My Annoying Brother 2

61.KAPITOLA

Z pohledu Shawna

,,Uf, málem nás viděl" pronese Clarke a oddechne si.
,,Neboj, jsme tajný agenti. A on je úplně blbej, ničeho si nevšimne" usměju se a dám jí pusu na čelo.
,,Jo, já vím. Teda doufám" řekne trochu nervózně a začne si točit vlasy kolem prstu.
,,Lásko klid" lehce se usměju a chytnu ji za ruce.
,,Bude to v pohodě, jo?" Clarke lehce kývne a já ji pohladím palci po hřbetech ruky. Pak se oba zadíváme na ty dva.
,,To líčení se ti fakt povedlo" Clarke je na tohle umělkyně. To jsem poznal už tehdy na těch záchodcích, kdy se snažila mě přelíčit, aby nešly vidět moje monokly a šrámy. Nalíčila mě tak, že to vůbec nešlo vidět a zároveň nebylo poznat, že nějaký make-up mám. Taky jsem byl v té době do ní absolutní blázen, což jsem doteď, ale ona mě nechtěla. Brala mě prostě jako nejlepšího kamaráda. Bylo to dost těžký, ale všechno to stálo za to, když pomyslím na to, kam jsme to až dotáhli.
,,Jo, děkuju. Tvoje zpívání taky celkem ujde" řekne Clarke provokativně a zasměje se.
,,Hej, tak to odvoláš Mendesová"
,,Nebo?"
,,Nebo tě tak zlechtám, že budeš řvát přes celou restauraci" trochu zvednu obočí a Clarke zkříží ruce na prsou.
,,Ale to by byla naše mise odhalena"
,,No jo, ale to je pak už tvoje chyba, protože mě štveš" zazubím se na ni.
,,Hele, já nemůžu za to, že-" Clarke udělá dramatickou pauzu a pak si herecky povzdechne.
,,Že umíš krásně zpívat" protočí oči a zasměje se. Já se taky zasměju. Jsem rád, že máme stejný smysl pro humor. Hodně lidí by tohle asi ani nepochopilo, ale my ano.
,,Správně" usměju se a dám jí rychlou pusu. Pak už se na sebe chvíli zůstaneme zamilovaně usmívat.

Clarke se pak zase zadívá na ty dva, kterým už přinesou jídlo. Cole se ale najednou prudce otočí směrem na nás, pravděpodobně něco hledá. Rychle vezmu náš jídelní lístek a schovám nám za něj hlavy. Clarke po chvíli opatrně vykoukne, jako nějakej ninja a kývne na mě.
,,Vzduch čistý, Cole už si cpe pupek" já kývnu a odložím lístek. Pak k nám přijde číšník a já se kouknu na seznam vín. Když už otevírám pusu, že něco řeknu, Clarke prudce vstane a přeběhne ke mně.
,,Já bych ti to podal zlato" usměju se na ni a ona trochu křečovitě kývne směrem ke stolu Cola. Jsme teď totiž ve stínu číšníka, takže nás nemůžou vidět. Číšník se na nás ale kouká zmateně, na tohle chování tu asi nejsou moc zvyklí, vzhledem k prestiži restaurace.
,,Omlouvám se, tohle je moje poprvé" řekne Clarke s hranou nervozitou a sedne si zpátky. Číšník chápavě kývne. Já si pak řeknu o víno, které mám nejradši.
,,Proč on sem furt čumí?" zeptám se a rozhlédnu se kolem nás.
,,To nevím, nečumí třeba na ten obraz?" Clarke ukáže na jednen obrovský obraz na zdi.
,,Cole? U toho si nejsem moc jist, jestli čumí na obraz" zasměju se a Clarke hned po mně.
,,To je pravda, možná tu má nějaká týpka krátký šaty"
,,Jo, to je pravděpodobnější" řeknu a oba se srdečně zasmějeme.

Pak se Cole najednou prudce zvedne a Courtney ho chytí za ruku, aby ho zdržela. O něčem spolu mluví a pak si Cole zase sedne.
,,Ty kráso, to bylo zase o fous. Už ani nemáme ten jídelní lístek, to bude v prdeli, jestli se ještě koukne" oddechnu si, přikryju si obličej rukama a pak si zajedu do vlasů prstama.
,,To teda, mně se úplně sevřel žaludek a bylo mi na zvracení" odpoví mi Clarke a já se na ni kouknu s nadějí.
,,Ne lásko, bohužel nejsem těhotná. Ráno jsem si dělala test" povzdechne si Clarke a já toho rychle zalituju a dám jí ruce na tváře.
,,Promiň, to jsem nechtěl lásko. Nebudeme na to myslet, ano?"
,,Ano Shawne" Clarke se lehce usměje. Já zapátrám pohledem za ni a uvidím Cola, co se opět zvedá. Tentokrát ho Courtney nepřesvědčí a on se rozejde směrem k nám. Udělám to první, co mě napadne. Přilepím se Clarke na rty tak, že máme obličeje zabořené do sebe. Ona to hned pochopí a trochu si nahrne vlasy do obličeje, aby nás nešlo vidět. Můžeme se jenom modlit, aby nás nepoznal zezadu.

Naštěstí uslyšíme něčí kroky projít kolem našeho stolu a já se ještě při polibku opatrně kouknu. Uvidím Cola, co si to štráduje na záchody.
,,Fajn, teď je to moc nebezpečné. Ty půjdeš teď na dívčí a já si půjdu jakože zavolat na druhej konec restaurace. Pak se v klidu vrátíme, platí?"
,,Platí" Clarke se zvedne a rychle odejde na dívčí. Já si vezmu mobil, odejdu na druhou stranu a dělám, že volám. Opatrně pokukuju, dokud Cole neodejde zase na svoje místo, pak napíšu Clarke a sejdeme se zase u stolu.
,,Ty jo, už mají skoro dojedeno, my to fakt zvládneme" zaraduje se Clarke, ale trochu předčasně. Možná to i zakřikla, protože kolem nás projde hodně mladý číšník, pravděpodobně na praxích a na rukou má několik talířů jako špičkoví číšníci. Najednou se ozve hlasité prásk! Číšníkovi spadne nejdřív jeden talíř, potom druhý a i třetí. Vyvolá to velký rozruch a celá restaurace ztichne a sleduje ho. K němu přijde šéf a dá mu pohlavek. Dál už to ale nevnímáme, protože udržujeme nechtěný oční kontakt s Colem. Teď už se z toho nijak nevysekáme.
,,Shawne? Clarke?!" zařve Cole a najednou se všechna pozornost strhne na nás čtyři.

Cole už jde rychlým krokem k nám.
,,Co tu sakra děláte? To je naše rande" zamračí se Cole a projede si nás pohledem.
,,Noo, my..." Clarke to zkusí, ale neumí lhát. Teď nevím, co je lepší. Jestli si něco vymyslet nebo říct pravdu. Nakonec se rozhodnu pro kompromis.
,,No když jsme vám to tak hezky naplánovali a připravili vás-" kouknu se významně na Clarke a ta se pousměje.
,,Tak jsme dostali taky chuť na rande v restauraci, tak jsme si tu rovnou taky zarezervovali stůl" Cole přikývne, ale stále se mračí. Chvíli se takhle taky tvářím a napětí mezi námi roste. Pak se najednou začne Clarke smát, my se neudržíme a začneme se taky všichni smát.
,,Vy jste dementi a opice" řekne Cole mezi smíchem.
,,Prosím? Nás to napadlo první, bez nás byste teď byli doma s Adamem" obhájí nás Clarke.
,,Ajo, to je vlastně pravda. Panebože to je tak vtipný, když se zamyslíte" jo Cole a to ještě neznáš pravý důvod, proč tu jsme. Naštěstí nestihl nic posrat, abychom to museli napravovat, takže to nakonec bylo i rande v utajení i pro nás.
,,Vlastně docela zajímavá zkušenost" řekne Clarke s úsměvem, jako by mi četla myšlenky. Pak už si všichni jenom dopijeme naše vína a vydáme se s úsměvy domů.

O pár dní později se prudce vzbudím, když se Clarke rozeběhne na záchod. Ani se nerozkoukám a už běžím za ní. Klekne si k míse a já jí držím vlasy a hladím ji po zádech. Pak se pomalu zvedne a vypláchne si pusu, opláchne obličej a koukne se na mě.
,,Ach jo, myslím, že to bude tou včerejší směsicí jídel, co jsem snědla. Asi mi to nesedlo" řekne Clarke smutně a já ji pohladím po tváři.
,,Ale měla jsi chutě, to je taky příznak, ne?"
,,Jo, to sice jo, jenomže já odjakživa kombinuju ne úplně časté věci, takže myslím, že je to planý poplach" hned Clarke obejmu. Je z toho už tak zničená. Sice mamky rada na chvíli zabrala, ale už nás to zase dostává.
,,Udělám si test" Clarke se pokusí usmát a já kývnu a dám jí pramen vlasů za ucho.
,,Dobře lásko, ať dopadne jakkoli, bude to dobré" usměju se a pak odejdu. Lehnu si do postele a okamžitě zase usnu. Vzbudí mě kroky, které uslyším a kouknu se na Clarke. Ta jen zakroutí hlavou a podá mi tři testy.
,,Všechny tři negativní"

Oba se oblékneme a sejdeme dolů. Tam už čeká celá rodina. Trochu se lekneme, když si uvědomíme, že všichni koukají upřeně na nás.
,,Ehm, děje se něco?" zeptá se Clarke zmateně. Pořád na nás jenom koukají a nic neříkají. Vypadá to jako scéna z hororu, jenom mají na tvářích upřímné úsměvy.
,,Já nejsem těhotná, jestli myslíte na tohle" řekne Clarke nervózně a dá si pramen vlasů za ucho.
,,Ne, to my víme, že zatím nejsi, proto jsme se rozhodli vám trochu zlepšit náladu a proto-" mamka se zasekne, když se za Colem pohne nějaká krabice či co to je.
,,Proto jsme se rozhodli, že na zlepšení nálady a taky abyste měli nějakého parťáka, vám pořídíme tohle kvítko" dořekne to Courtney a Cole otevře krabici. Zevnitř vykoukne chlupatá černobílá štěněcí hlava. Na hlavě má nějakou konfetu či co to je a ten roztomilej výraz je k nezaplacení. Kouknu se na Clarke, která štěstím celá září.
,,To je nádherná border colie!" vykřikne nadšeně a doběhne k ní. Klekne si a já vedle ní. Štěně na nás skočí a začne nás oba střídavě lízat, my se smějeme na celé kolo.
,,Je to holčička" napoví nám Aaliy.
,,Bude se jmenovat Hope, je to naše nová naděje na úsměv"

Názory na kapitolu jako vždycky? 😍

Baru a Veru ❤️