Do You Remember Me? (Larry Stylinson)

#11

Věnované: @myvalik
Louis:

Sedl jsem si a opřel se o vanu. Musel jsem se z toho vybrečet. Dostat ty blbý pocity ze mě! Po chvilce jsem slyšel zaťukání na dveře. Zayn to být nemohl, protože ten byl až moc zabranej do filmu. Neodpovídal jsem. Chtěl jsem být sám. *„Loui? Prosím otevři..." byla to Fizzy. Ta mi nevadila. Teda mohla by mi i pomoct. Natáhl jsem se ke klice a otočil klíčem. Sedl jsem si zase zpátky. Dovnitř hned vletěla Fizzy a zase zamkla. Klekla si predemě a objala mě. *„Fizzy... On mi volal..." *„Harry?" *„Hm..." *„A co?" *„Omlouval se. Říkal že za všechno může on. Že to neměl dělat. Prej že mi nechtěl ublížit.... Fizzy, on si to dává za vinu!" *„Ale on za to přece nemůže. Láska nejde ovládnout." *„Hm... Už neplač a běž za Zaynem." *„Děkuju ti Fizzy. Mám tě rád." *„To ja tebe taky." odešel jsem a Fizzy tam zůstala. Prej se půjde rovnou umejt. Přišel jsem do pokoje a Zayn už se chystal k odchodu. *„Ty už jdeš?" *„Jo, mamka mi volala, že musim hlídat sestry, protože půjdou s tátou někam na večeři. Promiň Louisi." *„Nevadí, běž." usmál jsem se a obejmul. Šel jsem ho vyprovodit. *„Tak ahoj Louisi a buď prosím opatrnej." *„Neboj se. Ahoj." zavřel jsem dveře a šel zase k sobě do pokoje. Lehl jsem si a usnul. Zítra se jde do školy, takže jsem nemohl nijak ponocovat.

Harry:

*„Harry? Už jsme tady. Vstávej." budila mě potichu mamka. *„Cože? Kolik je?" *„Je 8 hodin ráno. Tak pojď. Můžeš se vyspat v tvém novém pokoji miláčku." *„Hm..." vstal jsem, vzal si batoh, v kterém jsem měl notebook a pár dalších věcí. *„Najdeš ho?" *„Jo." odemkl jsem dveře od velkého luxusního domů. Byl jak z nějakejch filmů, kde žili jen zbohatlíci. Ale já takový nebyl. Ano měli jsme dost peněz, protože mamka je doktorka a jsem jakoby jedináček. Právě proto jsme se sem museli přestěhovat. Mamka jsem jela jen za prací, ale nekoukala na svého 15 letého syna, kterému se bude stýskat po starém domově. Konečně jsem našel svůj pokoj v druhém patře. Byla tam velká dvoulůžková postel a stůl. Zatím nic víc. Lehl jsem si a otevřel notebook. Louis by mohl být už vzhůru, když jde do školy, která začíná v 9:30.

Louis:

Zrovna jsem se vzbudil. Teda jsem skoro ani nespal, protože jsem myslel na Harryho. Bylo něco málo po osmé hodině. Vzal jsem si na sebe notebook a něco projížděl na Facebooku a Twitteru.

Ahoj, chtěla bych vám všem poděkovat. :) jen takový info:
-Časový pásmo, nebudu brát v potaz... :) psalo by se to těžce :)
-Vztahy nebudou, jak jste si mohli všimnout stejné. :)
-Lottie a Fizzy jsou dvojčata, kterým je 13 let. Harry má jen matku, ale možná se všechno změní ;)
-Doufám, že mě budete respektovat ;)  děkuji všem :*