Do You Remember Me? (Larry Stylinson)

#25

Louis:

*„No to je dost!" zasmál jsem se. Zayn:*„No tak promiň, ale řekl bych, že vám naše nepřítomnost nevadila." řekl arogantně až jsem z toho byl trošku mimo.

Dojedli jsme, zaplatili a naše cesta mířila do kina. Zaplatili jsme si lístky na nějakou akční blbost, ale nic jinýho nedávali. Koupili jsme si popcorn a colu a šli jsme si sednout do sálu. Přišli jsme tam právě včas, protože zrovna zhasínali světla. Posadili jsme se na naše místa. Já vedle Harryho a Liam se Zaynem seděli taky spolu. Ještě asi půl hodiny běželi jenom reklamy. Konečně to začalo. S Harrym jsme se drželi za ruce, občas se i políbil a já mu ležel na rameni. Bylo to krásný. Ten film jsem ani skoro nevnímal. Nevnímal jsem vůbec nic, takže ani Liama se Zaynem.

Liam:

Zayn mě naprosto odrovnal tím, co udělal na tom záchodě. Já přece nemůžu být gay! Ale líbilo se mi to... Je to docela vtipný. Sešli se 4 teplý kámoši. Panebože co budu dělat? Ano, jsme tu jen na těch pár dnů, ale co když se do něj zamiluju a budu to mít těžký ho opustit? Nebo co když si semnou jen hraje? Z mého přemýšlení, mě probudila něčí ruka na té mé, která byla položená na kraji sedadla. A čí ruka by to mohla být, když kromě Zayna vedle mě nikdy neseděl. Vyděšeně jsem se na něj podíval. Přejížděl jeho prsty přes hřbet mojí ruky a nevině se na mě díval. *„Zee, co to děláš?" *„Co by?" šeptali jsme si do obličejů. *„Vždyť nás můžou kluci vidět..." *„Stejně už něco tuší, neřeš to a v klidu se dívej." otočil jsem hlavu zpátky k plátnu a těšil se, až ten film skončí, zajdeme si do Starbucku a půjdeme domů. Měl jsem v tom zmatek, takže jsem si chtěl někam zalézt a být sám.

Harry:
*„Takže kluci... Teď půjdeme do toho Starbucksu?" všichni souhlasně přikývli, tak jsem vzal Louise za ruku a vydali jsme se na cestu. Bylo to kousek. S Louisem jsme si dali běžnou objednávku. Chvilku jsme tam seděli a povídali si. Liam:*„Kluci? Můžeme jít už domů, prosím?" Louis:*„Jo, půjdeme." nevím co do Liama vjelo, že chtěl jít domů. Ale tak jsme teda šli.

Louis:

*„Konečně doma..." hrcnul jsem si do obýváku na sedačku. Harry ke mě skočil a lehl si na mě. Liam šel rovnou do pokoje. Nevím co mu bylo. A hlavně to bylo na Harrym, aby si s ním promluvil. Zayn se taky někam ztratil. Asi říkal, že si zajde domů, nebo co. *„Harry?" *„Hm..." *„Nechceš zajít za Liamem? Mám o něj docela strach." *„Hm.. Ok..." *„Jsi hodnej." políbil jsem ho a pozoroval jak mizí na schodech.