Němá

34. kapitola

Byl to již více než týden, co slyšel Severus Mary poprvé promluvit, avšak za tu dobu se nic nezměnilo. Mary jako by se ho pořád štítila, i když se jí ani nedivil. Pořád mu však vrtalo hlavou to, proč mu Mary řekla, že v jejím deníku nic hezkého nenajde.

Jako každý večer se přišel před spaním podívat ještě na Mary. Toho večera však bylo něco jinak.

Mary seděla na posteli, v rukou třímala jakýsi přívěsek a z očí jí tekly slzy.

Severus potichu zavřel a došel až k ní a pomalu se posadil na kraj postele. Ač si myslel, že Mary o něm neví, moc dobře věděla, že vstoupil.

,,To je důvod, proč není dobře, abych ti odpustila," začala potichu Mary a Severus naslouchal. ,,Vystavila bych tě až moc velkému nebezpečí a na to tě mám až moc ráda," poslední slova však řekla již téměř neslyšně.

Severus jí položil opatrně ruku na rameno. Mary se mu podívala do očí. Nechtěla se mu již bránit, ale copak ji znal? Ona ho znala daleko lépe než on ji, protože věděl o ní v podstatě stejně věcí jako její přátelé.

,,Vlastně mě vůbec neznáš. Nevíš kdo nebo co jsem," řekla již zřetelně Mary a s lítostí v očích se dívala na Severuse.

,,Tak mi tedy řekni, kdo jsi," řekl klidně Severus.

,,Má minulost není nic hezkého, proto je pro mě tabu, nebo alespoň byla," povzdechla si Mary. Severus na ni však pořád hleděl pohledem plným očekávání.

,,Jmenuji se Mariana Anna Johnsová a narodila jsem se 2. května roku 1975, takže mi je 22," začala Mary vyprávět a rozhodně jí nemohl uniknout Severusův překvapený výraz.

,,Má matka byla moták a můj otec byl kouzelník pocházející z mudlovské rodiny. Matka však byla velkou zastánkyní tvého pána a otec v podstatě také. Tvůj pán mi šel za kmotra," odmlčela se Mary a sledovala Severusův užaslý výraz.

,,Teď si vymýšlíš," řekl nejistě.

,,Ne, nevymýšlím. Byl nadšen, že může svou neteř učit kletby již odmalička," ,,Neteř?" skočil jí do řeči Severus, ,,Vždyť si říkala, že to je tvůj-",,Kmotr, ano. Já přímo jeho neteř nejsem. Můj dědeček, matky otec, byl jeho bratr, takže já nejsem přímo jeho neteř, spíš praneteř," přitakala Mary.

,,Takže ty jsi...." ,,Nejmladší a v podstatě poslední Zmijozelova dědička, bohužel. Již odmalička k nám chodil a já mu měla povoleno říkat 'strýčku Tome.' Hrávala jsem si s Nagini a nebo mi půjčil svou hůlku a učil mě z ní vrhat kletby. Často k nám chodila i Bellatrix, které jsem říkávala 'teta Bela.'

Jakmile však strýc padl, matka se s tím nemohla moc smířit, jako ona byla dobrou mámou, ale její názory byly pro mě naprosto odlišné než ty, co mám já.

V 11 jsem měla nastoupit do Bradavic, to byl rok 1986 tuším. Matka mi však oznámila, že strýc mi zařídil místo v Kruvalu a tak jsem nastoupila do školy tam.

Hned od prvního okamžiku jsem však měla pocit, že tam nepatřím. Ano, vynikala jsem v černé magii a ostatní předměty mi nedělaly taky velký problém, ale něco mě táhlo odtamtud pryč.

Byla jsem také strašně rozdílná od ostatních a kdybych se měla asi zařadit do koleje v Bradavicích, tak by to byl Nebelvír, ale k tomu se ještě dostanu.

Přibližně na přelomu čtvrtého a pátého ročníku jsem se....zamilovala," řekla Mary vyloženě truchlivým hlasem.

,,Nevím ani, co jsem na něm viděla, ale nejspíše to bylo to, že si ráda zahrávám s ohněm.

První půl rok to vypadalo i celkem slibně, ale potom...jak bych to řekla....začal si ze mě dělat boxovací pytel. Schytala jsem za něj taky spoustu školních trestů, které se v Kruvalu skládají převážně z Cruciatů.

Zanedlouho jsem toho měla dost, ale bála jsem se mu říct, že je konec, tak jsem to začala zahánět alkoholem. Mé kocoviny se zanedlouho staly legendárními.

Když jsem se však vracela z šestého ročníku domů do Godricova dolu, kde jsme bydleli, zděsila jsem se. Rodiče byli mrtví a přihlásil se k tomu....Robert. To byl ten kluk," ztišila hlas Mary.

Severus si ji k sobě přitáhl a ona se mu vůbec nebránila, ba naopak.

,,Vše to vyvrcholila při OVCE, kdy po mně chtěli, abych jim předvedla kletby, které se nepromíjejí a já se právě v tu chvíli rozhodla, že tuto životní etapu chci nechat za sebou a tak ještě ten den jsem utekla. Nevím ani, jak se mi to povedlo.

Rok na to se konal v Bradavicích Turnaj tří kouzelníků a on se vrátil. Rozhodla jsem se, že se pokusím dostat do Bradavic, takže jsem napsala Brumbálovu dopis, jestli bych nemohla přestoupit do pátého ročníku do Havraspáru. Něco jsem si o kolejích zjistila a tím pádem jsem se zařadila tam, kde by byla nejmenší pravděpodobnost, aby mě jeden nebo druhý hledal.

V tu dobu jsem měla již dlouhé vlasy. Dřív jsem je totiž měla krátké jako má matka a nechala jsem si je nárůst až při útěku. Jako poslední mě napadlo, že bych mohla ze sebe udělat němou, což jsem také udělala.

Vše se zdálo být perfektní, tedy až do té doby, kdy mi přišel dopis od Roberta, že se k němu přidal a najde si mě. Poté mě taky upozornil na to, že zničí každého, na kom mi záleží," dopověděla Mary, kterou nyní objímal Severus.

,,Takže když to shrnu, je ti již 22, utekla jsi z Kruvalu, jsi Zmijozelova dědička a tvůj strýc je Pán zla," řekl tiše Severus a Mary nepatrně přikývla.

,,Byla jsem vychovávána Smrtijedy, aby se že mě stal také Smrtijed," zašeptala Mary a nepatrně se odtáhla.

,,A ta vzpomínka, co jsem tenkrát viděl, to byla-" ,,Na Roberta. V tu dobu jsem už věděla, že místo toho, abych s ním zůstávala z lásky jsem s ním zůstávala že strachu," přikývla Mary.

Chvíli ještě spolu seděli než se Severus zvedl a vydal se ke dveřím.

,,Měla by ses vyspat. Dobrou noc," řekl a odešel.

Mary si v tu chvíli začala připadat sama, protože doufala, že Severus neodejde a zůstane tu s ní. On však odešel a nechal ji tu.

Dívka se podívala na hodiny. Bylo chvíli po deváté. Lehla si tedy a pokusila se usnout.

Přibližně okolo jedenácté se již poněkolikáté podívala na hodiny. Nemohla se rozhodnout, jestli má zkusit štěstí nebo ne, ale nakonec vylezla z postele a vydala se ke dveřím.

Pomalu prošla chodbou až ke dveřím naproti jejímu pokoji. Ty opatrně otevřela a nakoukla dovnitř. Severus již ležel v posteli a vypadali to, že i spal.

Po chvilce váhání Mary vešla dovnitř a  potichu zavřela dveře.

,,Myslel jsem, že už spíš," řekl Severus tak náhle, že Mary nadskočila.

,,Nemůžu usnout," přiznala Mary a otočila se směrem k Severusovi.

,,Nemohla bych přespat tady s tebou?" zeptala se po chvilce nejistě Mary. Severus se nepatrně usmál a posunul se na posteli.

Jakmile k němu Mary vklouzla, přitáhl si ji k sobě do náruče a zanedlouho uslyšel její pravidelné oddechování....

Jelikož je dnes Velikonoční pondělí, rozhodla jsem se, že vydám dnes dvě kapitoly.