Na monitoru se objevila fotografie ženy se světle hnědými a na místech až lehce zrzavými vlasy. Až na ně to byla celá Pepper Pottsová. „Kdo je to?" „Heather Balmerová, rodiče neznámí, věk neznámý. Byla trestně stíhaná. Naposled byla viděna před devíti lety v Apalačském pohoří, tam jí satelity zachytily naposled. Německá republika následně vyhlásila pátrání, ale jelikož byla naposled viděna na americké půdě, armáda USA převzala nad celou akcí kontrolu. Ti následně Heather Balmerovou prohlásili za mrtvou." Okej, tohle jsem absolutně nečekala. Takže slavná Pepper Pottsová ve skutečnosti není takový andílek. Je to Německý uprchlík, co za záhadných okolností zemřel. Tedy to tvrdí armáda. Ale moment. „Říkal si, že to bylo před třinácti lety?" „Ano" V hlavě mi to celé šrotovalo. „To je mi ale náhodička, přesně v ten rok jsem zmizela a chvíli na to se objevila Pepper." Přemýšlela jsem nahlas. „Nachází se v té oblasti něco zajímavého?" „V oblasti se nic jiného kromě starého vyřazeného bunkru armády Spojených států amerických nenachází." Fajn, takže tu máme jednu ženu s falešnou minulostí, další ženu, která je té první až moc podobná a posledních několik let je v podstatě nezvěstná, a nakonec starý bunkr americké armády. Asi je načase vydat se znovu do akce. Asi si udělám malý výlet do Pentagonu.
Pohled Tonyho Starka
Ležel jsem na pokoji a šíleně se nudil. Jednou za čas sem přišli nějací doktoři a zkontrolovali mě. Televize už mě nebaví, ve světě není nic nového a J.A.R.V.I.S. je nějak mimo provoz. Netuším, co se s ním stalo, ale asi jen nějaký výpadek, tudíž si ani nemám s kým povídat. Alkohol mi zakázali, takže teď už doslova umírám nudou. Ani nikdo z těch idiotů za mnou nepřišel a Hope? Ta je bůh ví kde. Mohl bych utéct, ale sakra lidi jsem v Triskelionu. V jedné nejstřeženější budově na světě. Taky mám takový pocit, že Hope by byla asi naštvaná, kdybych si jen tak odešel. Takže jsem vlastně nakonec odkázaný jen sám na sebe. Vlastně až teď mě napadlo, co asi dělá Pepper. Řekli jí vůbec, že se mi něco stalo? A jestli jo ví, že jsem v pohodě. Eh, až na ten menší problém s reaktorem. To je nápad, mohl bych jim pomoct s výrobou. „Furyyy!" Tohle bude stoprocentně fungovat. Za pár minut tu určitě bude. A měl jsem pravdu do pár minut tu už byl. Sice dost nas-teda naštvaný, ale byl tu. Sakra začíná ze mě být druhý kapitán. Ou. „Co ksakru chcete Starku. Mám daleko důležitější věci na práci než vás." Jo je dost nabroušený. „No já" Co jsem to vlastě chtěl? Jo ten reaktor. „vy určitě víte o mém malinkém problémku s reaktorem." Poklepal jsem si lehce rukou na hruď kde se nachází reaktor. „Tak mě napadlo, že kdybych přiložil ruce k dílu, mohlo by to jít rychleji." Teď se na mě tak divně podíval. Asi nebude úplně nadšený z mého nápadu. „Jak řekla Hope, máte zde ležet a nenamáhat se." „Ale já se nudím. Chápete to?" „Tak se nuďte dál nebo spěte je něco před půlnocí." „Co? „Rozuměl jste ne? Spěte." Fury se otočil na patě a odkráčel si někam do háje. Rychle jsem vytáhl Starkphone, který nevim jak se u vzal, abych se přesvědčil o čase. Ten pirát měl pravdu. Nikomu nic neudělá, když si na chvíli zdřímnu.
ČTEŠ
HOPE - Carter Nebo Stark
FanfictionVšichni jí měli za mrtvou, ale vrátila se daleko silnější a chytřejší, než si mohli myslet. Měli za to, že nebezpečí, kterému v minulosti čelili je zničeno, ale vrátilo se zpět a nebálo se zaútočit. Hope - žena, která je jejich nadějí. Začátek 1.1...