23

412 31 2
                                    

Bude nápadnější, když ty půjdeš na pokoj ke mně, nebo já k tobě?“ zeptám se ho cestou, i když nevím, kam vlastně jdeme.

„Cože?“ zmateně se zeptá.

„Dělej, odpověz…“

„No, asi ty ke mně bude méně nápadné.“

„Dobrá, takže mě veď.“

Šli jsme různými chodbičkami, které byli čím dál užší a bylo tam opravdu hodně dveří, ale poměrně daleko od sebe.
Došlo mi, že tady mají pokoje kaktusáci.
Po cestě jsem se na nic neptala a jen se snažila s ním držet krok.

„Jak to, že jsme ještě nikoho nepotkali?“ zeptám se tiše.

„Většina buď už spí, nebo pracuje.“

Otevřel dveře a vyšli jsme do naprosté tmy.
Neviděla jsem v ní ani jeho postavu, pak jsem ale ucítila ruku na mém rameni a světlo se najednou rozsvítilo.

„Kde máš koupelnu?“

„Tudy,“ ukáže rukou na jedny dveře.

„Ptal ses, co mě uklidňuje. Pamatuješ si, co jsem ti odpověděla týkající se s koupelnou?“ zeptám se zvědavě s úsměvem.

„Sprcha?“ 

„Přesně, tak pojď.“

Vejdu do koupelny a rozsvítím světlo. Měl tam jak velký sprchový kout, tak i vanu.

„Kam přesně míříš Fioletto?“ zeptá se pobaveně, když přijde do koupelny za mnou.

„Prostě si společně dáme sprchu, ukážu ti, jak mě dokáže uklidnit,“ usměji se na něj.

Otevře pusu jako by se na něco chtěl zeptat, ale pak jí zase zavře.

„Jako bez?“ ukáže na oblečení.

„S oblečením, myslíš si, že bych si s tebou dala sprchu nahá? Však se skoro neznáme…“ odpovím mu.

Byla jsem úplně paralyzovaná a neustále jsem měla chuť se usmívat a nějak bavit.

„No, promiň, byl jsem zmatený. Neznám nikoho, kdo by se sprchoval v oblečení.“

„Tak teď znáš.“

Vlezeme si do sprchového koutu a já zapnu teplou vodu.
Oblečení se nám začne promáčet a za chvíli jsme oba úplně mokrý.

Z mých vlasů malou chvíli tekla krev, která se do nich vsákla, když mě Rif strčil do kaluže krve.

„Dobře, takže teď se posaď a polož si hlavu na kolena, uvolni se.“

Udělá to s nejistým úsměvem a já nastavím sprchu tak, aby na nás voda správně tekla.
Taky přidám teplotu a sednu si stejně jako on.

„A teď se jen soustřeď na ty horké kapičky, co ti naráží do zad a zahřívají tě. Soustřeď se, jak stékají dolů.“

V koupelně se začala dělat pára a bylo tu větší horko.
Ticho tu mezi námi stálo, ale ono nebylo co říct, právě v téhle chvíli se nejvíc hodilo ticho.

Byl to můj druh relaxace, kde dokážu úplně vypnout.
Lachtan si položí čelo na kolena a pažemi obejme nohy.
Oblečení se mu lepí na tělo a zvýrazňuje mu jemné svaly.

„Přidáš ještě trochu vodu?“ zeptá se, ale nepodívá se na mě.

Usměju se ještě víc a dám ještě teplejší vodu.

Mučedníci spravedlnosti 15+Kde žijí příběhy. Začni objevovat