HOPE - Carter Nebo Stark

25. HYDRA

„Zopakujte mi tedy následující plán. Všechno musí být přesné." Sedíme v quinjetu, stále připojeném na Zephyr One. Jsme jen několik stovek metrů od našeho cíle. Slova se nakonec ujal Phil. „Qunjetem přistaneme pár metrů od místa, kde by se měl nacházet vchod do celého komplexu. Fitz se napojí na systém a následně nám otevře dveře. Všichni vstoupíme dovnitř, tedy až na Jemmu. Ta zůstává zde a je náš záchytný bod. Uvnitř se rozdělíme. Já půjdu s Melindou, Fitz s Daisy a Hope to zvládne sama. Následně střelíme I.C.E.R.em každého kdo se nám postaví do cesty. Střelené vezmeme s sebou jako rukojmí. Hope zajistí to, co je třeba a vysílačkami se domluvíme o návratu zpět." Kývla jsem na souhlas a vydala se do pilotní kabiny quinjetu. „Připoutejte se, budeme vzlétávat." Jak jsem řekla, tak jsem také udělala. Zanedlouho jsme už přistávali na menší mýtině nedaleko našeho cíle. „Jdeme!" Zavelela jsem. Rychlou chůzí jsme se rozešli do hlubokého lesa, ve kterém bylo šero, přestože bylo odpoledne a venku svítilo sluníčko. Skvělé místo pro tajný bunkr. Pomyslela jsem si. „Stát!" Všichni se na můj povel zastavili. „Támhle," Ukázala jsem před sebe. „je vchod. Fitzi je to na tobě." „Jdu na to." Fitz se rozešel mnou určeným směrem nesoucí na zádech velký černý batoh s logem S.H.I.E.L.D.u. Zastavil se až u černého malého panelu na zemi, který pomocí šroubováku otevřel. Dráty vedoucími z tabletu se napojil na místní obvody. Chvíli něco šteloval. Otočil hlavu naším směrem. „Račte vstoupit." Krátce na to se poklop samovolně otevřel. Neváhali jseme a rychle se rozběhli. „Půjdu první." Oznámila jsem. Ani to nestihli postřehnout a už jsem lezla dovnitř. Kupodivu se zde svítilo. Po rozhlédnutí jsem usoudila, že je vzduch čistý. „Můžete." Potichu jsem houkla do vysílačky, kterou jsem měla v uchu. Hned na to se už dolu dostávali i ostatní. Jasně jsem všem naznačila, ať jsou potichu a sama vkročila vpřed. Ruce jsem měla natažené před sebou a v nich pistoli. Přede mnou se nacházela odbočka do leva. Tohle byl pravděpodobně nouzový východ. Přitiskla jsem se ke stěně a opatrně vykoukla, jestli je vzduch čistý. To, co jsem ale viděla, mi doslova vyrazilo dech. Vzdálila jsem se od zdi a vešla do chodby. „Vzduch je čistý" Řekla jsem směrem k členům týmu. Ti se hned vydali za mnou. Já tam jen omámeně stála, neschopna jakéhokoliv pohybu a dívala se jedním směre. Přímo přede mně. Coulson se postavil po mé pravé ruce, též neschopen něco udělat. Ostatní se na nás pravděpodobně nechápavě dívali, ale my se věnovali tomu, co bylo vyobrazeno na druhé straně chodby. Šedou betonovou zeď pokrýval obraz značící černo-červenou chobotnici v kruhu. HYDRA. Slovo, které se mnozí bojí, byť jen vyslovit. Slovo, které značí hrůzu a zkázu. „To je-„ „-HYDRA" Oba jsme se na sebe zděšeně pohlédli. „Co je to HYDRA?" Ozval se nesměle Fitz. Já i Phil jsme na něj pohlédli se strachem v očích. „Jen jsem se zeptal." „HYDRA je teroristická organizace založená nejspíš během 2. světové války. Vedl jí Johann Schmidt spíš by si ho znal pod jménem Red Skull. Díky ní vznikl S.H.I.E.L.D. Aby proti HYDŘE bojoval." V tom mě ale přerušil Coulson. „Všichni jsme měli za to, že byla zničena i s Red Skullem Kapitánem Amerikou." „Tohle bys měl vědět. Osobně jsem to dávala do osnov všeobecných dějin na Akademii." Fitz sklopil hlavu k podlaze. Phil se na mě tak nějak divným pohledem podíval. „Takže tohle je jejich tajná základna." „To bych neřekla. Spíš je to jejich přípravná akademie." Řekla jsem potichu. „Cože? Jak to vůbec víš?" Ironicky jsem se uchechtla. „To vědět nechceš." On si jen povzdechl. „Takže co teď?" Zeptala se Daisy. „Držme se plánu. Vy dva" ukázala sem na Coulsna a May „půjdete do prava. Vy dva" tentokrát sem ukázala na Daisy a Fitze „půjdete do leva. Já jdu sama. Nikoho nezabíjejte. Jsou to pravděpodobně ještě děti." Všichni kývli na souhlas a rozešli se dle mích pokynů.