Bradfordská střední

Chapter 3

„Neříkej, že máš stejnej problém jako všechny holky!“ stojím před skříní a přemýšlím co na sebe. „Co to meleš?“ „Stojím tu už pět minut a ty celou dobu civíš do skříně.“ Opírá se dvojče o zárubeň a evidentně se dobře baví. „On se ti líbí, že?“ „Malik? Ne! Ses někde praštil?“ „Já myslel Harryho, ale jak si se hned ozvala s Malikem.“ Zubí se jako krokodýl. „Harry je na kluky a - “ Vzplanu a hážu první věc, co mi přijde pod ruku.
„Buď opatrná, jo?“ míříme ke škole, před ni postává Zayn a celá jeho skupinka. „Neboj. Nedostane nic lehce.“ Niall jen zavrtí hlavou a náhle se sekne. „Wow.“ Otočím se na cíl jeho zájmu. Poznávám ji okamžitě, je to ta holka co ji má Zayn na úvodní fotce. „Je od Zayna.“ Lusknu mu před tváří prsty a on se zašklebí. „Od Zayna?“ „Jo, má ji na úvodní fotce a - “ opět ten krokodýlí škleb. „Takže jsi mu prolízala fejs jo?“ zamlaská a vyslouží si ránu do hrudi. „Počkej!“ doběhne mě po pár krocích a se smíchem mě vyzvedává do vzduchu.

„To je lásky!“ křikne někdo zpoza nás. S úsměvem se blíží Loui s Harrym. Společně si s Louim napálím cigaretu, kterou si střídám s Niallem a hned poté míříme do školy.
V průběhu dnes zjišťuji, že francouzština je pro Zayna ztělesnění noční můry. Ve chvíli, kdy učitelka oznámí že hned zítra píšeme test se zoufale zahledí na právě probranou látku. K zprávě od něj se nevyjadřuji a on taky ne. Vlastně, vůbec se spolu nebavíme, jen cítím jeho pohled vždy ve chvíli, kdy se potkáme na chodbě a já tam jsem s Niallem a Lukem. To že s námi chodí i Hazz s Louim nebere na vědomí.

„Maminka tě neučila, že je neslušné neodpovědět na zprávu?“ ocitám se na chodbě u skříněk sama. Je po vyučování a fotbalisti mají trénink venku. Snad všechny holky si div nezlomí nohu, při běhu na tribuny na těch vysokých podpatcích. „Maminka tě neučila, že mluvit někomu za zády je neslušné?“ nebudu lhát, vyděsil mne. Zavřu skříňku a mám se k odchodu. Otočím se a všimnu si že je v dresu. Tetování zdobí i odhalené nohy a ten černobílý dres mu vážně sluší. Než se donutím přestat myslet na toto, jsem natisklá na skříňkách. „Co to děláš?!“ usměje se a ruce mu sjedou z mých ramen na boky, narazí si je na ty svoje. „Zayne!“ „Většinou mi holky neodporují ale ty… Jsi jiná. Drzá, sexy…“ Vjede mi jednou rukou do vlasů, na to jak drsně působí je jeho dotek jemný, skoro něžný. „Mám jít ven s někým, kdo si chce jen zašukat?“ „Takže si to četla!“ stále mě drží za tvář, druhou rukou však míří na zadek. „Myslel jsem, že se nebudu moct dotknout!“ slabě vypísknu když si mě přitáhne ještě těsněji. „Aby se ti z toho nepostavil.“ „Když jo, vykouříš mi ho?“ slabě syknu, cítím, jak mě na podbřišku cosi tlačí.
„Hej! Mládeži, co tu děláte!? Nemáš být na hřišti, hochu?“ školník, který se právě vynořil má pozvednuté obočí a čeká na odpověď. „Jo, hochu, máš být na hřišti.“ Pobaveně jej pozoruji. Rozhodnu se během pár vteřin, chytím jej za triko a stáhnu si jej níž.

„Zní to šíleně lákavě, ale… Problém je, nejsem děvka. Nedám ti jen proto, že ty to chceš. I když mi je jasný, že se nemáš absolutně za co stydět.“ Otřu se rty o jeho ucho a odstrčím ho od sebe. „Už se vrací.“ Pousmála jsem se na školníka. Stoupla jsem si na špičky a znovu našla jeho ucho. „Jenže než se vrátíš, tak by ses měl udělat.“ Stiskne mi zápěstí ale vzápětí ho ihned pustí. „Mrcho!“ sykne a v očích mu zasvítí jiskřičky. „Užij si to.“ Mrknu na něj a mizím domů.

„Co s ním máš?“ opět nadskočím. Zpoza rohu chodby se vynoří ta blond nádhera s tmavovlasou kamarádkou. „Co bych s ním měla mít?“ „Pozor na ten tón, se mnou si nezahrávej. Zayn je můj, rozumíš?!“ „Chodíš  s ním snad?“ „To sice ne ale - “ „Žádný ale, nechodíš  s ním, tak co mi tady vyhrožuješ? A mimochodem, Zayn nevypadá, že by měl dvakrát velký zájem.“ Narážím na scénu z velké přestávky. Košili měla rozepnutou skoro až k pupíku a provokativně stála ve dveřích, když však on procházel, jen se zasmál, zavrtěl hlavou a zmizel i s těmi svými nohsledy. „Tak si dávej pozor na pusu ty.“ Mávnu rukou a odcházím. Až venku mám pocit, že se může pořádně nadechnout. Proč mám pocit, že teď mě ta blondýna bude doslova hlídat?

„Pořád nemáš chuť jít se mnou ven?“ další zpráva na fejsu od něj. Sedím v obyváku, s notebookem na klíně a co chvíli fotím Nialla jak šaškuje s prckem. Stmívá se a Denise připravuje za pomoci táty a Grega večeři.  „Spíš mám chuť na večeři, co za chvíli bude.“ „Ale no tak. Zvu tě, znám jedno celkem fajn bistro, hm?“ Zoufale přemýšlím, na jednu stranu chci, na tu druhou… „Jakou mám jistotu, že se o něco nepokusíš?“ „Nemáš, musíš mi věřit, Alex.“ 
„A co je to za kluka?“ mračí se táta ještě u vchodových dveřích. „Spolužák…“ trhnu rameny a přemýšlím co s vlasy. „Spolužák? Jméno, kolik mu jde, jak vypadá, není to děvkař?“ „Tatí!!!“ zaúpím a zoufale pohlédnu na Nialla stojícího na schodech. „Já ji vyprovodím, ty jinak dostaneš infarkt.“ Vystrkuje jej do chodby vedoucí ke kuchyni. „Doufám, že víš co děláš?“ „Líbí se ti ta holka ne? Zjistím ti o ni informace, ty pro změnu nikomu z nich neřekneš s kým jsem šla.“ „To je obchod za všechny prachy! Na.“ Zasune mi jakousi lahvičku do kapsy mikiny. „Co to je?“ „Pepřák, co asi… Mám chuť vás jít sledovat.“ „Prosímtě, uklidni se.“ Vyprsknu smíchy, nechám si rozdrtit několik žeber v medvědím objetí a konečně můžu vyrazit.
Zayn čeká na začátku ulice, ležérně opřený o plot něčího domu s cigaretou v ústech.

Vypadá tak nějak obyčejně neobyčejně. Vlasy má schované pod černou beanie a dá tak ještě více vyniknout piercingům v tváři. Když se přiblížím, narovná se a vyrazí mi naproti. „Čau krásko.“ „A já už doufala, že ses naučil mé jméno.“ „Nebuď nabroušená.“ zasměje se. „Musela jsem se vzdát večeře, takže…?“ „Pojď, ty hladovče.“ Majetnicky si mě přitáhne. „Héj, zvládnu jít sama.“ „Fajn.“ Zvedne ruce v obraném gestu a znovu mrkne.
„Co trénink?“ nedá mi to po pár minutách ticha. Strach že mě chce někam zatáhnout se zmenšil, celou dobu jdeme po hlavní. „Až na ty uječený nádhery dobrý. Zítra máme zase, půjdeš se podívat?“ změní náhle intonaci. Pokrčím rameny. „Mimochodem,“ změní téma. „Víš že incest je forma, kterou společnost nechápe.“ Pootevřu pusu v němém údivu. „Když chci, zjistím si všechno. A nemůžu se zbavit dojmu, že ty si z dvojčat ta krásnější polovina.“ „Jak…?“ „Mám kamarády i mezi hokejisty.“ Vyplázne jazyk a já se ušklíbnu. „Vyřiď bráchovi, ať se od Lukeho drží dál, jen taková přátelská rada.“
„Proč? Luke ji milej.“ Namítnu a vysloužím si od Zayna ironickej škleb. „To co si o někom myslíš, protože se tak prezentuje nemusí  být pravda, a naopak. Jsme tady.“ Ukáže rukou směrem k bistru a zatímco vcházím dovnitř, přemýšlím o jeho slovech.Míříme uličkou mezi stoly až k zadním boxům. „No ne, Malik s další kurvičkou. Tak  co, už ti dala?“ uslyším známý hlas a překvapeně se otočím.