Němá

18. kapitola

Po obědě to už Mary nevydržela a vydala se na ošetřovnu za madame Pomfreyovou. Doprovázela ji tam samozřejmě Lenka a Mary jí byla vděčná, protože kdyby se jí opět podlomily nohy, měl jí kdo pomoct se zvednout.

Mary zaklepala na dveře ošetřovny. Ty se zanedlouho otevřely a ve dveřích se objevila madame Pomfreyová.

,,Potřebujete něco?"  zeptala se dívek.

,,Mary má něco s nohou. Nepodívala byste se jí na to, prosím," usmála se Lenka na zdravotnici.

,,Tak pojďte," vyzvala je madame Pomfreyová po chvilce prohlížení si Mary. Ta se na ni usmála a s občasným pokulhnutím se dobelhala k jedné z židlí.

,,Ukažte mi tu nohu," vyzvala ji madame Pomfreyová. Mary si zula botu a sundala si ponožku. V tu chvíli se začala cítit trochu trapně. Na své noze měla ještě pořád obvaz od Snapea a měla takové neblahé tušení, že jí na to něco napatlal.

Madame Pomfreyová si hnědovlasou dívku změřila pohledem, ale nic neříkala. Začala opatrně odmotávat obvaz a neskrývala své překvapení.

Poté někam odběhla, ale v zápětí byla zpět a nesla stoličku.

,,Položte si na ni tu nohu," vyzvala zdravotnice Mary. Nervózně si položila svou nohu na stoličku a poté se pomalu podívala na madame Pomfreyovou. Ta si Mary pořád prohlížela, jako by hledala náznak něčeho, proč má tu nohu již ošetřenou.

,,Kdo vám ji ošetřoval?" zeptala se jí nakonec zdravotnice. Mary se na ni překvapeně podívala. Poté prstem naznačila, že si ji ošetřila sama. Madame Pomfreyová jen přikývla, avšak stále nedůvěřivě si Mary prohlížela.

Nakonec se však sklonila k noze, že které již byl sundán fáč, a začala s ní pomalu cvičit.

Mary to nebolelo, tedy až na jednu polohu, při které s nohou ucukla.

,,Kdy se vám to stalo?" zeptala se opět madame Pomfreyová a podívala se nejdříve na Mary a poté na Lenku.

,,Předpokládám, že dnes nebo včera," odpověděla za Mary Lenka a hnědovlasá dívka přikývla.

,,Vypadá to, že to máte jen natažené, ale pro všechny případy vám na to něco dám," řekla madame Pomfreyová a kvapně někam odešla.

,,To proto jsi ráno nebyla na snídani?" zeptala se Lenka a Mary přikývla. Než však stihla Lenka dál vyzvídat, vrátila se madame Pomfreyová zpět a v ruce nesla nějako malou dózičku.

,,Tuto mast si na to budete dávat každé ráno a večer alespoň jeden týden," řekla madame Pomfreyová a podala dózičku Mary do ruky. Ta se usmála a přikývla. Zdravotnice jí ještě obmotala nohu fáčem. Hned poté si Mary nandala ponožku a botu.......

Po týdnu mohla Mary již opravdu jistě došlápnout na nohu aniž by se bála, že se jí podlomí a stáhne někoho s sebou dolů na zem.

Byla strašně vděčná za to, že se jí nikdo nevyptával na to, jak se jí to přihodilo, takže si nemusela vymýšlet žádný příběh na toto téma. Navíc, většina studentů spíše řešila blížící se návštěvu Prasinek než to, kde strávila jejich spolužačka noc a proč od té doby pajdala.

Týden se tedy překulil jako voda a nastal víkend a s ním i výlet do Prasinek. Mary se přidala k Nevillovi a Lence, kteří čekali na to, než je Filch pustí a hned poté se společně vydali po cestě do Prasinek.

Lenka s Nevillem si celou cestu povídali. Lenka mluvila o Jinotaji a Neville zase o bylinkářství. Mary tedy měla spoustu času ponořit se do svých myšlenek, ve kterých se začalo mísit všechno dohromady, tedy hlavně dívčiny emoce. Měla pocit, že to, co by mělo být pro ni jednou pro vždy tabu, se opět noří na povrch. Nyní to však bylo daleko silnější a lákavější než kdy dříve a teď již velmi těžko těm představám odolávala.

Smutně si povzdechla a snažila se opět svou mysl zaměřit na Lenčin rozhovor s Nevillem.

Ať si říká kdo chce co chce, mezi těma dvěma něco bude a to dřív nebo později.

Pomyslila si Mary a nenápadně se ušklíbla. To už však dorazili do Prasinek. Mary Lence a Nevillovi naznačila, že se od nich odpojí. Hned poté zamířila do Medového ráje, kde to bylo nyní přeplněné až k prasknutí Bradavickými studenty.

Procházela mezi regály se sladkostmi a nevěděla, co z toho by bylo to pravé. Co by mohlo být to, co ona hledala. Nakonec pak přece jen něco vybrala a spokojeně se vydala ven z Medového ráje.

Mary se poté vydala ke Třem košťatům s nadějí, že tam potká někoho ze svých kamarádů. Její úsudek byl správný. Uviděla tam jak Ginny s Harrym, Hermionou a Ronem, ale také Nevilla a Lenku. Jako první si jí všimla Lenka, která na ni radostně zamávala a Mary se s úsměvem vydala za ní a Nevillem.

,,Máš vše, cos potřebovala?" usmála se na Mary Lenka. Mary jí úsměvem vrátila a přikývla.

,,Dáš si něco?" zeptal se Neville, ale Mary zakroutila hlavou na znamení, že nic. Nebyla to však úplně pravda, protože by si byla ráda dala po hodně dlouhé době ohnivou whiskey. Chuť si ale raději nechala zajít.

Zanedlouho se stejně trojice zvedla a vydala se směrem zpět do hradu.

Mary si při cestě chtěla ještě nechat projít hlavou plán, který vymyslela toho rána. Tajně doufala, že jí to vyjde, i když to bude nejspíš nepříjemné.

Večer se Mary vytratila z Havraspárské koleje chvíli po večerce. Ono to bylo asi až hodinu po ní, ale to jí jenom nahrávalo do karet.

Pomalu se vydala po schodech dolů než konečně po delší době dorazila ke svému cíli.

Nyní stála před dveřmi kabinetu. Z hluboka se nadechla a zaklepala. Dveře se rozletěly téměř v okamžiku a mezi futry se tyčil bývalý profesor lektvarů.

,,Co tu děláte?!" zavrčel Snape na Mary. Ta jen sklopila pohled. Poté vytáhla nepatrný balíček, ve kterém byl smotaný fáč, k tomu toho dne koupila čokoládu s příchutí ohnivé whiskey a k tomu na malý kus pergamenu napsala:

                  Děkuji

Balíček nyní podala profesorovi a nervózně se naň ho podívala. Byl však zřejmě daleko překvapenější než Mary, která nechápala, jak sebrala odvahu, aby sem dnes večer došla.

,,Co to...co myslíte, že děláte?" prskal nechápavě Snape, když si od ní vzal malý balíček. Mary zacukaly koutky a pokrčila rameny.

,,Můžete mi vysvětlit, jak se teď dostanete na kolej? To se budete opět potulovat po hradě?" mluvil Snape, ale jeho hlas se nyní začal mísit se starostlivostí než s hněvem.

Mary nad tím pokrčila rameny a nepatrně se usmála. Poté pokývala na profesora a chystala se odejít.

,,Tak moment," zarazil ji tiše Snape a Mary se opatrně otočila.

,,Ač se mi to vůbec nelíbí, tak je to daleko praktičtější, než vařit nějaké lektvary proti nachlazení. Minule jste tady usla, tak si zde, podle svého dobrého zvyku, můžete znovu udělat odpočívárnu. Doufám ale, že to bude naposledy," zavrčel tiše Snape a naznačil Mary, aby šla dovnitř a to také udělala...