Do You Remember Me? (Larry Stylinson)

#35

Louis:

Dneska je ten den D. Sice to nikdo z nás už tak nebere, protože jsme už starší, ale stále to má nějaké kouzlo. Vstal jsem a šel potichu dolů. Seděla tam mamka s Lottie a něco si povídali. Ale asi to nebyl moc příjemný rozhovor, protože se mamka zase docela mračila. *„Dobré ráno." řekl jsem potichu. Mamka:*„Bože Loui! Kde jsi byl! Víš jaký jsem měla o tebe strach?!" přiskočila ke mně a objala mě. *„Promiň mami, nechtěl jsem tě vystrašit..." Mamka:*„V pořádku." *„Tak co Lottie? Neměli jsme si ani šanci popovídat." usmál jsem se na ní. Lottie:*„V pohodě..." vstala a odešla. Jen nademnou prokroutila očima. Mamka mi položila ruku na rameno. Mamka:*„Vždyť víš jaká je... Netrap se kvůli ní..." *„Já se netrápím..." usmál jsem se. Ale lhal jsem. Lottie mě vážně tím jejím chováním vytáčí. Chtěl jsem ale udržet dobrou náladu. Aspoň než zase odjede. Sedl jsem si do obýváku a pustil televizi. Mamka si sedla ke mně a Lottie seděla v kuchyni u stolu a s někým si psala. Čekalo se jen na Fizzy.

*„No to je dost!" zasmál jsem se, když Fizzy scházela ze schodů. Fizzy:*„No promiňte..." usmála se nevinně. Z kuchyně vylítla Lottie. Lottie:*„To je dost proboha! Už chci jít ven a ty to jen zdržuješ!" řekla jí docela hnusně. *„Lottie! Uklidni se!" Mamka:*„Jo, Louis má pravdu! Jen kdyby to bylo obráceně!" Lottie:*„No dobrý, tak jdem na to ne?" posedali jsme si ke stromečku a začali si rozdávat a rozbalovat dárky. Bylo to pěkný vidět všechny takhle pohromadě. Jen škoda, že venku nesněží...

Harry:

Vstal jsem, upravil se a šel dolů. Mamka s Bobem seděli už v obýváku u stromečku. *„Dobré ráno." řekl jsem, když jsem sešel schody. Mamka:*„Dobré ráno a veselé Vánoce." *„Děkuju vám taky." Bob:*„Tak půjdem na to ne?" *„Jojo." sedl jsem si do prázdného křesla u stromečku a bral dárek po dárku. Postupně jsem to rozdával a rozbalovali jsme si to.

Konečně jsme si to všechno rozbalili. Byl jsem spokojený. Dostal jsem nějaký oblečení a IPhone 6. Takže jsem byl vážně vděčný. Rozhodl jsem se napsat Louimu. *„Ahoj, tak co Vánoce?"

Louis:

Rozbaliloval jsem poslední dárek. Byla to jen obálka. Tázavě jsem se na mamku kouknul. Ta se jen usmála. Opatrně jsem jí otevřel. *„Sakra mami! Děláš si srandu?!" do očí mi hrkly slzy. *„Panebože jak?!" v obálce byla letenka do New Yorku. Ne za Harrym, ale za školou! Bože, já budu studovat v New Yorku! *„Mami... Moc ti děkuju!" přišel jsem k ní a pevně jí objal. Mamka:*„Vím jak sis to přál... Tak doufám, že to všechno dobře dopadne...." *„Taky doufám... Děkuju." dal jsem ji pusu na tvář. Fizzy:*„Co to je Loui?" zeptala se zvědavě Fizzy. *„Letenka do New Yorku a přijetí tam na školu!" Fizzy:*„To je super..." *„Jo, to je." Lottie:*„Tak děkuji a můžu teď jít?" Mamka:*„No jo, jen běž!" usmála se na ní a Lottie hned vypadla někam ven. Fizzy:*„Ale co na to řekne Zayn?!" *„Říkal jsem mu, že bych chtěl studovat v New Yorku vždyť víš, že jeho táta hodně cestuje, takže by za mnou občas jezdil." Fizzy:*„Ajo, tak to jo.... A nemáš strach, že tam potkáš H..." *„Fizzy! New York je dost velký. Snad ne." Mamka:*„Pojďte se na něco podívat!" zakřičela mamka z kuchyně. Oba jsme vstali a šli se kouknout. *„Co se děje?" venku začalo sněžit. *„Páni." usmál jsem se. Fizzy jen překvapeně koukala, jak nějaké malé dítě. Najednou mi zapípal telefon v kapse.