Bradfordská střední

Chapter 49

„Kam se chystáš?" „Za Alex." Obouval jsem se a uhýbal mamčiným zvídavým očím. Vždy měla dar poznat, že jsem něco provedl a mně se málokdy povedlo ji „přesvědčit" že jsem opravdu nic neudělal. „Nevíš, co měla Doniya v té krabici?" „Ne. Přijdu nevím kdy. Čau." Líbl jsem ji na tvář a vypadl ze dveří. S širokým úsměvem jsem šlapal po chodníku a bavil se tím, jak se mamka pokoušela dostat k ségře do pokoje, po tom jejím zaječení. Pak to zkoušela i Waliyha, taky bez úspěchu. Přece jim neukáže, dárečky „od" Liama ze sexshopu.
„Dávej pozor! Jéé, kampak?" na rohu ulice jsem se srazil s Liamem. Začal něco koktat o procházce a na dotaz, jestli si zapálíme, se vymluvil, že nemá chuť. No tak snaha jej ještě zdržet nevyšla. Bylo mi jasný, kam jde a proč asi... Kruci! Jak já bych chtěl být u toho...

Překotně se rozloučil a prošel do další ulice. No počkej... Dal jsem mu chvilku a vydal se za ním. Nečekaně zahnul první odbočkou, která vedla do naší ulice. Oběhl jsem to opět ze strany, kterou jsem přišel a povedlo se mi být rychlejší. Krčil jsem se za dodávkou a hryzal si skráně zevnitř. Otevřela mu mamka a s úsměvem ho zvala dál. Hm, tak evidentně i ona ví, že ti dva spolu chodí. Pche!

„Co blbneš?" Alex mi otevřela a vtáhla mě do domu. „Nikdo." Políbila mě. „Není." Další políbení. „Doma." Se smíchem jsem ji za pochodu svlékal, čemuž se sice bránila ale drze mi rozepínala rifle a vyhrnovala triko. Bunda i mikina ležely myslím u schodů...
„Cos měl doma tak důležitýho?" „Potřeboval jsem si něco zařídit. Pak ti to řeknu..." Triko odlétlo kamsi v dál a stáhl jsem ji do postele. Ležela pode mnou už kompletně nahá, když nás vyrušilo zvonění mobilu. „Neber to." „Mů-může to být důležitý." „Počkají..." „Doniya..." No dobře. Zacukaly mi koutky ale rezignovaně a frustrovaně na oko, jsem ji pustil a zabořil uraženě hlavu do polštáře.

„Ahoj! Ne nerušíš..." „Ruší!" sykl jsem a vysloužil si ránu polštářem do obličeje. „Cože?!" Alex vylítla z postele, sebrala moje triko a utekla do koupelny. Vrátila se asi za deset minut, culila se a skočila do postele. Div jsem nedostal kolenem... Omluvně se usmála a dál se křenila jako měsíček. „Co se tak culíš?" „Když jsi byl v tom sexshopu, nebyl s tebou i Payno?" „Proč?" „Uhm... Ne že to řekneš!" Odkašlal jsem si a horlivě vrtěl hlavou. „Koupil Dee, ehm, nějaké pomůcky." „Cože?" „Jo. Plnou krabici..." „Uh, wow. Že se ani nepochlubil..." „Ty ses chlubil, že máš pouta? A proč by ti to říkal? Vždyť o nich vlastně pořád nevíš a -" „A?" „Koupil ji je on nebo ty a nechal si to poslat jeho jménem?!" „No dovol. Proč bych to dělal?" To mě má opravdu tak přečtenýho?!

„Zayne!" „Co chceš, abych řekl." Skousla si ret a přemýšlela. „Nelíbilo se ti, že ti to neřekli. Culíš se po nich a tím je deptáš... Nechce se mi věřit, že teď jen čekáš na to, až ti to řeknou. Neříkej mi, že tě nenapadlo něco, jak jim to omlátit o hlavu." „Napadlo. Ale proč bych posílal Liamovým jménem hračky, když jsem mohl jít, položit krabici na dveře, zazvonit a urychleně se dostat přes zahradu do pokoje?" Pootevřela pusu. „Proč ale hračky?!" „Protože Liam je tak trošku, hm, puritán." „Puritán?" „Jo. Tak na rovinu, má rád sex a co ho znám, měl snad holek víc než já. Na druhou stranu, užívá se jen, pokud není zadanej, když je, tak cizí holce neotevře ani dveře..." Uchechtla se a zapřela se mi dlaněmi o hruď. Maličko se zavrtěla. Vážně chce, abych pokračoval v tlachání, pokud se hodlá vrtět?

„Jenže on je strašná konzerva. V sexshopu byl tak dvakrát. Vždyť i já mu chodil kupovat lubrikanty a podobně." Vybuchla smíchy. „No a, hračky? Se divím, že ti teď volala. Je tam, že? Jsem celkem překvapený, že mu nevolala rychlou, že neomdlel. On na tohle není... Že prý proč. Dokud holce stačí, tak je to zbytečný. A plesknout ji může rukou a ne bičem." „Já ale nechápu, jakej to má význam. Prostě ho jen rozhodit?" „Jeho rozhodit a přitom jim ten vztah okořenit. Mně fakt nevadí, že jsou spolu. Spíš jsem rád, jen bych ocenil, kdybych to věděl hned od začátku. Kór, když si říkáme všechno." „Všechno?" „Všechno!" zapištěla, stáhl jsem ji pod sebe a zlehka na ni nalehl. „Nemůžeme je dořešit pak?" „Můžeme..."

Preventivně jsem i u Alex přespal. Doniya ji psala, že Liam byl dost překvapený a první, kdo ho napadl, že v tom má prsty jsem samozřejmě já. Ona za sebe ale děkuje... Celkem vtipné.

Sotva začala první hodina, byli rozhlasem volání někteří jedinci. Mezi nimi Hemmings, Devin, jak syn tak profesor, a pak asi deset dalších. O přestávce, bylo další pozdvižení. Po chodbách chodili agenti FBI, museli jsme odevzdat klíče od skříněk i od těch z fotbalu a hokeje. Vše prohledávali, něco si zapisovali a nám bylo řečeno, že se nemáme poflakovat po chodbách. Maximálně na záchod a k automatu.

Harry, Louis, Niall a Liam šli pro kafe a když se vrátili, hned referovali. Josh i jeho táta a Hemmings jsou odváděni ze školy v doprovodu agentů. A skupina děcek, plus mínus padesáti, sedí na chodbě a postupně přijíždí jejich rodiče.

„Čistka." Ušklíbl jsem se a vyhl se Liamově pohledu. Propaloval mě a Alex vedle dusila smích.

Je to samozřejmě úplně jiné, než to bylo ale co už... :)
Přemýšlím, co bude dál... Jelikož je to přeslazená romance, tak nevím o čem už dál psát. Někdo nějaký nápad? Jinak už bych to ukončila, sice nerada ale... Bavilo by vás pořád číst to sladké, přeslazené cosi? xD