Do You Remember Me? (Larry Stylinson)

#18

Harry:

Když jsem se s Louisem rozloučil, vzal jsem si veškeré potřebné věci a vydal se na cestu. Řekl jsem mamce, že to zvládnu sám, aby neměla strach. Pustil jsem si do sluchátek písničky, aby mi to ubíhalo rychleji.

Dorazil jsem před velkou budovu. Nejprve jsem si ji prohlédl z venku a pak vešel dovnitř. Bylo tam neskutečně moc lidí. Vzal jsem si do ruky veškeré papíry, co mi ředitel poslal. Měl jsem tam i plánek tříd, tak jsem začal hledat mojí třídu.

Po asi 10 minutách hledání jsem jí konečně našel. Vešel jsem dovnitř, ale skoro nikdo si mě nevšímal až na pár holek, ale ty mi byly ukradený. Hledal jsem volnou lavici. Rozhlížel jsem se po třídě a konečně za partičkou kluků jsem uviděl lavici, kde seděl nějakej klučina a psal si něco na mobilu. Odhodlal jsem si k němu sednout. Tak stejně jsem musel, protože nikde jinde volno nebylo. Přišel jsem k lavici a chtěl se ho zeptat. *„Ahoj. Je tady volno?" ten kluk se na mě s úsměvem podíval. *„Jo sedni si. Já jsem Liam Payne." podal mi ruku na seznámení. *„Harry Styles." *„Ty jsi tu nový že?" *„Hm.." *„Neboj se. Všechno bude v pohodě. Musíš jen odhadnout na učitelích, co si můžeš dovolit a co ne. Ale sám na to nebudeš, pomůžu ti." *„Tak to bude fajn. Děkuju." ten kluk mi přišel fajn a mohli by z nás být dobrý kámoši.

Zazvonilo a já si na stůl připravil tužku a nějakej sešit. První hodinu byl zeměpis. Zeměpis mě nikdy moc nezajímal a ani ne teď, když jsem viděl, že toho učitele nezajímá, že se všichni baví a danou látku vypráví jen sám pro sebe. S Liamem jsme té chvíle využili a poznávali jsme se čím dál tím víc. Hodně jsem si s ním rozuměl. Byl jsem rád, že někoho takového jsem si tady našel hned první den.

Louis:

Začala hodina. Anglická literatura. Tyto hodiny mě bavili, ale poslední dobou jsem nějak nevnímal. Musel jsem myslet na všechno kolem. Hlavně na Harryho, ale i Lottie Fizzy s Niallem atd... Zrovna se učitel na něco ptal Nialla, ale ten absolutně nevnímal. Lítal v oblacích. Bylo to tak směšný. Pak jeho pohled mířil na mě. Zopakoval mi otázku a já bez problému odpověděl. Učitel mě pochválil a pak mě celou hodinu ignoroval. Což bylo fajn. Myslel jsem na ten týden s Harrym. Jsem z toho strašně nervózní, ale i natěšený. Bude to super.

Konečně se zazvonilo na přestávku. Zayn:*„Tak co, jak se těšíš na Harryho? Přichází to každým dnem." zasmál se. *„Hahaha... Strašně se těším. Ty snad ne?" Zayn:*„Já jo a moc..." *„A co ty Nialle?" Niall:*„C-cože?" *„Panebože Nialle. Ona zachvilku přijde neboj." zasmál jsem se. *„Ptal jsem se, jestli se těšíš na Harryho." Niall:*„No... Těšil bych se, kdybych tady byl..." *„Cože?" Niall:*„No... Fizzy mě pozvala k vaší babičce..." *„Děláš si srandu?" Niall:*„Ale nebudu tam celý týden. Asi jen od pondělí do středy..." usmál se. *„Proč si mi to neřekl?" Niall:*„Vždyť ti to říkám..." *„Bože Nialle." zasmál jsem se a žďuchl ho do ramene. Ten se uculil. Zayn nás jen pozoroval. Vždycky byl zamlklý.
Fizzy:*„Ahoj kluci." přišla po chvilce Fizzy k naší lavici. Niall si ji přitáhl za ruku k sobě a vášnivě ji políbil. Nechtěl jsem se na to dívat, tak jsem pohled radši sklopil. Když se konečně od sebe odlepili, sedla si Fizzy k němu na klín. Moc jim to spolu slušelo. V tu chvíli jsem si vzpomněl ale na Harryho. Držel jsem slzy jen tak tak...