Z pohledu Shawna
Cole mi zabouchne před obličejem dveře, já si jen povzdychnu a otočím se zpátky do svého pokoje. Dneska je sobota a já absolutně netuším, co mám dělat. Jindy bych třeba udělal stream nebo hrál svoje písničky, teď z toho mám akorát tak depky. Tak sejdu dolů k mamce, která něco vaří.
,,Pomůžu ti maminko" řeknu a začnu krájet nějakou zeleninu.
,,Jakto, že ten náhlý zájem?"
,,Asi to nevyzní úplně hezky, ale nemám co dělat"
,,Jakto?"
,,Já nevím, co bys dělala ty?"
,,Já bych šla za tím devčetem, Clark se jmenuje, ne?" řekne a já se zasměju.,,Proč bych za ní měl jít?"
,,Shawny, vždyť Cole řekl, že jsi do ní zamilovaný"
,,Cole nic neví!"
,,No on toho moc v hlavě nemá, ale v tomhle má pravdu. Koukáš se na ni pohledem, jako na žádnou jinou"
,,No fajn, možná jsem se trochu zabouchl, ale ona mě stejně nechce. V jednom kuse mi naznačuje, že budeme jen kamarádi"
,,A vůbec nikdy ti nepřišlo, že by k tobě něco cítila?"
,,Ne, absolutně nikdy. Jednou jsem jí dal pusu a ona mě odstrčila, s Colem se líbala"
,,Shawne, ale to neznamená, že když tě nechce teď, že tě nebude chtít později"
,,No jo, třeba máš pravdu. Hlavně mě zajímá, jak bude reagovat, když už ví, jak to k ní mám. Jestli se naše kamarádství nějak změní nebo něco",,Uvidíš, ale vypadá jako fajn holka" řekne mamka a já se pousměju. Pak společně dovaříme jídlo.
,,Mami řekni, že máš ještě něco na práci nebo umřu nudou"
,,Asi tě zklamu, ale nic nemám"
,,Ach jo. Co bych tak mohl dělat? Mohl bych si jít zaběhat třeba" řeknu si tak pro sebe. Pak se odeberu nahoru do svého pokoje. Vezmu si tepláky a pohodlné tričko s mikinou, popadnu mobil a sluchátka a vydám se vstříc ulicím. Běhám asi čtyřicet minut a pak se rozhodnu jít už zpátky. Cestou se zastavím ve Starbucksu, kde si s sebou vezmu latté a rychle vyjdu, aby mě nikdo nepoznal.Ale musím říct, že mi neskutečně chybí opora mendesarmy. To, jak mě zastavovali na ulici, pro někoho otravné, ale pro mě vůbec, protože je něco jiného vidět čísla a vidět reálné lidi, kteří vás znají. Vždycky jsem se snažil pro ně dělat první poslední a stále netuším, co se stalo, že mě tak nenávidí. Andy se mnou nemluví, ten je někde pryč, myslím v Africe, takže se to asi dlouho nedozvím. Dojdu domů, kde už se mnou připravená večeře dává se na talíře.
,,Hmm, tady to voní. Mami jseš nejlepší" řekne Cole a sedne si ke stolu.
,,To děláš převážně tvůj bratr" řekne mamka a usměje se na mě. Cole se zakucká a my všichni se rozesmějeme.
,,Tak dobrou chuť, bráško" řeknu a Cole se ušklíbne.
,,No tak to je ultra dobrý. Shawne budeš vařit častěji?" rozplívá se moje mladší sestra Aaliyah. My všichni se znova rozesmějeme.Při večeři mi cinkne mobil. I když nechtěně se na něj podívám a uvidím, že mi napsala Clark. Rozkliknu si tu zprávu. Ihned co si zprávu přečtu se usměju a čtu tu zprávu stále dokola.
,,Hele, panu zabouchnutému napsala Clark" řekne Cole a já ho skoro nevnímám.
,,Shawne. Shawne!" zavolá na mě mamka. Já sebou rychle trhnu od displeje a rozhlédnu se po všech, kdo tu sedí.
,,Ježiš no tak ten je mimo. To ti poslala nahou fotku nebo co?" řekne Cole a mamka ho bouchne loktem.
,,Cole klidni se. Shawne stalo se něco, že se tak usmíváš. Kdo ti napsal?"
,,Noo, Clark" odpovím prostě.
,,A co ti napsala?"
,,No, jestli bychom zítra mohli někam ven" řeknu dost zkráceně tu zprávu.,,Ježiš to je trapný, když ho holka zve na rande. Ještě víc se divím, že vůbec Clark se baví s takovým idi-"
,,Cole klidni ten slovník, je to tvůj bratr"
,,A navíc to není rande. Chce být jen kamarádka a já ji do ničeho nutit nebudu. Už tak jsem přišel o dost" poslední větu zašeptám, aby mě nikdo neslyšel a znova se nevyptávali. Potom si vzpomenu, že jsem ještě Clark neodpověděl, tak jí rychle napíšu, že to platí a že jí vyzvednu zítra okolo jedenáctý. Pak už tak nějak dojídám večeři a uklidím se do svého pokoje.
ČTEŠ
My Annoying Brother
FanfictionNa jedné straně Shawn Mendes. Milý, vtipný, hodný kluk a také slavný zpěvák, který bohužel nemá moc štěstí v lásce, ale taky neměl moc štěstí na své dvojče, které mu všechny jeho plány kazí a oblíbenost snižuje, když si hraje na něj. Na druhé stran...