Bradfordská střední

Chapter 2

„A já měl obavy, že nepřežiješ!“ ozve se nade mnou bráškův hlas. Vyskakuju a pevně jej objímám. Sedím společně s Harrym a Louim na obědě a snažím se neotočit na Zayna, sedícího několik stolů dál za mými zády. Balancuji na špičkách a s podivným zadostiučiněním si všímám, jak Zayn zlomil vidličku. „Bro, ty vole, co děláš!?“ slyším Liama. Už vím konečně jméno. Harry i Loui mi o třídě prozradili vše co šlo. Niall se překvapeně otáčí. „To je on? Kápo školy?“ Tón, kterým to řekne donutí kluky se rozesmát a hned jej vřele zdraví. „A ty jsi vlastně její co?“ „To je fuk, Zayn si myslí že je její kluk. Rozlomil vidličku.“ Směje se kudrnáč a ve tváři má ďolíčky. „Brácha, dvojče.“ Obejme mě kolem ramen a já se musím přitulit. Nedá mi to, když hra, tak drsná. „Ségra, až to někdo zjistí, budou si myslet že je mezi náma incest.“ „Dlužíš mi to!“ syknu a připomenu mu tak naši hereckou etudu, před necelým rokem. Dva měsíce jsem hrála jeho holku, než se konečně zbavil své bývalky. „Dvojčata? Jako fakt? Řekl bych, že jsi o dost starší, jak ona.“ „Jen o dvě hodiny.“ Upřesní Nill a přivlastní si můj oběd. „Co je jako?“ „Nechal jsem doma kartu.“ Ušklíbne se a láduje se jakoby týden nejedl. „Taky mám doma dvojčata. Dvě ségry, jednovaječný  a dvojvaječný, bráchu a ségru.“ „Páni.“ Hlesne Niall uznale. „A zapomněl si na Lottie a Fizz.“ Připočítá Harry k dvojičkám další dívky. „Taky dvojčata?“ to už Niall regulérně civí. „Ne!“ vybuchne Loui smíchy.

Po obědě, který jsem si nesmírně užila se vracím zpět do třídy. Zayn už je na místě a v očích má zvláštní lesk.
Tašku hodím na své místo a sedám si na lavici ke klukům. Jak se mi přiznali cestou z oběda, mají spolu poměr. Ví to celá škola, ze začátku je šikanovali, než jednomu z hlavních aktérů – Joshovi - někdo jednou cestou z fotbalu zlomil nos, od té doby měli klid. Jen nikdy nepřišli na to, kdo se jich zastal a zastrašil tak celou školu.
Zapomněla jsem se zmínit, že krom hokeje je na škole i druhý sport, fotbal. A ten, světe div se hrají ze třídy kluci, Zayn, Liam a Josh. „V Sobotu máme první zápas sezóny, doufám, že nás přijdeš podpořit!“ pronese Hazz hlasitěji než je nutné, koutkem oka zahlédnu Zayna. Trpělivě čeká, co řeknu. „Uvidíme. Nevím jak se bude chtít Niallovi.“ S bráškovým jménem si pohraji na jazyku a užívám si, jak Zayn stiskl dlaň v pěst. „Až mi ho je i líto.“ Kousavě poznamená Louis a já za smíchu mířím k lavici. Třídní opět vešla do třídy a rovnou spustila francouzsky. Po pár minutách mi je jasné, že kdo ji rozumí jsem jen já, Louis a  Harry. U ostatních jde vidět, že umí alespoň slovíčka, tedy až na Zayna. Po několika minutách to vzdává, vytahuje blok a tužku a začíná kreslit. Nedá mi to, abych se občas nepodívala, fakt kreslí úžasně. 

„Když budeš hodná holka, třeba ti Zayn něco nakreslí!“ ozve se přede mnou, zaostřím zrak na Liama s Joshem. „Pořád na tebe hledí.“ Syknou směrem k Zaynovi a ten se zazubí. „Ale, vážně? Krásko!“ „Jdi k čertu, Maliku.“ Ušklíbnu se a začnu vyplňovat zadané cvičení.
„Zayne, polož tu tužku a věnuj se cvičení, ano?“ prochází třídní kolem naší lavice a Zayn si vyslouží záhlavec. Zavrčí a otevírá učebnici. „Kolik strana?“ „Máš dávat pozor.“ „Patnáct.“ Slyším hlásek té blondýnky, zářivě se na Zayna usmívá. „Dík.“ Mrkne na ni a pak se podívá mým směrem. Jako by se zajímal o mou reakci. Povytáhnu obočí, zavrtím hlavou a znovu se skloním nad sešit.
 „Přestaň opisovat!“ Zayn si div nevykroutí hlavu aby viděl. „Naděláš.“ Ukáže zuby a pak se jemně pousměje. „Jo, nadělám. Děláš kulový a pak si to v klidu opíšeš. To víš že jo.“ Zaklapnu sešit a nesu jej učitelce. „Proč si to udělala?“ sykne. „To se vážně ptáš, nebo jsi opravdu debil?“

Po zbytek hodiny s ním nemluvím. Když můžeme jít, přidávám se ke klukům. Čekám na brášku, zatímco Bad Boy sedí na lavičce kousek od nás, se svou tlupou, v ústech cigaretu a propaluje mě pohledem. „Zayna takhle ještě nikdo nikdy nesrazil. Mluví o tobě celá škola.“ Zubí se Harry. „Je opravdu takový, nebo je to jen přetvářka?“ „Cože?“ oba se tváří dost zaraženě. „Snad se ti nelíbí…?“ Nemůžu to ovlivnit, zrudnu. „No do prdele!“ vydechnou kluci. „Hele, Zayn je hajzl. Známe ho už dávno předtím, než sem nastoupil. A… Není to typ kluka, co vydrží s holkou dýl jak jednu noc. Líbíš se mu, chce tě do postele. Ale to je asi tak všechno.“ Kývám, je mi to jasný. Někdo jako on nemůže uvažovat o dlouhodobým vztahu.
„Brácha, teda, přítel.“ Trhne hlavou Loui a následně Harryho něžně políbí. Chtě nechtě, sjede mi čelist. „Promiň.. Eh… Asi nechutný, víme.“ „Co? Ne! Je to skvělý, vážně. Jen jsem to nikdy neviděla na živo.“ Div nekoktám.
K našemu překvapení, bydlí kluci kousek od nás, loučíme se na začátku naší ulice a kluci šlapou o jednu dál.

„Tak jak bylo?“ vykoukne z kuchyně Denise, manželka našeho staršího bratra a ze schodů se žene synovec Theo. „Na první den to ušlo. Lex zvedla mandle místnímu bossovi  a já mám ve třídě jen borce.“ Bere jej Niall do náruče a odchází společně vyjíst ledničku.

Je večer, konečně máme klid.  Theo usnul, Denise s Gregem vyrazila do města. Táta se zdržel v práci a máma… Hádala jsem že právě dorazila z práce. Rozvedla se s tátou, když nám bylo zhruba deset. Upřímně, nevadilo nám to nějak moc. Táta roli mámy zvládal a zvládá na výbornou, neměli jsme si proč stěžovat. Pak si Greg našel Denise a ještě se to zlepšilo.
Nedá mi to, zkouším najít Zayna na facebooku. Jako úvodní fotku má nějaké tři holky, nejmladší má tak šest, možná sedm. Ty zbylé dvě můžou  mít zhruba patnáct a něco kolem dvaceti. A všechny mají v očích záblesky grázlovství.
Chvíli se prokousám množstvím fotek. Na všech vypadá stejně; Bad Boy. S pomyšlením, že on se potetovaný a s piercingy snad narodil zapínám film a skoro usínám, když mi někdo píše. „Zayn Malik“ hlásí kolonka, vybuchnu smíchy do polštáře. Asi nejsem dnes jediná, kdo někomu prolézal profil. Rozkliknu zprávu nahoře u obálky a přečtu si jen dvě slova „Pojď ven ;)“ S uchechtnutím se odhlašuji a jdu konečně spát.