My Annoying Brother 2

26.KAPITOLA

Z pohledu Cola

Kolem deváté ráno se probudím v prázdné posteli. Vůbec se mi nikam nechce, ale slíbil jsem Shawnovi, že s ním půjdeme do studia. Zabrblám a konečně vylezu z postele. Nechám si jenom boxerky, dojdu do kuchyně, odkud se line úžasná vůně. Usměju se a obejmu Courtney kolem pasu. 
,,Oh, dobré ráno lásko." Usměje se, otočí se ke mně a dá mi pusu. 
,,Dobré ráno, co to kuchtíš?" Dám jí pusu do vlasů a opřu se o linku. 
,,Míchaná vajíčka se slaninou a topinkou." Usměje se a začne to dávat na talíře. Protáhnu se a sednu si ke stolu.
,,A jak ti dneska je?" Zeptám se, když si Courtney sedne ke stolu naproti mně. 

,,Dneska dobře, akorát mě trochu bolela hlava, tak jsem vstávala brzy."   
,,Dobře, tak to jsem rád." Položím ruku na tu její a pohladím ji palcem. 
,,Dneska asi nestihneme jít do studia za Shawnem a Clarke."  
,,Máš něco?"  Zeptám se a pustím se do snídaně. 
,,No musím odnést jeden papír do školy."  
,,Dobře, odvezu tě a pak se stavíme u tvého táty ve firmě. Musím vyřídit pár drobností."  
,,Jo myslíš u sebe ve firmě." Zvedne se, dojde pro šanon s papíry a jeden mi podá. 

,,Co to je?" Zmateně se zadívám na ten papír. 
,,To je smlouva k firmě. Takže jakmile to podepíšeš, přebíráš vedení nad firmou ty a táta bude tvůj podřízený."  
,,Courtney to nejde, ne? Tvému tátovi by se to asi nelíbilo."  
,,Cole, on je ten, kdo mi ten papír dal a očekává ho co v nejkratší době. Podepsaný." Zazubí se na mě a já zamrkám. Je to nějak moc rychlý. 
,,Jsi si jistá, že jsem připravený?"  
,,Cole to není nic těžkého. Plány na porady ti bude dělat táta, než se to naučíš sám a nikdy na to nebudeš sám. Vždycky budeš mít kolem sebe někoho, kdo ti pomůže." Povzbudivě se na mě usměje.
,

,Ale budeš mě léčit, když tam zkolabuju?"  

,,No jasně, pro tebe všechno lásko." Rychle dojíme, já se dojdu převléknout. Courtney mezitím nádobí naskládá do myčky, obuje se a počká u dveří. Vezmu si peněženku, klíče od auta, obuju se a vyjdu z bytu. 
,,Nechal jsem ti udělat klíče, tak je zítra vyzvedneme po cestě do studia."  
,,Jasně, super." Usměje se a vyjde ven. Zamknu a rychle vlezu ke Courtney do výtahu. Sjedeme do garáží. 
,,Takže nejdříve škola, pak firma a potom se můžeme zastavit u rodičů. Chtěl bych vědět, jak to dneska probíhalo ve studiu."  
,,Ty jsi jako malej, zvědavej kluk, ale taky by mě to zajímalo."  
,,Ty jsi jako malá, zvědavá holka." Ťuknu ji do nosu a oba se tomu zasmějeme.

Nasedneme do auta a já nejprve odvezu Courtney do školy. Já zůstanu sedět v autě a mou hlavou se začne honit milion myšlenek. Jo, já, Cole Mendes, přemýšlím, taky tomu nerozumím. Já si vždycky myslel, že můj mozek je jenom skořápka vlašáku. Co když to nezvládnu, zklamu Courtney i jejího tátu? Cole ty debile, vzchop se a postav se k tomu čelem. Zvládneš to. Jo. Okřiknu se v duchu a trochu se mi uleví. Vím, že to zvládnu, už jenom kvůli Courtney. 
,

,Tak hotovo." Sedne si Courtney do auta s úsměvem na rtech. 

,,Usmíváš se, takže všechno dobrý." Usměju se a nastartuju. 
,,Jo, všechno dobrý, na podzim nastupuju."  
,,No, tak to je skvělé, ale jak?"  
,,Neboj, zítra je středa, takže pozítří jdu na kontrolu, takže se všechno dozvím a pak si podle toho upravím studium." 
,,Dobře." Usměju se a daruji jí pusu na tvář. Courtney se lehce začervená a připoutá se. 
,,Jsi nervózní?" Zeptá se mě, když parkujeme před budovou, kde sídlí její rodinná firma.  
,,Nepatrně." Zhluboka se nadechnu a vystoupím. Nebudu lhát, celou tu dobu mám staženou prdel. Nakonec to dopadne dobře a my konečně dorazíme k rodičům, jsem fakt zvědav, jak dopadlo to nahrávání.