My Annoying Brother

35.KAPITOLA

Z pohledu Clarke

Ráno mě zase vzbudí budík a já se neochotně vyhrabu z postele. Jako každé ráno se dojdu obléknout. Kouknu se na svůj mobil na počasí a ukazuje mi, že bude docela teplo, takže si vezmu jenom tričko a lehký svetr a normálně skinny džíny, jako vždycky. V koupelně se lehce nalíčím a udělám si jeden copánek. Popadnu své věci a dojdu dolů a sednu si k rodičům na snídani.
,,Dobré ráno" pozdravím je.
,,Dobré" odpoví mi stejně. Pak se na mě mamka nadšeně koukne a já na ní zírám s nechápavým výrazem.
,,Emm, co je?" Zeptám se.
,,Kdy pozveš Shawna na večeři? Bude to dneska, já udělám něco, co má rád"
,,Mami ježiši. No fajn, zkusím se ho zeptat, ale třeba má něco v plánu"
,,Fajn, co má rád?"
,,Nevím, ale hlavně něco bez rajčat" řeknu a zasměju se.

,,No a není na tebe moc vysokej?" řekne táta.
,,Tati, jsme kamarádi. A navíc i tak, na výšce nezáleží"
,,Jo, záleží na povaze. A Shawn vypadá moc mile" řekne mamka. Já zakoulím očima.
,,No, tak já už radši půjdu, jede mi autobus" řeknu a vypadnu rychleji, než něco stihnou namítnout. Občas je to vážně otravné. S Lucasem byli taky otrávní, ale až takhle, to jsou poprvé v životě. Dám si do uší sluchátka a nechám běžet písničky. Dojdu si na autobus, který mě doveze až ke škole.

U skříněk se jako každý den potkám s Courtney s kterou se následně pozdravím.
,,Ahoj Courtney" řeknu zvesela.
,,Ahoj" řekne trochu smutně, ale usměje se.
,,Děje se něco?" Zeptám se a dám jí ruku na rameno.
,,Ne ne, nic, to neřeš" řekne a usměje se.
,,Ahoj holky. Jo Courtney, četl jsem ten dopis, tvoje ségra je úžasná, kéž by takových fanoušků zůstalo víc"
,,Jo, to jo. Já musím, tak ahoj" řekne a rychle zmizí. My na sebe hodíme nechápavý pohled.
,,Hele, víš jak jsi u nás byl v pondělí?" Zeptám se.
,,No jasně, co?" zeptá se a usměje se.
,,Nic, jen nepřišel by jsi dneska na večeři?"
,,Jo, jasný. Moc rád"

,,Super, díky. Mamka mě s tím bombarduje, je to neuvěřitelný"
,,Aha, takže je to jenom kvůli mamce?" zeptá se trochu smutně.
,,Ne, jasně, že ne. Budu ráda, když s náma povečeříš, ale být mnou, tak bych tě tak neuháněla"
,,To je v pohodě, mně to vážně nevadí. Ale..."
,,Co?"
,,Nebudou rajčata, že ne?" dodá s hlasem jak nějaký malý dítě. Z toho vybuchnu smíchy.
,,Neboj, žádný rajčata. Vždyť už vím, že jednou zničí svět" řeknu a zasmějeme se oba.
,,No co, vždyť je to pravda" řekne a nasadí grimasu, že se toho hnusí.
,,Ježiš ty jsi pako" zasměju se a pak se společně vydáme do třídy.

Máme chemii, takže sedím s Colem. Dřív bych byla dost otrávená, i teď jsem, ale poslední dobou si s ním trochu víc rozumím. Třeba když jsme dělali ten projekt, tak byl docela v pohodě, ale vážně si nemyslím, že se tenhle kluk někdy změní, bude to něco chvilkového.
,,Ahoj Clarke" počkat, počkat, počkat, vážně mi právě řekl jménem a ne kotě nebo něco v tom smyslu?
,,Cole jsi v pohodě, nemáš horečku, nejsi nemocnej, nebo jsi se praštil do hlavy, nechceš vzít k doktorovi?"
,,Co? Ne, já jsem v pohodě. Jen mám poslední dobou takovou blbou náladu, ale to neřeš" řekne a dokonce se na mě pousměje. Já párkrát zamrkám, abych věděla, že nespím. Ale stejně je to krátkodobé, má nějaký depky, pak to bude zase náš starý stále nadržený Cole. Ale kdyby zůstal takhle, vůbec by mi to nevadilo.

Když konečně skončí chemie, tak nastoupí další příšerný předmět, čili matika. To sedím se Shawnem, takže si v průběhu hodiny povídáme a uteče to rychle. Po hodině dojdeme ke skříňkám společně s Courtney. Vezmu si všechny věci a dojdu vyhodit do koše pár papírů, co mám v sešitě a už je nepotřebuju. Na chvíli se zastavím, protože mě zaujme cizí rozhovor, rozhovor Cola a Daphne. Vím, že je to neslušné, ale začnu je poslouchat.
,,Cole měli jsme něco domluveného, nemůžeš si to jen tak zrušit"
,,Daphne já-"
,,Kde jsi vůbec byl? Prosím neříkej, že jsi mě vyměnil za tu šprtku" řekne dost naštvaně. Mezitím už přijde i Courtney se Shawnem a já si položím prst na pusu, ať jsou ticho.
,,To není tvoje věc Daphne" řekne naštvaně.
,,Fajn Cole, tak si nech tu šprtku a užívej si s ní, my jsme skončili" řekne a vyjde směrem k nám, rychle cukneme, ale Cole ji chytne za ruku a prudce otočí k sobě.