Němá

7. kapitola

Mary nevěděla jak, ale první dva měsíce utekly jako voda. Její nejméně oblíbeným předmětem zůstávala pořád obrana proti černé magii. Předmět by mohl být zajímavý, ale styl výuky jí rozhodně nevyhovoval. Nebyla však jediná a rázem se z hodiny obrany proti černé magii stala ta nejméně oblíbená hodina. Tento post ještě loni držela hodina lektvarů se Snapem, ale ukázalo se, že na Umbridgeovou nemá.

Mary překvapilo, že ač se o Snapeovi mluvilo jako o bastardovi, který terorizuje ostatní koleje, horší než většina Kruvalských profesorů tedy rozhodně nebyl.

Jedna změna tu však byla. Harry potlačoval své protesty proti ministerstvu a lžím, které vykládalo a začal se chovat jako tichý student a to hlavně při hodinách obrany proti černé magii. To přišlo zvláštní nejen Mary, ale i jeho ostatním přátelům. Nepomáhalo mu moc ani to, že většina lidí, ať už z Nebelvíru nebo z jiné koleje, se naň ho dívala opovržlivě. Mezi lidmi, kteří ho podporoval byli samozřejmě Ron a Hermiona a pak také Mary a Lenka.

Blížil se závratnou rychlostí i Večer všech svatých. Mary byla zvědavá, jak to bude probíhat. V Kruvalu se jakékoliv svátky nikdy moc neslavily, takže pro Mary to bylo něco nového, avšak někdo zasvětil Mary do těchto školních akcí. Byli to samozřejmě Fred a George, kteří byli u Mary pečení vaření, ale i když si to Mary nerada připouštěla, Freda měla přeci o trochu raději než George.

,,Mary, co tu děláš?" ozval se vedle ní hlas. Byl to Fred. Mary nechápala, co takhle pozdě v noci venku z koleje a ještě bez George dělá.

Nestačila jsem někoho odchytnout, takže se nedostanu na kolej.

,,Aha," řekl Fred a posadil se vedle Mary. Chvilku váhal, ale potom jí dal ruku kolem ramen. Mary sebou nepatrně cukla. Nebyla již zvyklá na tento druh doteku. Po chvilce ale položila Fredovi hlavu na rameno.

,,Hele a nechceš přespat u nás ve společenské místnosti? Tam je aspoň teplo," nabídl jí Fred a Mary se naň ho s vděkem v očích otočila.

,,Tak pojď," vyzval ji a sám se postavil. Mary ho s radostí následovala. V tu chvíli si vůbec neuvědomila, že bude asi první student, který nechodil do Nebelvíru a stejně se podíval do jejich koleje.

Zanedlouho se ocitli před obrazem Buclaté dámy, která se na ně rozespale podívala než je pustila dovnitř.

Uvnitř místnosti už nikdo nebyl. Jen oheň pomalu dohoříval. Fred vzal Mary za ruku a zavedl ji k pohovce, na kterou ji poté posadil.

,,Přinesu ti něco, aby ses mohla přikrýt," usmál se ještě na ni než na chvíli někam zmizel. Mary mu byla opravdu vděčná, že se konečně po několika hodinách v zimě trochu zahřeje. Další den byla navíc večer oslava Dne všech svatých a Mary si to opravdu nehodlala nechat ujít jen kvůli tomu, že by byla nastydlá.

,,Na," objevil se opět Fred a a podával jí deku a Mary se na něj usmála. Fred se ještě posadil vedle Mary zatímco ona se zachumlala do deky. Potom neodolala a položila mu hlavu na rameno. Zanedlouho jí víčka klesla a objevila se v říši snů....

Ráno se Mary probudila s rostoucím hlukem kolem. Otevřela oči a zjistila, že se nakonec uvelebyla u Freda na klíně.

Do společenské místnosti začínali pomalu přicházet studenti, kteří se před chvilkou probudili. Mary ucítila něčí ruku, jak se prsty dotýkala její tváře. Nemusela však být detektivem, aby si uvědomila, že je to ruka jejího polštáře.

,,Frede, tak tady.....jé. Ahoj Mary," ozval se vedle nich známý hlas George a Mary se posadila. Ostatní studenti si Mary nevšímali a proč taky. Měli ji rádi a nikdy jim neublížila. Vždy se jich právě zastávala, tedy v rámci jejích možností.

,,Nestihla odchytit nikoho, takže se nedostala na kolej," osvětlil trochu situaci Fred a George se šibalsky usmál.

,,Tak půjdeme?" zeptal se George a Fred s Mary přikývli. Fred ještě kouzlem složil deku a hned poté se vydal za Georgem a Mary, kteří již naň ho čekali venku před vchodem do koleje.

Děkuji

,,Nemáš zač," usmál se na Mary Fred a George na něj úlisně zamrkal.

,,Tak co Frede, platí to tedy dnes," zeptal se George při cestě do Velké síně.

,,To si piš, Georgi. Takovou příležitost bych si nenechal ujít," ušklíbl se Fred a Mary si dala opět jednu a jednu dohromady, že kluci plánují nějakou lumpárnu.

,,To bude něco," ,,Uvidíš," kývli kluci na Mary a její úsměv se ještě prohloubil.

,,Á, vás právě hledám, slečno Johnsonová," ozvalo se kousek vedle nich a trojice se zastavila. Přímo proti nim stála profesorka Umbridgeová, která byla jmenována hlavní vyšetřovatelkou, protože je škola údajně ve velmi špatném stavu, co se týče vzdělávání studentů magie.

,,Neměla byste se takhle courat po chodbách, obzvláště vy, taková nadaná studentka a už by se nechala ovlivnit vnějšími vlivy, jinak řečeno láskou," odfrkla si Umbridgeová a Mary i s dvojčaty ji probodli pohledem, avšak profesorka se jen spokojeně otočila a vydala se pryč.

,,To je ale ježibaba," ,,Moje řeč," a Mary jen a pouze přikývla. Nevěděla, co si o tom má myslet. To se nemůže s nikým kamarádit nebo jako co? Navíc to není ani její starost, vždyť hned první hodinu by se dalo říct, že ji potopila. Navíc ani jeden z jejích přátel nebyl její typ, respektive ani k jednomu ze svých přátel necítila nic víc než jen a pouze přátelství. To, že někoho z nich má radši a někoho zase míň, tak to bylo snad nanejvýš jasné. Rozhodně ale necítila to, co kdysi cítila k jistému chlapci.

To už však vcházeli do Velké síně, kde však ještě nikdo moc nebyl a tak se v klidu mohli pustit do snídaně hned mezi prvními.....