Němá

44. kapitola

Konečně nastal den odjezdu na Vánoční prázdniny. Toho dne se Mary brzy ráno probudila. Večer se bude moci konečně opět uvolnit a bezstarostně usínat Severusovi v náručí, možná s ním i flirtovat....a v tu chvíli si Mary uvědomila, že je tomu rok a několik dní, kdy se se Severusem opilá vyspala po Křiklanově večírku. Nad tou vzpomínkou se musela Mary usmát.

Hnědovlasá dívka s poměnkovíma očima se posadila na posteli a rozhlédla se po ložnici. Bylo něco málo po šesté a Lenka ještě spala.

Mary po chvilce vezla z postele, převlékla se do modrého svetru, který jí dala předešlé Vánoce paní Weasleyová, a černých džínů a dala se do balení věcí.

,,Dobré ráno, " zívla si Lenka a Mary na ni s úsměvem kývla.

Mary se zadívala do svého kufru, kde na dně byly její staré věci, které ji upomínaly na to, kdo ve skutečnosti je. Černé kožené boty, které jí končily nad kotníky, upnuté černé kožené kalhoty, černý svetr, který kdyby si teď oblékla, tak by všem došlo, že je starší než oni, a v neposlední řadě tam byla také černá kožená bunda. Toto byl její typický outfit, který nosívala v Kruvalu, pokud tedy neměla na sobě zrovna školní uniformu.

S povzdechnutím kufr zaklapla a podívala se na Lenku, která se mezitím také převlékla.

,,Budeš mi chybět," povzdechla si smutně Lenka a sedla si na zem vedle Mary, která ji v okamžiku objala.

Ať byla Mary jakákoliv, rozhodně nebyla jako její strýc. Měla city, černá magie ji sice také občas zlákala, ale většina kleteb, které spadaly právě pod toto odvětví se jí příčila. Navíc měla přátelé, o které nechtěla přijít, protože je měla ráda, ale hlavně se od svého kmotra lišila jednou zásadní věcí a to, že dokázala milovat. Pro lásku by dokázala i zemřít.

Ne nadarmo jí několik jejích bývalých spolužáků z Kruvalu řeklo, že kdyby chodila do Bradavic, určitě by patřila do Nebelvíru. Když se nad tím tehdá Mary zamýšlela, musela uznat, že mají nejspíše pravdu, protože kolej, do které v tamnější škole byla přiřazena se nejvíce podobal Nebelvír.

,,Hlavně dávej na sebe pozor," řekla Lenka, když ji Mary pustila a Mary s úsměvem přikývla.

Ty taky...

Dívky se, stejně tak jako Neville, Ginny a ostatní studenti vyjímaje Zmijozelské, ani neobtěžovali nasnídat a rovnou se vydali do Prasinek na vlakovou zastávku.

Bradavické pozemky osvětlovala příjemné zimní slunce a bílý sníh se pod jeho září leskl jako milióny malých drahokamů.

Zanedlouho již čtveřice nastupovala do vlaku a zabrala si to nejzadnější kupé. Přisedli si k nim i Dean a Seamus, kteří se zjevně snažili dostat co nejdále od Zmijozelských.

,,Hele, budete se sem ještě vracet?" zeptal se Seamus a pohlédl na své spolužáky. Mary s Nevillem byli jako první, kteří přikývli.

Poté však Dean zakroutil hlavou.

,,Carrowovi jsou na mě vysazení kvůli mé rodině, takže já se sem nevrátím," řekl tiše Dean a Seamus smutně přikývl.

,,Takže já bych se sem asi také neměla vracet," povzdechla si Ginny.

,,Já se sem tedy rozhodně vrátím. Budu opět protestovat proti Snapeovi a jeho ředitelování," řekl hrdě Neville a Mary se musela držet, aby se nerozesmála.

,,Já bych se sem také chtěla vrátit. Přeci jen, mohli jsme dopadnout i hůř," řekla nepřítomně Lenka a všichni se na ni překvapeně otočili.

,,Hůř?" podivil se Seamus.

,,No, ano. Snapea skoro nevidíme a profesoři nás neposílají na školní tresty za Carrowovými," upřesnila Lenka a ať ostatní chtěli nebo ne, museli souhlasit...

,,Mary," přerušil po delší pauze ticho Dean a Mary se naň ho podívala.

,,Tys byla němá vždycky?" položil Dean otázku, která mu již dlouho vrtala hlavou a nebyl jediný.

Mary si pohledem prohlédla všechny přítomné a poté s povzdechem zakroutila hlavou a sklopila pohled.

Ono to je trochu složitější.

,,Máme ještě asi tři hodiny než dorazíme do Londýna," řekl Seamus a zvědavě si prohlížel Mary.

,,Notak, Mary," přitakala Ginny a netrpělivě se dívala na svou kamarádku.

Kdybych vám všem co jste tady řekla pravdu, ani jeden z vás by mi neuvěřil. To platí i o tobě, Lenko.

,,Můžeš to zkusit. Třeba ti uvěříme," pokračoval dál v přemlouvání Neville, avšak Mary jen zakroutila hlavou.

Slibuji, že se jednou dozvíte pravdu, ale teď na to opravdu nemám sílu.

,,No dobrá," povzdechl si nakonec smutně Dean nepřestávajíc se dívat na Mary prosebný pohledem.

,,Každopádně," upoutal na sebe pozornost Neville.

,,Plánuji, že se pokusíme udělat nějaké povstání proti Snapeovu systému. Kdo se přidá?" zeptal se nadšeně Neville a Seamus se nejistě přihlásil.

,,Skvěle. Na domlouvání můžeme použít žetony Brumbálovi armády," konstatoval Nebelvír.

Mary je ale přestávala poslouchat. Už se těšila na to, až uvidí opět Severuse.

,,...ale stejně. On je rád, že se někam uklidil, leze Vy-víte-komu do zadku a navíc v podstatě nic nedělá," prohlásil Dean a to donutilo Mary se vrátit do přítomnosti. Jak ráda by jim řekla celou pravdu o Severusovi, aby ho už takto nepomlouvali, ale nemohla.

,,Hele, jsme tady," ukázala Ginny ven z okna a opravdu. Právě přijížděli do Londýna.

Zanedlouho se již Mary loučila s Ginny, Lenkou a klukama a vydala se pryč. Jakmile vklouzla do jedné z bočních uliček. Poté se z hluboka nadechla a přemístila se.

Jakmile ucítila pevnou půdu pod nohama, opatrně otevřela oči. Spokojeně se usmála, když zjistila, že stojí v pokoji, který v létě okupovala v Severusově domě.

V tom se otevřely dveře a v nich se objevil Severus. Mary se úsměv prohloubil, položila svůj kufr a rozběhla se k Severusovi, aby mu mohla skočit do náruče...