Němá

26. kapitola

Uplynul den, dva, týden a blížila se polovina února. Mary vždy v duchu proklínala hodiny obrany proti černé magii. Snapeovi se po celou dobu tak nějak úspěšně vyhýbala a pravidelně se s ním potkávala povětšinou na hodinách. Když však šla na jídlo do Velké síně, vždy cítila na sobě po určitou dobu jeho pohled.

Nyní seděla s přáteli u snídaně. Ginny s Hermionou se právě snažily uklidnit Harryho, že on rozhodně nebude ten, kterého Snape dnes vyzkouší jako první, i když tomu ani sami nevěřily.

Mary měla však podezření, že Harry nebude opravdu první, protože to bude ona. Nebyla si tím sice jistá, ale měla nepříjemné tušení. V poslední době totiž na hodinách obrany proti černé magii nedávala vůbec pozor a ač ji už Snape několikrát napomenul, ona nasadila neutrální výraz říkej si co chceš, ale mně je to jedno.

Teď se však náramně bavila. Ron začal ztrácet v obličeji barvu, protože si uvědomil, že se na to zkoušení vůbec nepřipravoval. Hermiona se však ozvala, že mu to říkala.

Mary se chovala mezi přáteli úplně stejně jako před tím než ji Snape tolik naštval, takže nyní společně s nimi uklidňovala Rona a Harryho.

,,Harry, ty jsi na tom z nás nejlépe. Vždyť si premiant v tomto předmětu," řekl mu Neville a dokonce i Hermiona přikývla.

,,Tak pojďte, ať to máme za sebou," kývla na přátele Hermiona a ti se neochotně zvedli.

Zanedlouho již stáli před učebnou, od které se zanedlouho rozlétly dveře a v nich se objevil Snape. Vražedně se rozhlédl po všech přítomných, kteří se pomalu začali loudat do učebny. Mary nasadila svůj neutrální znuděný pohled, za což si vysloužila jeden vražedný.

Mary se posadila na své místo vedle Hermiony a dělala, že neexistuje. Nechtěla na té hodině být a to kvůli tomu přerostlému netopýrovi, na kterého stejně musela pořád myslet.

Snape práskl dveřmi, stoupl si před třídu a přísně si ji prohlédl.

,,Doufám, že jste se všichni připravili na to, že dnes si prozkouším vaše znalosti.....Johnsová! Můžete alespoň jednou dávat pozor!" začal hned prskat Snape, když si všiml Mary, která ho opět úspěšně ignorovala.

Snapea to však vytočilo, jak nečekaně, a vydal se k lavici, kde seděla Mary. Ta se naň ho s nezájmem podívala a dál si črtala do svého bloku.

Co by se stalo, kdyby si mozkomor přišel pro Brouska na pokyn někoho ze smrtijedů a tím pádem by ho sesadili? I když, pochybuji že ON na ministerstvu nemá své lidi. Ale co kdyby.....mohli by si s sebou vzít i Umbridgeovou a.....ten netopýr nemůže být ani chvíli ticho, že ne?!

Snape jí právě vyčítal její nepozornost, i když moc dobře věděl, že ho neposlouchá. Nyní ho to však už opravdu vytočilo, vytrhl jí její notes z ruky a vysloužil si za to další povědomý vražedný pohled, že kterého mu přeběhl mráz po zádech.

,,Potter k tabuli," řekl nakonec a i s dívčiným blokem odešel za katedru. Harry se nešťastně zvedl a Zmijozelští se naň ho posměšně dívali stejně tak jako Snape, který byl ještě pořád vražděn pohledem od jisté hnědovlasé dívky s poměnkovíma očima.

,,Bylo to opravdu nutné?" zašeptala Hermiona směrem k Mary, která nepřestávala vraždit Snapea pohledem, takže jen stroze přikývla.

Hermiona se na ni jen nejistě podívala. Ten pohled, jakým se Mary nyní dívala na svého profesora, byl opravdu děsivý.

Mělo to však jeden i celkem pozitivní výsledek. Snapeovi ten vražedný pohled byl nejspíše docela dost nepříjemný, takže Harryho nedusil moc dlouho a dal mu N.

Snape potom již nezkoušel. Úspěšně odebral body Nebelvíru a přičetl Zmijozelu. Při tom se dal opět do vykládání látky.

Mary však celou dobu přemýšlela nad tím, jak dostane svůj blok zpátky. Nakonec se rozhodla, že si prostě pro něj po hodině zajde.

Jakmile tedy skončila hodina, naznačila svým přátelům, aby šli napřed. Nyní měla alespoň výmluvu na to, že potřebuje získat zpět svůj notes, takže to nebude vypadat tak divně.

Ze třídy vyšel jako poslední Malfoy se Zabinim. Nevšimli si, že je uvnitř ještě Mary, takže za sebou zavřely dveře.

,,Johnsová, můžete mi vysvětlit, proč nedáváte pozor?" zeptal se překvapivě tiše a docela i klidně Snape. Přistoupil až k Mary a podal jí zpět její blok. Ta se naň ho trochu udiveně podívala a po chvilce váhání si vzala zpět svůj notes. Překvapilo jí, jak to šlo jednoduše.

Když se opět podívala na profesora, jeho pohled se změnil, možná nechtěně, na starostlivý.

Mary však jen kývla a odešla. Měla takové tušení, že Snape moc dobře ví proč na jeho hodinách nedává pozor, ale přesto se musel zeptat.

Zanedlouho již Mary doběhla skupinku přátel a vítězoslavně ukázala svůj blok.

,,Jak se ti to povedlo?" podivil se Ron.

Musela jsem se mu omluvit za to, že při hodinách nedávám pozor, a že ho už dávat budu.

,,Ale já ti to říkala," ozvala se Hermiona a Mary se na ni ironicky ušklíbla.

,,No nic. Tak si užijte lektvary. Já mám volno," ozval se Neville a odešel pryč.

,,Harry, kdy už konečně vrátíš tu učebnici?" zeptala se Harryho Hermiona a Mary se na trojici nechápavě podívala.

,,Harry má učebnici, která patřila někomu, kdo si říká Princ dvojí krve a díky ní ho má Křiklan za génia," vysvětlil stručně Ron Mary.

,,Předpokládám, že jsi taky nenarazila na nikoho, kdo by to mohl být," spíše konstatovala Hermiona.

Mohu se na tu knihu podívat?

Harry podal tedy nejistě svou učebnici lektvarů Mary a ta ji otevřela. Listovala jí a překvapilo jí, že každá stránka byla odshora dolů popsána a přeškrtaná. Nemohla si však pomoci, ale to písmo jí bylo nějaké povědomé.

To už však vešli do učebny, Mary tedy vrátila Harrymu učebnici a vydala se na své místo. Teď už jí bylo jasné, proč je Harry letos v lektvarech tak dobrý.

Stejně jako Ronovi a Hermiony, tak i Mariiny předpoklady se vyplnily a Harry byl opět tu hodinu považován za génia. Mary nad tím jen s úsměvem zakroutila hlavou, avšak Hermiona opět zuřila....