My Annoying Brother

64.KAPITOLA

Z pohledu Courtney

,,Ano mami neboj se, já to tady zvládnu. Nejsem malá." Řeknu svojí mamce do telefonu. Rodiče s Benem a Laurou totiž vyrazili jako každý rok na Kanárský ostrovy. Do devítky jsem ještě jezdila s nima, ale jak jsem přešla na střední tak už ne. Docela jsem si na to zvykla být měsíc doma sama a vyhovuje mi to. Nejlepší je, že tam ještě ani stoprocentně nedojeli na letiště a ona už mi volá, jestli se mi nic nestalo a to to není ani ne deset minut co odjeli.   
,,Mami neboj, jsem v pohodě, jako každý rok si to užijte a já zase zavolám ano. Ahoj a pozdravuj všechny." Řeknu a rychle to típnu.  Tohle je normální. Odložím telefon a začtu se do jedné teorie právě se učím na test z dějepisu. Přeruší mě zazvonění na zvonek. Nechám všechno tak jak je a dojdu otevřít dveře.

,,Cole?!" Podívám se na Cola, který má modřinu pod okem a má celý obličej od krve.  
,,Co se stalo?" Zeptám se trochu vyděšeně.   
,,Nic neptej se, ale potřeboval jsem tě vidět." Řekne a vleze dovnitř.   
,,Jsi tady sama?" Zeptá se a já přikývnu.   
,,Ty jsi se pral?"   
,,Ne já se nepral, ale dostal jsem. Prosím Courtney, nerozebírej to." Řekne a chytne mě za ruku. Odvede mě do pokoje a sedne si na mou postel.  
,,Prosím Courtney, jsi připravená?" Zeptá se a já vím, kam tím směřuje. Sundá si tričko a já si hned všimnu jeho vypracované hrudi.  
,,Ne Cole já." Začnu, ale on se postaví a přistoupí ke mně blíž. Hned mě paralyzuje jeho vůně. On položí svoje ruce na můj krk a přitáhne si mě do polibku. Jeho ruce sjedou na lem mého trička. Přetáhne mi ho přes hlavu a já tak na sobě mám jen podprsenku a džíny.    
,,Sundej mi kalhoty." Řekne a já se zarazím. Začnu kroutit hlavou.  

,,Neboj se, já ti věřím." Zašeptá a navede mou ruku na jeho poklopec. Rozepnu ho, on si je stáhne.
,,No vidíš, že ti to jde." Pošeptá a sedne si na postel. Já dojdu k němu a jen tak na něho koukám.   
,,Chceš pokračovat?" Zeptá se a já nejistě kývnu. Cole si lehne na mou postel a přitáhne si mě k sobě. Já si na něho sednu obkročmo.   
,,Tak jo a teď si dělej co chceš. Udělej mi prostě dobře." Řekne a mě se nahrnou slzy do očí.   
,,Ale já nevím."   
,,Neboj, navedu tě." Řekne a chytne mou ruku a navede ji k jeho lemu boxerek.
Můj dech se zrychlí. Zavřu oči a svou rukou zajedu do jeho boxerek. Ucítím jak se Cole napne když se dotknu jeho kamaráda.  

,,Neboj, jde ti to dobře." Řekne a já na sucho polknu. Svou ruku vytáhnu a sundám mu boxerky. On mě chytne za boky a přetočí pod sebe. Sundá mi džíny i s kalohotkami.  
,,Můžu?" Zeptá se a zpříma se mi podívá do očí.   
,,Můžeš." Řeknu a Cole do mě pomalu vnikne. Prvně nastoupí hrozná bolest. Bolestně vzlyknu, ale brečet se mi nechce.
,,Mám přestat?" Zeptá se něžně.  
,,Ne, to bude dobrý." Řeknu a políbím ho. Cole se zase začne ve mně pohybovat. Už to nebolí, ba naopak, ta bolest, kterou jsem do teď cítila se změnila v slast. Cole ještě chvíli jemně přiráží, než se udělá. Potom dojdu k vrcholu i já. Cole si lehne vedle mě a ztěžka oddechuje. Nevím proč, ale chtělo se mi brečet. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale bojím se, že jsem Cola zklamala. V rychlosti si posbírám svoje oblečení a začnu se oblékat.   
,,Courtney co to děláš, kam jdeš?" Zeptá se Cole ještě než prásknu dveřmi. Do očí se mi nahrnou slzy.  Seběhnu schody a doběhnu ke dveřím.  
,,Courtney?!" Zastaví mě jeho hlas.
,,Kam jdeš?" Zeptá se a pomalu sejde schody. Já hlasitě vzlyknu a on ke mně přijde.  
,,Neplakej, co se stalo?"   
,,Cole prosím já omlouvám se ti, byla jsem hrozná."   
,,Courtney ne, co to povídáš. Tohle bylo to nejlepší, co jsem kdy zažil." Řekne a stáhne si mě do objetí.   
,,Nepochybuj o sobě." Dodá s úsměvem a otře mi palcem poslední slzy.   
,,Au!" Sykne a chytne se za nos, když se mu znovu spustí krev z nosu.
,,Pojď ošetřím ti to." Řeknu a odvedu ho do kuchyně.