Němá

48. kapitola

,,Vidíte to co já?" řekla překvapeně Ginny a skupinka se otočila směrem, kterým se dívala.

Do Velké síně právě vstoupil ředitel školy. Skupinka však nebyla jediná, která se po něm překvapeně dívala.

Severus procházel mezi stoly na své místo u učitelského a studenti se za ním překvapeně otáčeli.

,,On si umyl....vlasy," řekl překvapeně Seamus.

Profesoři u učitelského stolu se však naň ho také překvapeně podívali. Profesorce přeměn například spadly brýle do talíře.

Kromě Severuse byl ve Velké síni už jen jeden člověk, který věděl důvod toho, proč si umyl vlasy, ale nikdo z přítomných netušil, že by někdo ze zde přítomných věděl bližší informace k tomuto ředitelově činu...

,,Konečně na pokoji," vydechla Lenka, když se s Mary vrátila zpět na kolej. Mary s úsměvem zavřela dveře a Lenka sebou plácla o postel.

Mary nad ní s úsměvem zakroutila hlavou.

,,Ale Mary, víš co znamená, že jsme zpět," usmála se Lenka a Mary v tu chvíli došlo, že bude pokračovat výslech za kým v noci tajně chodí.

,,Tak kdo je to?" zeptala se dychtivě Lenka a posadila se. Mary jen protočila očima, avšak neudržela se a musela se nepatrně usmát.

,,Že tys na ty Vánoce byla u něj?" zeptala se lišácky Lenka a Mary s úsměvem protočila očima.

,,No tak, Mary, slibuju, že to nikomu neřeknu," začala prosit Lenka a šla se prosadit vedle Mary na její postel.

Tak dobrá, ale přísahej, že to NIKOMU, tzn. ani Ginny a Nevillovi, neřekneš.

,,Přísahám," usmála se Lenka a pozorovala Mary. Ta se z hluboka nadechla a dala se do psaní.

Asi se ti to nebude líbit a budeš proti, ale je to...

,,No tak, Mary, nenapínej mě už," šťouchla Lenka do Mary.

Severus.

,,Počkej, to si ze mě děláš jen legraci, viď?!" řekla nejistě Lenka, avšak když uviděla Mariin pevný výraz, úsměv jí ze tváře rychle spadl.

,,To nemůžeš myslet vážně?!" vydechla Lenka šeptem užasle. Mary však na ni hleděla s kamennou tváří.

,,Takže ty odmítneš Freda a Charlieho kvůli Snapeovi?!" vybuchla tiše Lenka a Mary jí byla na jednu stranu vděčná, že to nekřičí přes celou kolej.

No a.

,,Jaký no a! Vždyť je smrtijed!" vyjela na ni Lenka.

,,Není!" ujelo Mary a uvědomila si to až příliš pozdě.

,,Ty mluvíš?! Takže nás tu všechny taháš za nos?!" vydechla překvapeně Lenka.

,,Kdyby sis prošla tím samým čím jsem si prošla já, taky bys raději dělala, že neumíš mluvit a nebo bys taky nebyla takový zbabělec jako já a ten jazyk by sis vyřízla!" odsekla jí Mary a v očích jí hrály plameny hněvu.

,,Mary, vždyť on tě přeci nemůže mít rád doopravdy," řekla tiše Lenka.

,,Proč ho soudíš jen podle toho, že byl smrtijed a nadržuje Zmijozelu?" zeptala se Mary své kamarádky a v jejím hlase byl náznak bolesti po tom, co jí Lenka nyní řekla.

,,Protože kdo byl jednou smrtijed smrtijedem zůstane," řekla Lenka.

,,Nemusí být ale všechno tak jak se může zdát," řekla tiše Mary a upřeně se podívala na Lenku.

,,Jak to myslíš?" zeptala se nechápavě Lenka.

,,Časem pochopíš," řekla Mary prázdným hlasem, jako kdyby byla v jiném světě...

Jak Lenka slíbila, tak i udělala. Neřekla nikomu o tom, že Mary chodí se Severusem a také ne o tom, že ve skutečnosti není němá.

Do týdne se Mary ukázala opět v ředitelně a řekla Severusovi o tom, co se jí stalo.

Severusovi se vůbec nelíbilo představa o tom, že nějaká ,,pubertální adolescentka" ví o tom, že má nějaké city, i když mu Mary několikrát zopakovala, že si Lenka trvá na tom, že on city nemá.

Lenka si dala dvě a dvě dohromady, takže jí došlo, proč si ředitel školy umyl po tak dlouhé době, ne-li poprvé, vlasy.

A tak se překulil leden, únor, březen a pomalu se blížil i konec dubna. Podmínky se na škole čím dál tím víc zhoršovaly, protože Carrowovi začali prudit čím dál tím víc a Severus ze své ředitelny skoro vůbec nevycházel.

Když se za ním přišla Mary podívat, bylo na něm vidět, že skoro vůbec nespí a i ona sama ho vždy stěží dotáhla do postele, aby se alespoň trochu prospal.

,,Měl bych ti asi něco říct," začal jedné z posledních dubnových nocí, když mu usínala Mary v objetí.

,,Harry Potter bude muset zemřít," řekl tiše. Tato věta vyrazila Mary dech hned ze dvou důvodů. První byl ten její obsah a význam, a ten druhý byl ten, že poprvé za celou dobu řekl Harrymu celým jménem a navíc jeho jméno ani nevyprskl, jak bylo jeho dobrým zvykem.

,,Teď si ze mě utahuješ, viď?" podívala se naň ho Mary, i když moc dobře si uvědomovala, že si z ní Severus legraci rozhodně nedělá.

,,Ne. Harry se stal jedním z viteálů pána zla, ale musí ho zabít sám Ty-víš-koho," řekl tiše Severus a sevřel Mary ve svém náručí daleko pevněji než doposud.

,,A nedalo by se s tím něco dělat?" zeptala se opatrně Mary. Se Severusem si hleděli přímo do očí.

,,Přiznám se, že nevím. Brumbál mi jen nařídil, abych mu toto řekl až bude tvůj strýc nejzranitelnější," povzdechl si Severus a pohladil Mary po tváři.

Dívku překvapila jeho reakce nad tím chlapcem, kterého ze srdce nenáviděl. Bylo mu ho snad líto.

Mary ucítila, jak jí po tváři začaly stékat slzy. Lehla si na Severusovu hruď a tiše plakala. Málokdy se stalo, že by se kvůli něčemu nebo někomu rozplakala. Ač Harryho neznala tak dlouho jako třeba Neville, měla ho svým způsobem i ráda.

Severus si ji k sobě tiskl a jednou rukou ji při tom hladil po zádech.

Ani jeden netušil, že den, kdy se Harry Potter dozví pravdu je blíž než si myslí...