Němá

17. kapitola

Mary se spokojeně zavrtěla. Ležela na něčem měkkém. Byla však překvapena, že ji sluníčko nelechtá do obličeje.

Mary se z hluboka nadechla a poté se pomalu začala snažit rozpomenout si na to, co se den před tím stalo.

Byla u Křiklana na večírku, poté se nemohla dostat na svou kolej a když se vydala někam, kde by mohla přespat, zabrkla, převrátila něco na zem a to něco byl Snape. Poté zjistila, že se nemůže postavit na nohu a tak ji odnesl k sobě do kabinetu....sakra! Vždyť ona se teď nejspíše vyvaluje u Snapea v kabinetu!

Klid! Hlavně nepanikař! Tak jo, včera byla neděle a dnes je pondělí, takže co máme první hod...obranu proti černé magii! No to si snad ze mě někdo dělá legraci!

Snažila se Mary nepanikařit.

Opatrně otevřela jedno oko. Ležela pořád na pohovce přikrytá nějakou tmavou dekou. V jejím rozhledu se nerýsovala žádná silueta Snapeovi postavy, takže zřejmě již musel být pryč.

Opatrně otevřela i druhé oko a začala se rozhlížet kolem. Když se konečně odhodlala pohnout, k její libosti i nelibosti uviděla hodiny. Bylo chvilku před osmou hodinou ranní, což znamenalo, že zanedlouho začíná hodina obrany proti černé magii.

Mary zívla a posadila se.

,,No konečně," ozvalo se téměř vedle ní a Mary s leknutím nadskočila. Poté se pomalu otočila směrem, odkud se ozval její profesor a trochu provinile se naň ho podívala.

Snape seděl u svého pracovního stolu a něco tam opravoval. Zřejmě to byly eseje nějakých nešťastníků, protože se tvářil ještě více rozzuřeně než předešlého večera.

,,Postavte se a zkuste se projít," nařídil jí a dál opravoval eseje. Mary ze sebe neochotně sundala deku a až v tu chvíli zjistila, že ji má obvázanou obvazem. Nepatrně se otočila na profesora obrany proti černé magii a hned poté se pokusila postavit. Šlo to daleko lépe než v noci.

Poté se pokusila udělat krok a k její radosti se jí nohy nepodlomily, avšak noha jí pořád bolela. Pomalu udělala další bolestivý krok a poté se otočila. Snape ani nezvedl oči od opravování. Mary se tedy vrátila zpět na pohovku a posadila se.

,,Pokud vás to bolí nebo se vám na té noze něco nelíbí, tak si zajděte na ošetřovnu, ovšem ze všeho nejdříve vás očekávám na hodině," zaprskal Snape a zvedl se od esejí. Došel až k Mary, která si neohrabaně snažila nandat své boty. V tu chvíli se dívka zarazila a nechápavě a zároveň vyděšeně se otočila na svého profesora. Ten si opět zkřížil ruce na prsou a netrpělivě pozoroval dívku, která se naň ho vyděšeně podívala.

Mary se rychle otočila zpět ke svým neposlušným tkaničkám a poté si snažila ještě nandat i druhou botu.

,,Nezapomněla jste si něco?" zavrčel Snape a Mary se opět vyděšeně otočila. Snape se zamračil a podíval se vedle ní na pohovku. Mary se podívala stejným směrem a poté zjistila, že se vedle ní válí její ponožka. Rychle se po ní natáhla, navlékla si ji přes obvaz a hned poté se pokoušela nazout si botu.

Jakmile si ji konečně zavázala, postavila se a následovala Snapea poslušně ke dveřím. Snape je trhnutím otevřel a Mary se skloněnou hlavou vyšla ven ze dveří. Než však stihla odejít, Snape ji chytl za paži a přitáhl si ji k sobě. Mary ho opět vyděšeně pozorovala. Poté se k ní naklonil a zcela vážně řekl: ,,Opovažte se o tom, co se v noci stalo nebo kde jste byla někomu říct," zavrčel jí do ucha a poté jí pustil ruku. Mary jen přikývla a poté se svižným, avšak bolestivým krokem, vydala pryč ze sklepení.

Při cestě si občas připajdla na nohu, ale v tuto chvíli bylo nejbezpečnější být od Snapeova kabinetu co nejdál.

Tak jako tak se však musela dostavit do učebny obrany proti černé magii a nějako přežít další čas se Snapem.

Před učebnou již postávali spolužáci a naštěstí i Neville, Ron, Hermiona a Harry, takže se k nim i nenápadně připlížila.

,,Mary. Už jsme se strachovali, co se stalo, že si nebyla na snídani, Lenka tě prý taky neviděla a...kde máš věci?" vychrlila hned Hermiona. Mary nad tím jen rychle mávla rukou.

,,Jsi v pohodě?" zeptal se Ron, když viděl, jak se Mary tváři. Mary jen rychle přikývla a sklopila pohled.

,,Nemáš hlad?" ozval se Neville a Mary se naň ho vděčně podívala. Poté přikývla. Neville vytáhl ze své tašky koláč a podal ho Mary. Ta se naň ho usmála a koláč si s radostí vzala. Když se do něj však chtěla zakousnout, objevil se Snape. Místo toho, aby ji seřval a ponížil, probodl Mary jen pohledem a šel otevřít dveře učebny.

Mary se se svými přáteli vydala rychle do učebny. Noha se jí však nepatrně podlomila a tak se chytila Nevilla, který šel vedle ní. Ten to však nečekal a tak oba dva sebou plácli o zem přímo ve dveřích, vedle kterých stál, teď již rozzuřený, Snape.

Mary slezla z Nevilla a rozhlédla se kolem. Zmijozelští se v učebně mohli potrhat smíchy zatímco Snape se na ně díval, jako kdyby provedli něco nekalého a on je znovu nachytal.

,,Jsi v pohodě?" zeptal se Neville a Mary jen přikývla snažíc se opět postavit. Než se jí to však povedlo, Neville už byl na nohou a podal jí ruku. Mary se ho chytila a vyškrábala se na nohy.

Poté se společně s Nevillovou pomocí dobelhala ke své lavici, kde už na ni čekala Hermiona.

V tu chvíli se s prasknutím zavřely za Harrym a Ronem dveře a dovnitř učebny vešel i Snape.

Celou hodinu se naň ho Mary neodvážila podívat. Jediné štěstí bylo, že s sebou stáhla Nevilla místo Snapea. To by bylo trochu horší obzvláště teď, když nebyla noc a koukalo by se na ně tolik lidí....