Harry:
Sedl jsem si na lavičku v parku a vzal do ruky mobil. Nechtěl jsem spát, protože bych si připadal jak nějakej bezdomovce. Rozhodl jsem se napsat Louimu, teda jestli ještě nespí, protože už je 22:54. Ale tak za zkoušku nic nedám.
Louis:
Už se mi zavírali oči, ale musel jsem myslet na Harryho. Najednou se mi rozsvítil mobil vedle mojí hlavy. Nahmatal jsem ho a zaostřil. Psal mi Harry. *„Promiň jestli tě budím, jen si potřebuju s tebou aspoň psát." neváhal jsem ani minutu a odepsal jsem. Tohle bude vypadat na možná dlouhej chat. *„Ne nebudíš mě. :) co se děje?" odpověď mi přišla okamžitě. *„Ale, jen mamka..." *„Co se stalo? Ty si jí to řekl?" *„Přišla na to tak trošku sama..." *„Takže špatný?" *„Hm..." *„A co děláš teď?" *„Teď sedím na lavičce v parku." *„Cože?" *„No... Nechce mě do zítřejšího odjezdu vidět..." *„Bože Harry." vstal jsem z postele, obliknul se do bundy, kalhot a bot. Potichu jsem vyšel z pokoje, abych nevzbudil sestry a šel za mamkou do ložnice. Potichu jsem vstoupil a sedl si ke spící mamce na kraj postele. Pohladil jsem ji po tváři. *„Mami?" zašeptal jsem. *„Louis? Co se děje?" rozevřela pomalu oči. *„Proč jseš oblečenej?" *„Mami... Harry se pohádal s mamkou kvůli mě a vyhnala ho z baráku. Sedí teď v parku na lavičce." *„A ty chceš jít za nim?" *„Hm... Radši... Maminko, prosím tě." *„Louis.... Tak buď opatrnej..." *„Děkuju, políbil jsem ji na čelo a rychle vyletěl z domu." mamka je na mě strašně moc hodná. Mám jí strašně moc rád a chce pro mě jen ro nejlepší. *„Louis , potřebuju si s tebou aspoň psát." *„Harry, to bude v pořádku neboj... Hlavně nevyváděj blbosti." *„Neboj se..." nenapsal jsem mu že mířím za ním. Chtěl jsem ho překvapit. Byl jsem už v parku, když jsem ho uviděl na lavičce jak tam sedí a má hlavu v dlaních. Přišel jsem k němu a posadil se. Nevnímal, nevěděl kdo si to k němu sedl. Jen koukal pořád dolů. Po nějaký době si utřel oči a konečně se na mě podíval. Vyvalil na mě oči a byl strašně moc překvapenej. *„L-Louis?" *„Harry..." padl mi do náruče. *„Co tady děláš proboha?" *„Přišel jsem za tebou... Nemohl jsem tě nechat samotného..." *„Bože Louis... Mamka o tom ví že jseš tady?" *„Jo...." *„Bože, ty jsi tak úžasnej... Co si bez tebe počnu?" *„Zvládneme to Harry...." seděli jsme tam takhle vážně dlouho. Když jsem se podíval na mobil bylo 00:36. *„Neměl by si jít už domů Louis?" *„Ale pojď taky." *„Matka mě tam nechce..." *„Nenechám tě tady." *„Budeš muset..." *„Ne, půjdeš semnou." *„Cože?" *„Jo, pojď." *„To nejde." *„Harry, nechtoho.... Musíš se vyspat." *„Hm..." vzal jsem ho za ruku a šli jsme k nám.
Potichu jsem otevřel a vedl ho k sobě do pokoje. Zavřel jsem a pohladil ho po zádech. *„Svlékni se a lehni si. Dobrou." políbil jsem ho a chystal se odejít. *„Kam jdeš?" *„Jdu spát do obýváku." *„Proč? Zůstaň tady semnou." *„No tak dobře." svlékl jsem se do boxerek a teicka. Harry už ležel, tak jsem se k němu přítulil a usli jsme.
ČTEŠ
Do You Remember Me? (Larry Stylinson)
FanfictionHarry a Louis. Sousedé a nejlepší kamarádi už od malička. Jednoho dne se ale Harry odstěhuje... Potkají se ještě někdy?...