#40

1.4K 110 3
                                    

Harry:

S Louisem jsem se po cestě skoro vůbec nebavil. To co řekl na letišti byla pravda a to krutá! Byl jsem blbej! Jak jsem mohl nechat takového úžasného člověk odejít z mého života?! Nevydržel jsem se na něj nedíval. Byl tak nádherný... Ty tři roky s ním, teda s námi udělali hodně. *„Tak jsme tady!" *„Děkuju, že jsi mě sem odvezl." *„Nemáš zač... A to tady budeš na intru?" *„Jo, ale chci si pak najít něco svého..." *„Aha. Tak pojď, vyprovodím tě." *„Já to zvládnu!" *„Vážně?!" *„Jo..." *„Zítra se stavím..." *„Nemusíš..." *„Ale ja chci..." *„Je mi to fuk..." usmál se. Vstal z auta a vzal si kufr ze zadních sedadel. *„Tak ahoj Harry!" křikl na mě z druhé strany. *„Počkej!" přiběhl jsem k němu a obejmul ho. Nečekal to, ale objetí mi obětoval. *„Ahoj Louis..." zašeptal jsem mu do ucha a pak vážně odešel. Budu si muset najít na něj čas a to co nejvíc to půjde. Najednou mi zase zazvonil telefon. Byl to opět Nick. Nechtěl jsem to zvedat, ale zajímalo mě co chce. *„Co je Nicku?!" *„Harry, chci se ti omluvit, to nic nebylo. Prosím zůstaň semnou. Našel jsem si dokonce i práci!" jen jsem to tipl. Neměl jsem náladu se s ním bavit.

Louis:

Jak bych chtěl zase být s ním, ale nechci se na něj ještě vázat a mám Zayna. Vešel jdem dovnitř velké budovy. Měl jsem jít za ředitelem. Ale nevěděl jsem, kde je, tak jsem se zeptal jednoho kluka, který tam něco opravoval. *„Ahoj, hele nevíš kde je ředitelna?" otočil se na mě s úsměvem. Sakra! Ten obličej mi je hodně povědomej! Ale nemůžu si vzpomenout. *„Ahoj. Jo, pojď se mnou. Zavedu tě tam." *„Děkuju." *„Ty jsi tu nový co?" *„Jo, proč?" *„Já jen že jsem tě tu neviděl a určitě bych si tě všiml." bavili jsme se po cestě do ředitelny. *„Jak se jmenuješ?" zeptal se mě. *„Louis... Louis Tomlinson..." *„Já jsem Nick Grimshawn."(nevim jak se to píše :D)

SAKRA! Ne to je jen shoda jmen. Určitě jo. *„A co tady děláš Nicku?" *„Jsem tu, dalo by se říct... Školník." *„Aha..." chtěl jsem se ho zeptat, jestli zná Harryho, ale nějak jsem na to neměl odvahu. Konečně jsme došli k ředitelně. *„Tak děkuju a ahoj." podali jsme si ruce. *„Ahoj Louisi.. Doufám že tě ještě uvidím!" chtěl jsem mu ruku už pustit ale on stále držel. Když jsem se na něj se zatracením podíval, pustil a odešel. Jen jsem nad tím zakroutil hlavou a zaťukal na dveře. Ze vnitř se ozvalo tiché *„Dále!" vzal jsem za kliku a i s kufrem vešel. *„Dobrý den." *„Aa pan Tomlinson, prosím poraďte se." ukázal na židli před sebou. Nechal jsem kufr u dveří a šel si sednout před toho, už od pohledu příjemného pána. *„Tak pane Tomlinsone, jen po vás potřebuji podepsat nějaké papíry a pak vám náš nový školní ukáže, kde budete mít pokoj. Pokoje jsou tady po jednom s koupelnou. Doufám že se vám tady bude líbit a budete pilný student. Návštěvy si na pokoj můžete samozřejmě vodit, ale jen do večerky, která je v deset hodin. Jen jsem na souhlas přikývl a podepsal papír, který mi posléze položil na stůl. Konečně nový život a nové zážitky. Doufám ze budou jen ty dobré!

Páni už 40 díl :O nečekala jsem, že bude tolik dílů. :) ale dokázala jsem to díky vaší pomoci a hlavně velké dík na tom ma myvalik :* která mě dávala inspiraci, díky tomu jak mě podporovala a podporuje :* Věnovala jsem jí příběh, ale nedá se slovy vyjádřit jak je úžasná a i když se skoro vůbec neznáme, tak jí mám hodně ráda a záleží mi na ní. Je to úžasná osůbku:* TAKŽE VŠEM A HLAVNĚ JÍ DĚKUJU!! :*

Do You Remember Me? (Larry Stylinson)Kde žijí příběhy. Začni objevovat