Nadešlo uklízení a my šli s jednou kaktusačkou po chodbě do místnosti, kde na nás zase bude čekat spousta nechutných věcí.
Rif po našem povídání ve společenské místnosti měl mučení, takže jsem se pak vrátila na pokoj a tam jen sama relaxovala.
„Jdeš pomalu, jako bys měl slona na zádech,“ vylítne ze mě na Rifa, který se courá několik metrů za námi.
Vyprskl smíchy.
Otočila jsem se na něj se zvednutými koutky a vyplázla na něj jazyk.„Jsi hrozná,“ řekl mi.
Na to jsem jen pokrčila rameny.
Na uklízení se mi Rif svěřil, že rozbil pak omylem na pokoji zrcadlo a já z toho měla Vánoce.
Neustále jsem se mu posmívala a připomínala, že teď bude mít sedm let smůlu.
Ani nevím, proč mě tak bavilo si z něho utahovat, ale on dělal to samé i mně, takže jsme na tom byli stejně. Díky němu tu panovala většinou dost odlehčená a veselá nálada a já se pak méně soustředila na ty zázraky, co jsme uklízely.Dostala jsem z něho zase další věci, třeba, že jeho oblíbené zvíře je vlk, stejně jako můj a dalších mnoho věcí.
„Já jsem jednou pracoval v cirkusu,“ řekne hrdě a pyšně.
„A co jsi tam dělal? Opici?“ zeptám se sarkasticky a on si povzdechne.
„S tebou je to těžké Fioletto.“
A já jen souhlasila.
Se mnou to bylo vždycky těžké.V noci jsem se vzbudila z jedné noční můry a pak už ani nešla spát.
Všude bylo ticho a já měla hroznou chuť vidět noc venku.
Ale hlavně jsem si přála, aby tohle období už bylo za mnou.V noční můře jsem ležela na dece. Okolo mě bylo tak moc živo.
Zvuky byly melodické a hrály v harmonii.
Zavřela jsem oči a jen si užívala ten klid.Začalo mě něco šimrat na noze a v tu chvíli jsem už viděla a bohužel i cítila. Píchla mě vosa a dostala se mi pod kůži.
Její obrys těla mi lezl z jedné části nohy na druhou.Bolest byla bodová a pálivá.
Celá noha mi bolestivě pulsovala. Proti mé vůli se mi začaly spouštět slzy.A najednou se vosa proměnila na tisíce menších a ty mi prolézaly celím tělem a bodaly svá žihadla do mého těla.
Nemohla jsem se soustředit na nic, jako by mi jed šel celým tělem.
Chtěla jsem se postavit, ale bolest mě zastavila.
Pamatuji si jen, že jsem tam sama ležela a každá část mého těla mě extrémně bolela.
Přála jsem si být mrtvá.
Opravdu.
Vosy mi lezly všude, dokonce i v puse a uších jsem je cítila.
Už jsem ani nevěděla, jaký byl život bez této bolesti.
Nedokázala jsem udělat nic, byla jsem úplně ochromená a hystericky jsem křičela a prosila, ať to utrpení skončí.Byla to jedna z těch nočních můr, které nebyly tak děsivé jako spíš bolestivé.
Jako bych ještě teď všude viděla vosy a cítila je na každičkém kousku mé kůže.
Téměř celý den jsem strávila s Carly, protože Sarah měla mučení a byla to tak děsný, že se poté zavřela na pokoji.
I Carly byla až moc zamlklá a tak trochu i zvláštní.
Furt koukala do blba a moc nevnímala přítomnost.
Nakonec se omluvila a šla taky na pokoj.Nevadilo mi být sama, přijde mi hrozná vlastnost na lidech, když neumějí žít jen sami se sebou a neustále se musí na někoho vázat.
,,Ahoj lásko," řekne někdo za mnou a když ho uvidím vyplázne na mě jazyk.
Několik metrů za ním stál Lachtan, který vypadal, jako by zrovna taky chtěl přijít za mnou, ale Rif ho předhonil.Zkousla jsem si ret a jen na Lachtana hodila slabý úsměv.
,,Vůbec se mi dneska nechce jít uklízet," poví člověk vedle mě.
,,Tak na to kašlem..."
,,Až takovou máš odvahu?"
,,A ty?"
Olízne si rty a přivře oči.
,,Ovšem."
A tak bylo jasno, nikam jsme nešli.
Když jsme uviděli kaktusačku, co se kousek od nás ptala lidí, kde jsme, ihned jsme se schovali za poličky s knihami.
Po chvíli nás odešla hledat někam jinam a mi se vrátili zpět na gauč a povídali si.
Ani jeden z nás neměl strach, oba jsme měli úsměv a vzdor v našich očích byl jasně viditelný.
Po chvíli se ale klidná atmosféra změnila.
„Sakra! Vsaď se, že tenhle jde za námi,“ bouchne mě loktem, ať se podívám.
Přichází k nám hodně svalnatý a už od pohledu nepříjemný kaktusák s naštvaným výrazem.
,,Co si myslíš, že nám udělají?"
zeptám se ho.,,Nic, potřebují nás."
Tím jsem si ale nebyla moc jistá.
Teď by mě opravdu zajímalo, jestli tady někdo chce spíš Lachtana s Fio, nebo Rifa s Fiolettou?
✴✴
Házejte názory, jsem zvědavá :DDD