Bradfordská střední

Chapter 31

Bez řečí, až se i trochu divím, mě nechá odejít za Alex do pokoje. Ta už leží v posteli a zírá do stropu. Na zemi se válí mokrý ručník, seberu jej a vlezu do sprchy. Než se vrátím, usne. Tak abych ji nevzbudil, vlezu za ní pod peřinu. Zlehka ji obejmu a ona se ke mně přitiskne. „Miluju Tě." Šeptne a otevře oči. „A já tebe." Omotám ji ruce kolem těla, a ona se vytáhne na lokti. „Myslíš, že Ash už dá pokoj? A ostatní...?" „Myslím že jo, starej Irwin by nepřežil, kdyby se ten záznam dostal ven." „Neudělala jsem blbost? Když jsem odmítla jeho žalování?" „Ne, neudělala si blbost. Udělalas to správně. Stálo by nás jen spoustu sil a času. Marcus byl rád, že si to neudělala. Pokud ale něco udělá, tak už to soudně řešit budeme. Jestli ho ale dřív nezabiju." Tiše se uchechtne a zavrtí hlavou. Položí mi ji na hrudník a prstem krouží po břiše malé obrazce. „Víš, co bych chtěla?" „Napadá mě spousta věcí, ale raději mi to řekni." „Odjet a už se nikdy nevrátit. Být jen s tebou, daleko od všeho..." Chce to co já, jenže to nejde. Nemůžeme to udělat, i když po ničem jiným netoužím.

K sakru! Jak je možný, že jedna, jediná holka mě tak změnila? Překopala mou povahu od základů, zbořila to, co jsem budoval a vystavěla něco nového, mnohem krásnějšího a pevnějšího. Strach že o ni nějakým způsobem přijdu, se stupňoval každou minutou, kterou jsem s ní trávil. Byla mou drogou, kterou jsem potřeboval mít pořád u sebe. Jen představa jediného dne bez ní, mě děsila. Celá moje existence záležela jen a pouze na ní. Miluju ji celou svou bytostí a to co teď cítím k ní, už nikdy nebudu cítit k jiné. Vlastně, to co cítím teď, jsem ještě necítil. Nic nebylo tak silné jako toto. Zažehla malou jiskřičku, která se proměnila v plamen, co mě spaloval víc a víc a já přesto neucukl. Nechtěl jsem a nemohl. Toužil jsem po tom, aby mě sežehla v popel...

Její prsty mi přestaly kroužit po těle. Usnula, držíc mě za bok, jako by se bála, že ji uteču. Ukradl jsem si kousek peřiny a stiskl ji ještě víc. Zavrněla ze spánku a pousmála se.

Alex

„Hlavně jeďte opatrně!" nabádal nás ráno táta. Tentokrát to bylo jeho auto, které nám bylo půjčeno. Brácha byl stále na služebce, tak on bude jezdit s jeho. Marcus, kterému Zayn volal po snídani, nás už nepotřeboval. Ve škole zařídil něco jako propustku či omluvenku. Nebude se nám počítat absence a testy, které mají teď probíhat doděláme později. Jak se dalo čekat, problém měl jen a pouze matikář, který nám byl ale ukradený.

V autě nastalo ticho. Zaynova tvář se opět stáhla do bolestné grimasy. Tady jsme pro těch několik hodin vymazali vzpomínky na Jackovo úmrtí, ale nyní se opět objevily. Váhavě jsem jej chytila za ruku, usmál se a konečně promluvil. Celou cestu vyprávěl o Jackovi, o tom, co s ním prožil. Jak ho to co vlastně umí, on naučil. Od lovu ryb až po vyrábění věcí ze dřeva. Trávil u něj v roubence většinu prázdnin a víkendů, když byl malý. Jak ale rostl, přestávalo jej to tam bavit a raději trávil víkendy ve volném domě, nebo někde venku. Zpětně litoval... Nikdy si pořádně neuvědomoval, že Jack může zemřít a když to přišlo, bylo těžké se s tím smířit.

Jack na zadním sedadle spokojeně spal, a já usnula po dvou hodinách jízdy. Zayn mě vzbudil až ve chvíli, kdy odnosil z auta to, co nám Denise dala na cestu. Měla jsem pocit, že vybrakovala kuchyni. S Jackem v náručí jsem se usadila před krbem, ve kterém se líně rozhořívala polena. Jejich praskot a pohled, jak plameny olizují vnitřek krbu uklidňoval. Zayn odešel k Jackovi, chtěl jít sám a i když jsem nesouhlasila, nedovolila jsem si protestovat.

Vrátil se asi za hodinu. Byl naštvaný a ubrečený. Dostat z něj něco nepřicházelo v úvahu. Vyškubl se mi z objetí a zmizel nahoře. Doléhal ke mně hluk, něco rozbíjel... Vyběhla jsem schody a váhavě vzala za klidu. Tiše vystoupala na schody. Místnost byla v dezolátním stavu, Zayn stál zády, celý se třásl. Dotkla jsem se jeho ramene, měla jsem pocit, že jej provokuji, ale já nechtěla, aby byl sám. Otočil se. Z očí mu sálal chlad, rty semknuté a na krku tepala zdálky viditelná tepna. Začínala jsem se bát. Byl vzteklý až agresivní.