Němá

28. kapitola

Mary se ráno spokojeně zavrtěla. Cítila, jak ji Severus drží za rameno a jemně ho mne palcem. Mary si užívala tuto chvíli a proto nechávala své oči zavřené co nejdéle. Měla však pocit, že Severus ví o tom, že už nespí.

Po chvilce však otevřela oči. Měla přímý výhled na hodiny. Bylo něco málo po šesté.

Mary si začala hrát s jedním z knoflíčků na Severusově hábitu. Ten však nic neříkal a pořád mnul Mary rameno.

Vydrželi by asi takhle ještě hodně dlouho, kdyby se na dveře kabinetu neozvalo zaklepání. Mary i Severus se hned posadili a podívali se vyděšeně, tedy hlavně Mary, po sobě.

Severus položil prst Mary na rty, aby byla ticho, a poté se vydal ke dveřím kabinetu.

Mary se v duchu musela usmát. Aby byla ticho jí nedělalo žádný problém.

,,Dobré ráno, Severusi. Omlouvám se, že vás takhle brzo ruším, ale chtěl jsem se pouze zeptat, jestli nemáte náhodou akromantulí jed," ozval se ve dveřích hlas profesora lektvarů.

,,Můžete mi říct, k čemu bych ho potřeboval? Maximálně bych jím otrávil Pottera," zavrčel Severus a Mary se musela usmát.

,,Ále, Severusi. Harry je naprostý génius," ozval se opět Křiklan.

,,A na to jste přišel jak? Jeho lektvary byly vždy nedostačující-" ,,Tomu nevěřím. Například na první hodině dokázal připravit stejně perfektní živou smrt jako vy a to se nikomu nepovedlo již léta."

Moment. Severus dokázal připravit stejně perfektní živou smrt jako Harry díky učebnici....

,,Vážně? Tak to vás musím zklamat, ale o Potterovi mám vlastní mínění, které se ještě nezměnilo a nezmění. A pokud jde o akromantulí jed, zkuste našeho učitele péče o kouzelné tvory. Pokud nyní dovolíte, rád bych si šel ještě lehnout," zavrčel Severus a práskl Křiklanovi dveřmi přímo před nosem.

,,Takovéhle návštěvy mám opravdu rád," zavrčel Severus, když vcházel zpět do ložnice. Když si však všiml pobaveného výrazu Mary, tázavě se na ni podíval.

,,Něco vtipného?" zeptal se a posadil se na postel. Mary se smíchem přikývla.

,,A vůbec, jak je možné, že má Potter najednou takové výsledky v lektvarech?" zavrčel opět Severus.

Mary ho zezadu objala a políbila na tvář.

,,Nevíš, jak je to možné?" trval si však na svém Severus a podíval se na Mary.

Mary ho naštvaně pustila a vytáhla si blok.

Na začátku školního roku dostal nějakou školní učebnici.

,,Jakou učebnici?" zeptal se opět Severus.

Já nevím, asi lektvarů.

,,No to mi taky došlo," zavrčel Severus a naštvaně se podíval na Mary.

Já ti víc k tomu říct nemůžu, protože jsem tu učebnici viděla jen z dálky. Je celá opotřebovaná. Divím se, že ještě vůbec drží.

,,Tak to je výborný. Potter má školní učebnici a je z něj hned génius," zavrčel opět Severus. Mary pozvedla jedno obočí a nechápavě se naň ho podívala. Jakmile si toho gesta Severus všiml, mávl nad tím rukou.

Mary tedy vylezla z postele a začala se obouvat.

,,Ty už jdeš?" zeptal se najednou udiveně Severus a Mary přikývla. Severus jí dal opět vlasy za ucho, aby jí lépe viděl do tváře.

Mary se naň ho zašklebila a Severus jí úšklebek vrátil. Poté se k ní naklonil, objal ji a políbil do vlasů. Mary se k němu přitiskla také....

,,...no a pokud to takhle půjde dál, tak snad opravdu napíšu Fredovi a Georgovi, aby mi poslali něco z těch jejich záškoláckých zákusků," stěžovala si opět Ginny u snídaně. Než ji však stihl kdokoliv cokoliv odpovědět, objevili se zde sovy s poštou.

,,Hele, Mary," ukázala Lenka na jednu ze soviček, která si to mířila přímo k její kamarádce.

Mary si odepla ruličku z její nožky, sovička zahoukala a letěla pryč. Hned za ní však přistála ještě jedna sovička a dívala se na Mary.

,,To je od Charlieho," řekl Ron a natáhl se po další topince.

,,Charlie nikdy nepíše," řekla překvapeně Ginny a rozhovor o tom, že má strach z NKÚ začal směřovat k tomu, proč napsal Charlie zrovna Mary.

Mary, chtěl jsem Ti napsat již dříve, ale nezvládl jsem to.
Pořád musím na tebe myslet a i na ten náš rozhovor. Prosím, slib mi, že kdyby Ti někdo ubližoval nebo jsi něco potřebovala, tak mi dáš vědět.
Charlie

Mary nad se nad tím dopisem musela usmát. Poté si však uvědomila, že ji všichni pozorují a tak jim dopis podala.

,,No jo, to je celý on. Říkali jsme ti přece, že se mu líbíš," zahuhlal Ron.

Mary však již začala otvírat i druhý dopis.

Po třech letech, co hledám, kam jsi zmizela jsem se rozhodl ti napsat. Přidal jsem se k němu a ať se ti to líbí nebo ne, najdu si tě. Zničím vše, co je ti milé.
Nezapomeň....

Mary již dál nemohla číst. Dopis rychle značkala a hůlkou ho zapálila. Bylo jí naprosto jedno, že jí přátelé ubližují, protože přesně tohle bylo to, čeho se nejvíce bála. Věděl to. Věděl, že žije a schovává se před ním.

,,Jsi v pořádku?" zeptala se Lenka. Mary se na ni s vyděšeným pohledem podívala neschopná odpovědi. Rychle uhasila hořící dopis, nechala ho zmizet a za přítomnosti nechápavých pohledů se rychle zvedla a rozběhla se pryč z Velké síně.

,,Mary!" volal za ní Ron s dopisem od Charlieho v ruce.

Mary doběhla až do nejbližší dívčí umývárny a až tam se zastavila. Opřela se zády o zeď a pomalu si sedla.

To není možné, přemýšlela Mary. Pokud ovšem je pravda, že ještě neví, kde ji najde, tak se nemusí tolik stresovat. Hlavně o tom nesmí nic říct nikomu. Nikdo se nesmí dozvědět o tom....

,,Mary, tady jsi," ozvala se vedle ní Hermiona a sedla si vedle ní. Mary se jí neodvážila podívat do tváře.

,,Co se stalo?" naléhala Hermiona na Mary ta však jen zakroutila hlavou. Doufala, že Hermiona pochopí, aby se jí na nic neptala....