Do You Remember Me? (Larry Stylinson)

#23

Zayn:

*„Tak čí chceš pokoj?" *„Mně je to jedno." *„Tak si vem tenhle. Ten je po Lottie." *„Ok, tak dobrou." *„Dobrou." zašel jsem k Fizzy do pokoje. Vysvlékl jsem se jen do boxerek a po dlouhém dni jsem si zalezl do postele a usnul.

Harry:

Probudilo mě slunce zářící skrz záclonu. Louis ještě spal. Nechal jsem ho ležet a šel jsem dolů do kuchyně. Rozhodl jsem se udělat všem lívance se sirupem. Pustil jsem se do toho. Tuhle snídani dělám rád, protože je rychlá a výborná. Sice ne moc zdravá, ale co.

Prostřel jsem stůl a dal lívance doprostřed. K tomu jsem každému udělal kakao, protože jsem čekal, že se zachvilku snad všichni probudí. Zašel jsem si do koupelny se upravit a tak. Najednou jsem zezdola uslyšel hlasité *„PÁNI!" vyšel jsem a šel se tam kouknout. Stáli tam už všichni a koukali překvapeně na stůl. Ten pohled byl k nezaplacení. Zrovna by to chtělo vyfotit. Jen kdyby se viděli. *„Dobré ráno kluci!" zasmál jsem se. Louis:*„To všechno ty?" *„Hmm..." padl mi kolem krku a políbil mě. Zayn:*„No tak nechte toho aspoň na chvíli a pojďte jíst!" zakroutil jsem hlavou a šli jsme si teda sednout.

Louis:

*„Tak co budem dneska dělat?" Harry:*„Mohli bysme si zajít do Starbucksu." Zayn:*„Ok, ale to nám nezabere celej den." *„Tak pak bysme mohli jít do kina ne?" Harry:*„To je dobrej nápad. Co ty na to Liame?" Liam:*„C-cože?" Harry:*„Jestli by si chtěl jít do kina?" Liam:*„Jo klidně, je mi to jedno." Zayn:*„Co ti je Liame?!" Liam:*„Ale nic, jsem v pořádku." *„Jo lidi, zejtra přijede Niall." Harry:*„To je super." Liam:*„Kdo je Niall?" Harry:*„To je náš kámoš a tady Louiho sestry kluk." Liam:*„Aha, rád se poznám s někým novým." Zayn:*„Jo, Niall je fajn kluk." *„Tak koukám, že to máte snědené, tak já umeju talíře." Zayn:*„Já ti s tím pomůžu jestli chceš." *„Budeš hodnej." Harry:*„Tak my jdem zatím s Liamem do obýváku." *„Jojo."

Liam:

Cítím se tak zvláštně. Kor v přítomnosti Zayna. Zayn je fajn kluk, rozumíme si. Harry:*„Tak Liame! Jdeš?!" *„Jojo, promiň." ani nevím kam jsem měl jít, ale následoval jsem Harryho. Sedli jsme si do obýváku a pustili televizi. Harry:*„Li? Trápí tě něco?" *„Hm.. Nic vážného." Harry:*„Můžeš mi to říct..." *„Já vím, ale nevím jak by si to vzal... Možná by si to chápal, ale na druhou stranu mám strach..." Harry:*„Liame! Docela mě děsíš..." *„Možná někdy příště ti to řeknu..." Harry:*„Někdy příště?" *„Uvidím..." Harry:*„Dobře no..."