Do You Remember Me? (Larry Stylinson)

#27

Harry:

Vždycky jsem byl vzhůru dřív než Louis, takže i teď. Protáhl jsem se a natěšený na Nialla jsem vyskočil z postele. Jak ja se na toho našeho blonďáčka těším. Nevím kdy má přijet, ale Louis říkal někdy dopoledne. Což už je, protože je něco málo po desáté hodině. Sešel jsem dolů, s domněním, že ještě všichni spí. Ale pletl jsem se. Aspoň jeden z nich, seděl v kuchyni u stolu s hrnkem horkého kafe a hlavou položenou ve dlaních. Byl to Liam. Zayna jsem tady neviděl, takže ten spal a Louis taky. *„Dobré ráno Liame." *„Ahoj Harry." pozdravil, když jsem si k němu sedl. *„Tak co jak si se vyspal?" *„Po tom našem rozhovoru mi bylo o hodně líp." *„Tak to jsem rád, že jsem ti aspoň v tomhle mohl pomoci..." *„Jojo." *„Už si snídal?" *„Dal jsem si kafe jak vidíš. Nemám hlad." *„Dobře no..." vstal jsem a šel si taky udělat kafe. Dal sendvič a chvilku si povídal s Liamem. Najednou jsem ale uslyšel zvonek u dveří. Utíkal jsem se rychle podívat kdo to je. Ve dveřích stála blonďatá palice s taškou v ruce. *„Čau brácho!" *„Ahoj Harry!" padli jsme si do objetí. *„Tak moc si mi chyběl Nialle!" *„To ty mě taky." *„Tak pojď dál. Potrebuju tě někomu představit." *„Tak to jsem zvědavej komu." *„No uvidíš." svlékl si boty a položil tašku na botník. Přišli jsme do kuchyně, kde Liam seděl. *„Tak Nialle, tohle je Liam." Niall:*„Ahoj." Liam:*„Ahoj." podali si ruce a já usadil Nialla na židli a uvařil mu čaj.

Louis:

Slyšel jsem nějaké hlasy ze zdola, tak jsem teda vstal a šel se podívat. Doufám, že ještě nejsou všichni vzhůru, protože by to byl docela trapas, abych vstal poslední. Rozespale jsem scházel dolů přímo do kuchyně. Zastavil jsem se ve dveřích. Všichni seděli u stolu a náramně se bavili. *„Ahoj." pozdravil jsem všechny zařaženě a usmíval se na Nialla. Harry:*„Dobré ráno ty můj ospalče." zasmál se a máchnul rukou, abych k němu přišel. Sedl jsem si mu na klín a upil z jeho čaje. Harry:*„Hej!" zasmál se. Jen jsem se nevinně usmál. *„Tak co Nialle, jakou jsi měl cestu?" Niall:*„Jo, klidnou. Jen jsem se docela dlouho loučil s Fizzy." řekl smutně. *„Ježíši Nialle! Vždyť ona se ti zase vrátí!" zavrtěl jsem hlavou a zasmál se. *„Co mám říkat já." podíval jsem se na Harryho smutně. Ten mě letmo políbil na tvář. Když jsem se podíval na Zayna, pozoroval nás. A byl docela smutný. Jsem snad úplně blbej, když nevím co s ním je, ale nějak mi to nedochází. Niall:*„S Fizzy jsem opravdu šťastnej. Mám jí rád a to hodně." usmál se. *„To jsem rád, že i Fizzy našla někoho, kdo jí má tak rád. Jo a co Lottie?" Niall:*„Co myslíš?" *„Chová se pořád stejně jo?" Niall:*„Hm..." *„Achjo.... No to je jedno. Tak co si uděláme k obědu?" Liam:*„Mám docela chuť na pizzu." řekl skoro neslyšně. Harry:*„Jo no, mohli bysme si objednat pizzu a k tomu si pustit nějakej film." *„Jo, co ty na to Zayne?" Zayn:*„Je mi to jedno." Niall:*„Tak já ji objednám." *„Dobře, já zatím roztáhnu pohovku, aby jsme se tam vešli všichni." Zayn:*„Pomůžu ti." Harry:*„C-co? No tak dobře, běž Zayne. Já tady budu s Liamem."