mamka a my se odebereme ke stolu, kde se probodáváme pohledem.

Po večeři se zajdu ještě vykoupat, po sprše si vezmu jenom boxerky a odberu se do svého pokoje. Tam si ještě dodělám úkoly na zítřek a jdu spát, usnout se mi po dneska podaří téměř hned.

Ráno se probudím a jako každé ráno se obléknu. Překvapivě do svých černých úplných džín a vezmu si tričko a světle růžovou mikinu. Pak sejdu dolů na snídani.
,,Dobré ráno maminko" pozdravím mamku a dám jí pusu na tvář. Ona mi podá talíř s míchanými vajíčky a slaninou. Já poděkuju a odnesu si to ke stolu.
,,Ježiš ty vypadáš jak buzík" řekne v tuhle chvíli ten nejotravnější hlas na planetě.
,,Tak se koukni na sebe" odpovím mu. On totiž komentoval moji růžovou mikinu, ale já nevím, mně to nepřipadá jako nic špatného.
,,Kluci už by fakt stačilo" napomene nás mamka a já už pomalu dojídám snídani. Pak rychle doběhnu nahoru a vyčistím si zuby, popadnu tašku a sejdu dolů.

Nasednu do auta a vydám se směr škola. Zaparkuju na školním parkovišti a rozejdu se do toho ústavu. Jdu ke svým skříňkám, ale cestou zaslechnu dva známé hlasy.
,,Hele a Courtney, kdybych ti někoho sehnala, chtěla by jsi kluka?"
,,No já nevím. Já na tohle nemám čas a navíc mě nikdo nechce" v tomhle je mi jí opravdu líto. Není to špatná holka, naopak, je hrozně hezká a chytrá, ale stejně mě to k ní moc netáhne.
,,No já nevím, třeba někdo jo" řekne a já zkamením. Jednak, protože nejspíš myslí mě a jednak protože na druhé straně chodby jde Cole a já ho nechci potkat. Takže co teď, mám zůstat stát nebo jít naproti Colovi nebo vlézt k holkám, které o mně pravděpodobně právě teď mluvili?

Je tu další kapitola, dneska trochu později než obvykle, snad nevadí. Já vím, hrozně nudný no, ale příští kapitola bude určitě lepší.

Baru a Veru ❤️