HOPE - Carter Nebo Stark

37. Coulson vám věří a já věřím jemu

Pohled 3. osoby

Washington, D.C., hlavní město USA. Město, ve kterém se pořád něco děje. Mezitím, co už někteří obyvatelé poklidně spí, na obloze prolétá několik quijetů a Zephyr One. Samozřejmě jsou všechny letouny maskované, tudíž byste je nemohli nijak zpozorovat. Mají namířeno do budovy zvané Triskelion, jenž je hlavním centrem dění celého S.H.I.E.L.D.u. V jednom z nejvyšších pater u okna postává muž tmavé pleti s páskou přes jedno oko. Leckdo by si mohl myslet, že je pirát, to on ale rozhodně není. Nicholas Joseph Fury je ředitel již zmíněné organizace, a i když se to na venek nezdá, má obavy o své agenty, které vyslal do terénu na pomoc jeho známé. Akce, která se odehrávala v Apalačském pohoří byla jedou z těch nejtěžších. Bohužel někomu se stala osudnou. Fury už od začátku věděl, že se tato akce neobejde bez obětí, ale i přes to doufal v to, aby jich bylo co nejméně. Na skle, kterým se díval ven, se objevilo upozornění, že letou požadují povolení k přistání. Za normálních okolností povolení udělují agenti, sedící v řídící místnosti, ale tohle byla akce nejvyšší priority, takže chtěl mít všechno pod stoprocentním dohledem.
Na obrazovce jeho stolu byla vidět celá trasa, kterou letouny letí a zaznamenávaly se veškerá data. Samozřejmě jakmile byla přerušena komunikace, přerušilo se i toto spojení, a proto musely být data dodána až s obnovením systému. Ředitel neváhal a okamžitě povolení udělil. Zároveň poslal týmy doktorů do hangárů, aby ihned převzaly raněné.

A to se taky stalo. Jakmile se otevřely zadní plošiny letounů, doktoři začali dělat svou práci. Ovšem nejvíc zdravotníků se nahrnulo k tomu největšímu letounu. Většina pasažérů měla jen několik odřenin, škrábanců a nanejvýš nějakou střelnou ránu. Nejhůře však na tom byla agentka Carterová. Měla rozsáhlá poranění od nášlapné miny. Jak se jí to přesně stalo není úplně jasné, nikdo z jejích přátel tam nebyl. A když tam dorazili, byla už v tomto stavu. Je vůbec zázrak, že ještě žije. Nejspíš díky dřívějšímu dlouhodobému vystavení záření teseraktu v době jejího únosu. Ale to není jisté. Možná měla jen štěstí. Doktoři jednali rychle a okamžitě ji převezli na operační sál. Každý si už můžeme domyslet co se tam dělo.

Výsledek celé akce byl pro Furyho bolestivý. Přeci jen znal Hope už od doby, kdy byla teenager a to, že je teď na sále pro něj není příjemné. Nemohl to ale dát najevo. Je to přeci ředitel S.H.I.E.L.D.u. Mohl by být v nemocničním oddělení a čekat na výsledek operace, ale to by byla jen ztráta času. Proto se rozhodl jít podívat do Zephyru, kterým přiletěli. Nakonec to byl dobrý nápad. V nákladovém prostoru bylo několik krabic, které rozhodně nebyly S.H.I.E.L.D.u. otevřel víko od té která mu byla nejblíže a jediné co viděl byly papírové složky. Hned jak spatřil nepatrný znak na vrchní straně první složky, jako by se mu zastavilo srdce. Ten znak znal. Znal ho snad každý, kdo měl co dočinění s organizací, které šéfoval. Rychle otevřel i další krabice a v každé bylo to samé-složky s logem HYDRY. Až poté jeho pozornost upoutaly papíry pohozené kousek od krabic. Evidentně tam byly dané v rychlosti. Nejvíc ho však zaujal ten, na kterém byla MISE č.1473. Celé mu to pomalu začalo zapadat do sebe. Tak proto tam Hope šla. Prolétlo mu hlavou. V tom se ale ozval někdo z komunikátoru. Ten měl ostatně pořád u sebe. Potřeboval mít přehled.

„Řediteli Fury, tady doktorka Cho." Evidentně ho bylo někde potřeba. „Ano Helen?" Ještě, než stihla něco dalšího říct, Fury už byl na cestě pryč z hangáru a měl namířeno do nemocničních pater. Samozřejmě nezapomněl Z1 pořádně zabezpečit, pro případ, že by chtěl ony cenné materiály někdo odcizit. „Potřebovala bych s vámi něco zkonzultovat. Tedy pokud je to možné." Ovšem že bylo. Fury je skvělý ředitel už jen kvůli tomu, že dokáže odhadovat nejen lidi ale i situace. Právě teď odhadoval, že jde o nějaký problém nebo komplikaci, která nastala. „Samozřejmě to je možné." „Výborně! Mohl byste přijít k operačnímu sálu č.1?" Už jen to, že má přijít k operačnímu sálu naznačovalo, že to bude celkem vážné. Vždy přišla ona za ním do kanceláře a probrali to tam. Teď to bylo velmi naléhavé. Ke všemu, když byla Hope na sále s číslem 1. Ten byl ten nejvybavenější a prováděli se tam ty nejtěžší operace.