My Annoying Brother 2

60.KAPITOLA

Z pohledu Courtney

,,No to si děláte srandu?! Já budu strejda jo?!" Vykřikne Cole a já se rychle kouknu na Clarke, která jakž takž drží slzy.
,,Páni, děti moje." Semkne Karen ruce pod bradou.
,,Mami počkej, Clarke není těhotná."
,,Co? Tak proč jste mluvili o miminu?"
,,Cole ty jsi debil, ty posloucháš za rohem a ještě blbě. My se snažíme o miminko, ale nějak nám to nejde." Řekne Shawn zklamaně a Clarke ho obejme.
,,To je mi opravdu líto děti, ale něco vám poradím, nejděte kvůli tomu přes mrtvoly, nechte tomu volný průchod a třeba to přijde dřív než budete čekat." Řekne Karen a oba obejme.
,,Asi máš pravdu mami."
,,To víš, že ji mám, tihle dva se taky nesnažili a podívejte, co ten blbec vyvedl."
,,Hej, to je náhodou jedna z mála věcí, která se mi povedla." Prohlásí Cole a mě to zahřeje u srdce.
,,To je pravda, ale vážně nepoddávejte se stresu, že to nevychází, všechno to vypusťte a ono se to povede."
,,Děkujeme Karen." Řekne Clarke se Shawnem najednou a já se musím usmát.
,,Uf, takže asi dobrý a teď mamí pojď, musíš mi dát domů to jídlo." Prohlásí Cole a všichni se tomu zasmějeme.
,,Ty jsi taky dobrák." Zasměje se Karen a zmizí v kuchyni.
,,Hej Cole, kdy jsi naposledy vzal Courtney na romantickou večeři do restaurace?" Zeptá se Clarke a Cole zkamení.
,,Noo, to bylo? Hodně dávno."

Jo v tomhle má pravdu, naposledy jsme byli minulý rok na Valentýna, ještě když jsem byla těhotná, od té doby nic. Nestěžuju si, ale kdyby mě někam pozval, nezlobila bych se.
,,Na Valentýna?"
,,Před rokem."
,,A tenhle rok?" Začnou ho chudáka vyslýchat.
,,Dostala jsem květinu."
,,Květinu?"
,,Adam, já nemůžu za to, že nemůžeme prostě jen tak letět do Paříže jako vy dva." Rozhodí Cole ruce a Clarke se zamračí. Nebudu lhát, trochu jsem žárlila, když Shawn vzal Clarke na tři dny do Paříže, města lásky, aby to tam oslavili.
,,Cole, ale nemusíš chodit do restaurace jen při nějaké příležitosti."
,,Jo? Kdy vy jste byli v restauraci jen tak na romantické večeři? Vy dva romantiku provozujete jedině v posteli."
,,Tam je nám nejlépe." Podívají se na sebe zamilovaně.
,,Jojo, tak vidíte, nám je dobře doma v pohodlí." Řekne Cole a mě trochu píchne u srdce.
,,Ale mohli bychom třeba na večeři, jen my dva, oni nám Adama pohlídají." Trochu se do toho vložím, ale hodně se mi u toho klepe hlas.
,,Jo přesně, takže zítra jdete na večeři, vy dva vyberete a uděláte rezervaci v té nejlepší restauraci, já namaluju Courtney a vybereme hezké oblečení." Zaraduje se Clarke, konečně má taky z něčeho radost.
,,Já jsem pro. Zítra to probereme ve fitku a vybereme to nejlepší."
,,Tak super lásko a ty-" Ukáže Clarke na Cola.
,,Se z toho nesnaž vyvléknout."
,,Z večeře? Nikdy." Zasměje se a my s ním.

Když Cole dostane jídlo na doma, rozloučíme se a vrátíme se domů. Já nakrmím Adama, dojdu ho vykoupat a uspat. Vrátím se do kuchyně a sednu si ke stolu.
,,Cole? Jestli nechceš na tu večeři, tak tam nemusíme chodit."
,,Courtney klid, půjdeme. Ty troubové mají pravdu, už dlouho jsme nikde nebyli, tak si to vynahradíme." Usměje se a chytne mě za ruku.
,,Dobře, děkuju, jsi vážně super manžel." Usměju se a dám mu pusu na tvář. Vezmu si vidličku a pustím se společně s Colem do jídla od Karen. Po večeři se dojdu umýt a spát. Dneska jsem měla trochu náročnější školu a jsem úplně vyšťavená, proto netrvá dlouho a spím jak špalek.
Ráno mě probudí Cole, který se chystá do práce a bere si tašku do fitka.
,,Ty jdeš po práci?" Promnu si oči a posadím se.
,,Jojo, abych se stihnul pak ještě připravit na tu večeři." Otočí se ke mně, sedne si na postel a políbí mě. Jsem ráda, že nezapomněl a počítá s tím.
,,Musím jít, užij si školu." Znovu mě políbí, zvedne se, vezme si věci a odejde. Já si povzdechnu, vylezu z postele, vezmu si na sebe domácí oblečení, vezmu Adama, který už je vzhůru a dojdu do kuchyně. Udělám nám snídani, sednu si k počítači a zapnu si hodinu. Dneska mám sice pět hodin, ale všechny jsou online.

Po skončení poslední hodiny, dám Adamovi oběd a dojdu ho uspat. Musím se trochu připravit, proto si napustím horkou vanu, dám si masku na obličej a oholím se. Trochu ztratím pojem o čase. Takovouhle koupel už jsem neměla ani nepamatuju. Zpátky mě vrátí až zvonek. Zakleju a rychle vylezu z vany, umyté vlasy si hodím do ručníku, rychle se usuším, vezmu si spodní prádlo a župan. Vyjdu z koupelny a doběhnu otevřít.
,,Ahoj, trochu jsem ztratila pojem o čase a zapomněla, že kolem třetí máš přijít."
,,V pohodě, já mám trochu zpoždění."
,,Jak to?" Pustím ji dovnitř a zavřu.
,,Shawn objednal stůl i pro nás."
,,Páni, to je skvělý."
,,Jo, ale protože chce Cola hlídat, aby to nějak neposral. Cole o tom neví, psal to mně."
,,Aha, to je mi líto."
,,Ježiši ne, to nemusí, bude to sranda, jenom jsem s tím trochu nepočítala a musela si rychle vyzvednout svoje oblíbené šaty z čistírny, proto jdu pozdě, ale nakonec to nevadí, mám dobré načasování." Zazubí se a dojde ke gauči, kde rozloží svůj kufřík, vždycky mě to hrozně fascinuje, kolik tam má věcí.
,,Tak sedej." Poklepe na sedačku a já si hned sednu. Miluju, když mě Clarke líčí, je to hrozně příjemné.
,,Tak co škola?" Začne Clarke konverzaci.
,,No v poslední době nic moc." Řeknu a zavřu oči, aby se Clarke lépe nanášel make-up.
,,Jak to?"
,,Nevím, je toho na mě moc, je to strašně těžká škola, do toho ty praxe. Ty jsou dobrý, to chodíme na dvě hodiny do nemocnice, ale to učení, nějak mi to nejde do hlavy, bojím se, že to nezvládnu." Pomalu otevřu oči a kouknu se na Clarke lítostný obličej.
,,To je mi líto." Pevně mě obejme.
,,Asi jsem neměla jít na takovouhle školu."
,,Courtney to neříkej. Měla, opravdu a taky ji dáš jak nic." Povzbudivě se usměje.
,,Dobře a když ne, tak mě máš na svědomí, až se zblázním." Řeknu a obě se tomu zasmějeme.

U líčení ještě probereme další věci a nějaké drby.
,,Tak hotovo." Zatleská Clarke nadšeně a podá mi zrcátko.
,,Páni, to jsem já?" Vykulím oči.
,,Ano to jsi ty, tak ještě vlasy." Řekne Clarke nadšeně a začne mi je sušit fénem.
,,Už se těším, je to po dlouhé době, co nemusím myslet na nic jiného než jenom na nás dva." Usměju se a Clarke přitaká.
,,A my se Shawnem se postaráme o to, aby ten trouba neudělal ostudu." Obě se zasmějeme a Clarke dojde pro kulmu.
,,Ještě, že jsi si ty vlasy nechala zkrátit, kulmovat ty tvoje dlouhé až skoro na zadek, to by byl horor."
,,No dovol? Měla jsem je ráda, ale chtělo to změnu." Řeknu s úsměvem. Clarke mi vytvoří dokonalý účes, ona je na tohle hrozně šikovná, já jsem ráda, že umím zaplétat copánky. Potom vybereme šaty a boty.
,,Tak jo, Cole čeká dole, utíkej, já se postarám o Adama, odvezu ho k nám, Karen s Manuelem se o něho postarají a my tam pak nenápadně dorazíme."
,,Dobře, super, ještě jednou moc děkuju."
,,Nemáš za co. Utíkej." Usměje se na mě, já si vezmu kabelku a doběhnu do auta.
,,Ahoj." Pozdravím Cola, když si sedám.
,,Páni, sluší ti to." Dá mi pusu a rozjede se do restaurace.
Zastaví před velice luxusní restaurací a já hned vykulím oči.
,,Páni to je nádhera." Vydechnu a vystoupím z auta. Cole taky vystoupí a nabídne mi rámě, které hned s úsměvem přijmu.

Vejdeme do restaurace, která vypadá zevnitř ještě lépe než z venku.
,,Dobrý den, stůl na jméno Mendes." Řekne a ve mně hrkne.
,,Cole Mendes." Vyhrknu rychle a Cole po mně hodí nechápavý výraz.
,,Jistě, pojďte za mnou." Zachrání mě číšník a vydá se k našemu stolu.
,,Tak tady je váš stůl." Dovede nás tam a já si rychle sednu tak, abych viděla na vchod do restaurace. Cole si sedne naproti mně a vezme si lístek.
,,Courtney je ti dobře?"
,,Jo, proč?"
,,Chováš se divně."
,,Já? Ne, to se ti zdá, jsem jenom nervózní. To víš, vyšla jsem ze cviku, neumím se chovat na večeři." Ježiši co to zase proboha melu.
,,Dobře, ale opravdu v klidu, já tě neukousnu." Usměje se a chytne mě za ruku. Vybere nám to nejlepší víno co tu mají a ve chvíli, kdy nám ho číšník přinese, do restaurace vejdou Shawn s Clarke a sednou si ke svému stolu. Moje nervozita ještě víc stoupne, snad si Cole ničeho nevšimne. Clarke na mě mávne, já lehce kývnu a usměju se. Naštěstí se Cole zabývá víc menu, než mým výrazem.
,,Co by jsi si dala?"
,,Já?"
,,Ano, je tu snad nikdo jinej?" Zasměje se a podá mi lístek.
,,Ne, děkuju, tak já si dám asi ty medailonky se zeleninou a krémovým bramborovým piré."
,,Dobře, tak dvakrát." Řekne číšníkovi, o kterém ani nevím, že tu je. Nenápadně se kouknu na ty dva, kteří si zaláskovaně povídají u vína a drží se za ruce. Musím se usmát, jsou tak roztomilý.
,,Kam to koukáš?" Zeptá se Cole a otočí se stejným směrem. Rychle ho otočím zpátky k sobě a spojím naše rty. Uf, tohle bylo těsné, ale večer teprve začíná.

Pět kapitol 🥲 líbila se kapitola? ❤️

Baru a Veru ❤️