Měl ho do modré barvy a skoro všude měl vystavené zbraně.
Každá věc měla své místo a nepořádek tu nebyl ani na míle daleko.
Pokoj byl stejně velký, jako ten Lachtana, ale byl úplně jiný.
Alexandera byl nezajímavý, za pár minut okoukaný, nic netradičního.
Nudila jsem se tam a koukala na dveře a přemýšlela, kolik minut mohlo už být za mnou.
Vykašlala jsem se na to a vstoupila na chodbu.
Měla jsem kapuci a koukala do země. Naštěstí jsem nikoho nepotkala a tak jsem celá šťastná vpadla do svého pokoje a tam zůstala až do snídaně.
Dostali jsme granolu s jogurtovým nápojem a ovocem, která mi lehce chutnala po domovu.
Měla jsem díky tomu lepší náladu.
Se Sarah jsme na sebe napjatě koukaly a nebyly jsme jediná dvojce, která měla mezi sebou viditelné napětí. Lachtan a Alexander vstoupili do místnosti spolu s vážným a naštvaným výrazem.
Celou dobu se na mě ani jeden nepodíval a já nechápala, o co sakra jde.
„Prý nějaká dívka spala s kaktusákem,“ začne Alan tiše u našeho stolu.
Zaujalo mě to a poslouchala jsem, co všechno o tom ví.
„To budou jen nějaký drby,“ řekne Carly.
„Nevím, tak možné to ale je.“
Já jsem ta dívka být sice mohla, ale ihned jsem to vyloučila, je blbost, aby mě někdo viděl s Lachtanem jít do jeho pokoje.
O tom věděl jen Alexander a ten by to někomu neřekl.
Paže mě pálila a byla ztuhlá. Najednou mi došlo, že bych někoho měla poprosit o nějaké lekce sebeobrany, a tak jsem se zeptala u našeho stolu.
Byla jsem zklamaná.
„Fakt nikdo nic neumíte?“
„S nožem a zbraněmi ano, ale beze zbraní bych byl nahraný, jako ty,“ řekne Kirk smutně.
Nesouhlasila jsem s ním, nebyla jsem nahraná, dokázala jsem včera porazit kaktusáka, který jistě sebeobranu hodně dobře ovládal.
Ale to bylo jen o štěstí, o adrenalinu a navíc jsem měla zbraň.
Naštěstí jsem ho zatím nepotkala, takže si myslím, že ho už opravdu nikdy neuvidím.
Doufám v to.
Najednou mě napadlo, kdo by mě mohl trénovat.
Ten, kdo mě dokáže vyprovokovat a je na mě přísný.
Zeptám se ho, až bude správná chvíle.
Dosnídali jsme a já a Sarah jsme šly na pokoje.
Potřebovaly jsme se převléknout a já trochu víc připravit.
Měla jsem totiž plán a bude to i dost velká zábava.
Ale byla jsem si jistá, že dneska zjistíme pravdu, tu v kterou Sarah tak urputně věří.
Převlékla jsem se, rozpustila své už dlouhé vlasy a pořádně je rozcuchala. Z paže jsem odmotala obvaz ze svého řezance a nechala, ať jde rána pořádně vidět.
Aby probouzela strach.
Krvavý obvaz jsem si dala okolo pasu, jako pásek a přemýšlela, jak ještě víc vylepšit svůj vzhled.
Rána byla ošklivá a rozsáhlá a okolo ní byly kapičky krve, které jsem si dala na víčka a rty.
Vypadala jsem opravdu strašidelně a to byl taky můj záměr.
„Jsi připravená?“ vstoupí Sarah bez zaklepání do mého pokoje a zůstane šokovaně stát.
Tohle jsem chtěla.
Přesně tenhle pohled.
Konec!!!
Ne definitivní samozřejmě :D
✖✖
Dělala jsem si jen srandu, chtěla jsem napsat konec kapitol dneska 😂😂😂😂
❤❤❤❤❤❤
