Němá

33. kapitola

Mary měla ukrutný hlad a tušila, že kdyby Severuse požádala o něco k snědku, určitě by ji hladovět nenechal. Tento nápad ovšem hned zavrhla.

Místo toho si k posteli přestěhovala židli se svými věcmi. Jakmile se zachumlala opět do postele, vytáhla ohmatané desky jedné z knih a začala si číst. On to byl vlastně její deník, který si psala od pátého ročníku v Kruvalu.

,,Koukám, že ti ten pobyt tady zas až tolik nevadí," ozvalo se ode dveří. Mary ztuhla a rychle schovala svůj deník.

Severus pomalu přistoupil k její posteli s tácem, na kterém byl hrníček čaje a něco málo k snědku.

Posadil se na prázdnou židli vedle postele a smutně pozoroval Mary, která si ho nyní nedůvěřivě měřila.

,,Máš určitě hlad," řekl Severus a podal jí tác. Mary však sebou škubla tak prudce, že mu tác vyletěl z rukou a skončil na něm. Dívka se po tomto incidentu rychle odsunula na druhou stranu postele a musela uznat, že za jiných okolností by se začala smát.

Severus vyskočil rychle na nohy, protože čaj, který byl na tácu v hrníčku, byl ještě horký. Naštvaně se na Mary podíval a ta mu jeho pohled vrátila, avšak její pohled byl plný odhodlání.

Severus se naštvaně otočil a odešel z pokoje pryč. Nezapomněl samozřejmě prásknout pořádně dveřmi.

Mary se v tom okamžiku rychle vrhla k jídlu, které bylo nyní všude kolem levé strany postele. Podařilo se jí vydolovat aspoň jeden toast, do kterého se hladově zakousla.

Když si však vzala druhý a zakousla se do něj, dveře se opět otevřely a v nich se objevil Severus s naštvaným výrazem a hrníčkem, ze kterého se ještě kouřilo.

Když však uviděl Mary, musel se škodolibě usmát.

,,To divadýlko sis mohla tedy před chvilkou dopustit, ne?" rýpl si Severus do Mary, která odvrátila pohled. Nyní měl na sobě bílou košili, protože svůj hábit si polil.

Hůlkou vyčistil podlahu, na které bylo napadané jídlo a hned poté si opět přisedl k posteli s hrníčkem čaje v ruce.

Mary se začala trochu bát, jak bude dál reagovat. Severus ji však jen pozoroval, jak dojídá i druhý toast.

,,Co si vůbec dělala v Godricově dole?" zeptal se Severus ledabyle a podal jí hrníček. Mary si ho po chvilce váhání vzala. Když si ho však brala, nepatrně se dotkla prstů Severuse. Ignorovala však jeho otázku a raději se dívala do svého hrníčku.

Severus se po chvilce posadil na postel těsně vedle Mary a nyní se hleděli do očí. Nemusel ani požívat nitrozpyt, aby si uvědomil, že je Mary nervózní a snad se i bojí.

,,Na něco jsem se ptal," řekl potichu Severus. S Mary to však ani nehlo. Po chvilce si Severus všiml knihy, kterou Mary za sebou schovávala. Zaváhal, avšak poté se rozhodl jednat. Vytrhl knihu Mary z ruky a postavil se.

,,Ne! Prosím!" uniklo Mary z úst. Když se však na ni Severus podíval, bylo na ní poznat, že jí je to jedno. Nyní přímo vyděšeně se dívala na Severuse.

,,A důvod?" zeptal se opět Severus a posadil se zpět.

,,Jen tě o to žádám, nic víc. Prosím, vrať mi to," řekla Mary prosebně a v očích se jí zaleskly slzy.

,,Proč bych měl?" zeptal se Severus, avšak nebyl to ten chladný tón hlasu, který původně plánoval.

Mary naň ho poraženě hleděla a po tvářích se jí začaly kutálet slzy.

,,Je to můj deník a nic hezkého v něm nenajdeš," řekla potichu a sklopila pohled.

Severus ji pozoroval. Plakat jí nikdy neviděl. Vždy byla jen smutná, naštvaná, ale nikdy neplakala.

Po chvilce jí podal zpět její deník, avšak po tom, co mu řekla měl ještě větší chuť jí klást další otázky.

,,V Godricově dole jsem se byla podívat na náš starý dům, kde jsem vyrůstala a poté jsem se stavila u hrobu své matky a otce," řekla tiše Mary majíc pořád sklopenou hlavu.

Severus ji tiše pozoroval. Při jejích slovech se mu zatajil dech. Bydlela v Godricově dole a její rodiče jsou mrtví.

Ještě chvíli zůstal mlčky sedět než se zvedl a chtěl odejít.

,,Proč tu jsem?" zeptala se na oplátku Mary.

Severus chvíli váhal, co jí má na to vlastně odpovědět. Má jí říct pravdu nebo jen něco neutrálního?

,,Nemohl jsem tě tam nechat," řekl tiše a ani se na ni nepodíval.

,,Proč?" hlesla Mary.

,,Myslím si, že odpověď znáš," odpověděl Severus po chvilce váhání. Krátce se podíval na Mary, která měla nic neříkajíc pohled. Poté se otočil a odešel.

Ač si to Mary nechtěla připustit, odpověď znala, nebo aspoň doufala v to, že je to ta správná odpověď. Miluje ji. Při nejmenším mu alespoň trochu na ní záleží.

Nyní měla v hlavě daleko větší guláš než před několika týdny. Tehdy měla v hlavě hlavně svoje emoce, ale nyní se do nich začaly míchat i emoce někoho jiného.

Mary vrátila svůj deník zpět do tašky a lehla si. Nyní na ni Severus věděl jedno z jejích tajemství, která se nikdo nikdy neměl dovědět, tedy alespoň pro zatím ne.

Byla hloupá, že si nedala pozor, avšak pořád lepší, aby věděl, že mluví než aby znal její minulost.

Mary si však po chvilce vyděšeně uvědomila, že začíná uvažovat o tom, že mu ji poví ať se stane cokoliv....