Bradfordská střední

Chapter 15

„Co mi chceš?“ snažím se nedat najevo strach, který zachvacuje moje nitro. „Vědět proč Malik.“ „Malik? Proč on?“ „Jo. Co ti může dát on a já ne?“ přibližuje se a za zády ucítím chladnou stěnu kabinky od toalety. „Já ti můžu nabídnout mnohem víc.“ „Nemyslím si.“ „Tak mi řekni, jednu jedinou věc co on má a já ne.“ „Srdce.“ „Srdce?!“ pobaveně se rozesměje. „Lásko, ten zmrd srdce nemá. Vymrdá ti mozek z hlavy a pak tě pošle ke všem čertům.“ „Máš pravdu, nemá srdce. Protože ho dal mně.“ Sevřu v prstech řetízek s jednoduchým přívěškem „Z“. Dal mi ho dnes ráno, jinak jej nosil on. Z ničeho nic je u mne, narazí mě prudce na kabinku a tvrdě políbí. Snažím se bránit ale je silnější.
„Co si myslíš, že děláš?!“ zahřmí ode dveří hlas, který patří jen jednomu. Ashova váha ze mě padá a on letí k zemi. Přede mnou se tyčí Zaynova ramena.

Zayn

S protočením panenek sleduju, jak ségra vleče Alex na záchody. S kluky se zabereme poté do rozhovoru o sobotním zápase a já nevnímám okolí. Až když slyším ségru, je bledá a hystericky křičí, že ji Ash vyhodil ze záchodů a je tam s Alex sám. Mám pocit že mi před očima prolétl celý život. Než se zbytek vzpamatuje, jsem u dívčích toalet. Zatmí se mi před očima. Ten zmrd ji drží v kleštích a surově ji líbá. Jediná rána a jde k zemi. Mám chuť jej zabít, střelím pohledem k Alex, je bledá a třese se. Měl bych se na Ashe vykašlat a vzít ji do náruče ale nemůžu. Ozve se křupnutí a z jeho nosu teče červená. „Zayne!“ zahřmí Liam a odtrhuje mě od něj. Ash se ani nesnaží bránit. Je z něj fackovací panák. Než se to Liamovi povede, jeho obličej je v dezolátním stavu. Až pak zjišťuji, že Liam není sám, kdo mě odtrhoval. Z levé strany mě svírá Louis. Zatímco Harry, Niall a Doniya klečí u Alex. Teprve teď, když vidím její slzy se mi vrátí racionální chování. Procpu se k ni a ona se mi přitiskne do náruče. „Už je dobře, neplač.“ Zachraptím ji do ucha. Upřímně, i já mám slzy na krajíčku. Tohle se nemělo stát, neměl jsem to dopustit.

„Co se tu stalo?! Pro Boha! Pane Irwine…! Maliku, tohle jste opravdu přehnal!“ nějaký chytrák běžel pro učitele a teď ve dveřích stojí matikář. „Já? Vystartoval mi po přítelkyni!“ On si jen odfrkne a udává rozkazy. Ash na ošetřovnu a já s Alex k řediteli.

„Zayne, napadl jsi studenta!“ sedíme v ředitelně před ředitelovým stolem a on mě propaluje pohledem. „Tohle je na vyloučení!“ „Napadl mi přítelkyni!“ „Alex?“ Zvedne hlavu, je uplakaná a trhaně se nadechne, než promluví. „Byla jsem s kamarádkou na toaletách, on tam vešel, ji vyhodil a pak mě začal líbat.“ Ředitel ji zkoumavě hledí do tváře. „Takže Zayn tě opravdu jen bránil?“ Nechápavě zvedne obočí. „Já vám asi nerozumím…?“ „Došlo na tebe udání, Zayne.“ Zamává mi před nosem dopisem. „Ve škole se se objevily drogy a někdo mi napsal, že za tím stojíš ty. Pan Irwin byl včera chycen s balíčkem obsahující pervitin a má ho údajně od tebe.“ „Takže, vy si myslíte že jsem si s ním vyřizoval účty? Kvůli tomu, že měl drogy údajně ode mě?“ Říďa kývne a usadí se za stůl.
„Já přiznávám, že jsem zmetek, ale drogy? To je dost drsné, nemyslíte?“ „Takže, ty s tím nemáš nic společného? A pan Irwin tě nařkl schválně?“ „Poslední tři dny jsem nebyl ve škole. Mám dost svědků na to, aby vám řekli, kde jsem byl, s kým a co jsem dělal. Ale s tímhle nemám nic společného. A pokud si chcete hrát, proklepněte si Hemmingse.“ „Udání?“ „Ne. Jen jsme u něj viděli pěknej balíček bílého prášku.“ Ředitel znejistí, nevyjadřuje se. Jen rukou pokyne k odchodu.