Němá

49. kapitola

Neville, společně s několika dalšími spolužáky, se schoval v komnatě nejvyšší potřeby. Carrowovi byli na ně vysazení a pro Nevilla byla poslední kapka, když chtěli, aby předvedl Cruciatus na jednom z prváků.

Toho večera nemohla Mary usnout a tak se rozhodla, že se vydá za Severusem. Když došla do ředitelny, bylo něco málo po půlnoci a Mary právě v tu chvíli bylo 23 let.

Dívka zaklepala na dveře a po vyzvání vešla dovnitř. Severus byl nervóznější než obvykle.

,,Co se děje?" zeptala se ho klidně.

,,Viděli ho. Viděli Pottera, Grangerovou a Weasleyho v Prasinkách," odvětil rychle Severus a pořád pochodoval po ředitelně sem a tam.

,,Takže míří sem," vydechla Mary. Severus však má to nijak nereagoval a nepřestával přecházet po ředitelně.

,,A mám takové neblahé tušení, že se brzo uvidíš se svým-" ,,Strýcem," skočila mu do řeči Mary a Severus přikývl.

,,A teď běž rychle pryč," zavelel Severus. Když se však Mary neměla k odchodu, doslova a dopísmene ji z ředitelny vyhodil.

Mary chvíli zaraženě zůstala stát a dívala se na dveře, poté se však sebrala a rozběhla se pryč, respektive běžela přímo ke komnatě nejvyšší potřeby.

Po cestě však potkala profesorku McGonagallovou, která si to mířila přímo na Havraspárskou kolej.

Mary ji doběhla a profesorka přeměn se na ni překvapeně podívala.

,,Slečno Johnsová, co tady tak pozdě děláte?" zeptala se překvapeně ředitelka Nebelvíru. Mary nad tím jen mávla rukou a přidala do kroku. K jejímu překvapení profesorka také.

,,Co bylo dříve? Fénix nebo vejce?" zeptala se žena na obraze na heslo. Před ní stál Amycus a vztekal se, že ho nechce pustit dovnitř.

,,Já bych řekla, že kruh nemá začátek," ozvala se profesorka McGonagallová a žena všechny tři pustila dovnitř.

Mary proběhla kolem profesorů, přes společenskou místnost, kde na zemi letěla omráčená Alecta, a běžela na pokoj.

Jakmile za sebou zavřela dveře, rychle je zamkla a začala se převlékat. Oblékla si ony věci, které nosívala v Kruvalu a poté si přes ně opět hodila školní hábit.

Zanedlouho již běžela chodbou hradu, ve kterém začínalo být rušno. Mary se však ani nezastavovala, aby zjistila, co se to děje a běžela dál.

Donutila ji až zastavit scéna těsně před ní. Stál tam Severus, který odrážel kletby čtyř ředitelů kolejí. Dívka stačila jen na chvíli pohlédnout Severusovi do očí a rty mu naznačit: Miluji tě.

Severus se dal na útěk a čtyři ředitelé mu byli v patách. Právě začala bitva o Bradavice.

Téměř v okamžiku Severus zmizel za rohem a Mary až v té chvíli došlo, že je to ta samá chodba, ve které ji našel před třemi lety Severus, když se ztratila na chodbách hradu a nevěděla kudy se dostane do Velké síně, byla to zároveň ta samá chodba, kde si díky Severusovi vyvrtla kotník a v neposlední řadě ta samá chodba, kde se s ním potkala v přiopilém stavu po Křiklanově Vánočním večírku.

Mary probíhala po hradě a bojovala společně s ostatními studenty, kteří se rozhodli bojovat, a profesory. Poté však uviděla i Remuse Lupina a pana a paní Weasleyovi, takže si domyslel, že členové Fénixova řádu se museli určitě také dostavit.

Proběhla hradem, vyběhla o dvě patra výš a uviděla před sebou Freda, vedle něho Percyho, kterého znala hlavně z vyprávění a fotek, a proti nim stál ministr kouzel.

K Mariině překvapení se tam právě i objevili Ron s Harrym a Hermionou.

,,Vítejte, pane ministře," zaburácel Percy a vyslal na ministra přesně mířenou kletbu. Ministr upustil hůlku a zjevně ve velkých bolestech se chytil za hábit na prsou.

,,Už jsem vám říkal, že dávám výpověď?" zeptal se Percy a Fred se začal smát.

,,Prima vtip, Percy," uznal Fred. Mary však kousek před ním uviděla dva smrtijedy, a tak se rozeběhla přímo k Fredovi, který si jí očividně nevšiml.

,,Tys řekl opravdový vtip, Percy....myslím, že jsem od tebe žádný vtip neslyšel od té doby, co-" a potom prostor kolem nich vybouchl. Mary ještě stihla strhnout Percyho a Freda stranou.

Poté se objevil zelený záblesk a Mary jen tak tak stačila vyčarovat štít, díky kterému kletbu odrazila a oba smrtijedi padli mrtví k zemi.

,,Mary," vydechl Fred a Mary se naň ho otočila. Fred jí chtěl poděkovat, avšak dříve, než to stihl uskutečnit, byla Mary pryč.

Mary měla však takový divný pocit. Rozběhla se tedy proto na ošetřovnu s nadějí, že si tam vezme nějaké léčivé lektvary pro případ nouze.

K Mariině nelibosti se však do hradu dostali i akromantule, takže na místě, kde to zjistila, prodělala malý infarkt.

Nějako se jí však je podařilo překonat a mohla pokračovat dál na ošetřovnu. Jakmile na ni doběhla, zjistila, že ošetřovna je přestěhovaná zřejmě někam jinam. První, co Mary napadlo, bylo to, že bude ve Velké síni a tak se tedy rozběhla do Velké síně.

Při cestě se stačila střetnou se dvěma smrtijedy, které i celkem lehko vyřídila, a jako uragán se vřítila do Velké síně. K její radosti byla ošetřovna skutečně přestěhovaná sem a tak se Mary rozeběhla ke stolku s lektvary a nějakého z nich si začala dávat do kapes hábitu.

,,Johnsová!" ozvalo se zakřičení madame Pomfreyové přes celou síň a tak Mary vzala raději nohy na ramena.

Nevěděla ani, kam ji nohy nesou. Doběhla až k vrbě mlátičce, pod kterou byla tajná chodba.

Ani nevěděl jak, ale podařilo se jí do ní dostat a rozběhla se chodbou jak nejrychleji dokázala.

Sama nevěděla, co ji sem tak táhne, co ji popohání kupředu, prostě jen běžela tam, kam ji nutilo podvědomí.

Doběhla na konec chodby, vyběhla po schodech nahoru a ocitla se v chroptící chýši, když v tom: ,,Podívej se na mě," zašeptal až dobře známý hlas. Mary se otočila směrem, odkud slyšela šeptat Severuse a polil ji studený pot.

Severus ležel a z jeho krku vytékal silný pramen krve. U něj dřepěl Harry, který mu přidržoval ránu na krku, a to celé pozorovali Ron s Hermionou.

Mary se rozběhla k ležícímu Severusovi, avšak právě v tu chvíli zaduněla podlaha, protože Severusova ruka, kterou po celou dobu držel ve vzduchu, dopadla na zem a on se již více nepohl.

V tu chvíli měla Mary pocit, že jí puklo srdce...