Bradfordská střední

Chapter 55

Zayn

Zmatkovala, těkala očima po ledu a já upřímně čekal, kdy se projeví zákon schválnosti a vytvoří se prasklina. „Lex?" Propíchla mě pohledem a nejistě stála dál na stejném místě.
„Umíš chodit na podpatkách, rovnováhu teda asi máš. Já bych se natáhl okamžitě. Tak se uklidni a pojď za mnou." „Kluci na podpatkách nechodí!" „Nevyskakuj si. Nebo tě tu nechám." „To bys neudělal." Máš pravdu, za to bys mě zabila." „Udělám to i za tohle!" „Tak to ale musíš prvně za mnou. Já totiž dobrovolně nepřijdu."

„Zayne!" Prosila očima a snažil jsem se odolat kočičímu pohledu. „Je tu obrovský kluziště, přece se nebudeš koukat, jak já bruslím." „Jsi zlej." „Výborně, už i na citový vydírání došlo." S cukajícími koutky jsem pozoroval, jak se uraženě a pracně otáčí. „Lex," přibruslil jsem k ní a objal ji. Uvolněně se o mě opřela a sevřela mi zapěstí.
„Nepropadneš se a jestli sletíš, tak tě zvednu." „Bolí mě zadek! O další pády nestojím." „Až se vrátíme domů, tak se naložíme do vany, pak do postele. Budeme se mazlit a tvoje rozbolavělý tělíčko pomazlím. Zkusíme to zas spolu teda, jo?" „Zayne..." Nekompromisně jsem ji objel a natáhl k ní ruce. „Padáš taky, kvůli mně. To tě nic nebolí?" „Ne." Frustrovaně vydechla.

„Lex...?" „Ještě chvilku!" Se smíchem mě táhla za sebou. Začínalo se stmívat, měl jsem hlad a fakt se těšil do vany a postele. Po hodinách několika dalších pádů a peprných nadávek, které jsem si tiše huhlal, se konečně přestala bát a teď jsem ji nemohl dostat z ledu. „Jsi jako malá." „Jsem malá." Culila a poodjela o několik metrů dál. „Právě! Malincí už mají dávno spinkat." „Jasně, jasně. Pojď za mnou. Něco ti dám." „Jo? A Co?" Pomalu jsem se k ní přibližoval. „Sladkou pusu a doma," chytla mi ruce pro jistější stabilitu a vytáhla se na špičky. „Sladkou noc."

V chatě jsem jak dlouhý, tak široký natáhl na pohovku. S heknutím jsem protočil panenky. Lex mi se vší drzostí skočila na záda a líbala mě na šíji. „Lechtáš!" „Já vím," hryzla mě do ucha. S úsměvem jdem vydechl do polštáře. „Jdu do vany, nejdeš?" „Za chvilku." „Neměl jsi mě to učit, tvoje chyba, chlapečku." Zaculila se a zmizela. Znovu jsem zabořil hlavu do polštáře a než se rozhodl, že vstanu a půjdu za ní, usnul jsem jako po ráně palicí.

Alex

Se smíchem jsem ho pozorovala, jak spí. Vypadal unaveně, no co, jeho chyba. Tiše jsem si nachystala jídlo a zmizela v pokoji. Dokud spal, dobalila jsem těch pár blbostí pro něj. Když bylo hotovo, schovala jsem dárky pod postel a natáhla se. Vydržela jsem necelou hodinu. Po návratu dolů Zayn stále spal.

„Zayne." Jen cosi zabručel a otočil tvář na druhou stranu. „Vstávej, pojď do postele." „Kolik je?" „Bude jedenáct." „Zamručel a otočil se na záda. „Něco jsi mi slíbil." „Mmm, ty mně taky." „Tak pojď do postele. Máš pět minut, pak usnu." „Potvůrko." Uculil se a překryl si oči rukou.

„Pět minut. I se sprchou!" Křikla jsem cestou do patra. „Zvládám to za tři." Prohnal se kolem se smíchem. Do postele skočil přesně sedm minut po tom, co se hnal do koupelny. Jen s ručníkem kolem boků a moje snaha o předstírání spánku, nevyšla.

Vzbudila jsem se kolem šesté ráno. Zayn spokojeně spal a já se snažila v tichosti odnosit dolů dárečky. Přes noc napadlo ještě víc sněhu, a kam oko dohlédlo, třpytil se sníh.

U stromečku jsem se zaculila, i on musel v noci kramařit. Byla tam hromádka s mým jménem.

Do postele jsem se už nevrátila, přichystala jsem snídani a i když mi asi nepoděkuje, šla jej probudit.
„Brý ráno." Zamumlal a začichal. „Snídaně do postele?!" „Zasloužíš si ji." Vytáhl se do sedu a hladově se do ní pustil.

„Co mi ujídáš?" „Strašně ti to trvá..." „Jak malá, opravdu. Vždyť na rozbalení máš času..." „Jez a nemel. A šup." Blesklo se mu v očích, nic však neřekl a naházel to do sebe. „Konečně! Co blbneš?!" Dusila jsem smích, když si mě stáhl do postele. „Já ti dám „jez a nemel!"" „Zayne! Nééé, já nechci." Vřeštěla jsem a do toho se smála. „Ale chceš." Mučil mě dál lechtáním až to skončilo stejně, jako v noci. Dolů jsem se dostala v deset a rovnou ke stromečku.

Projížděla jsem pár kapitol... Už ani mně to nešlo přečíst, absolutně netuším, proč se to tak změnilo. A jelikož mám Bradford v ntb všude možně poházený - bordelář! =D - tak je tahle část asi trošku jiná, než zněla původně. Něco jsem sama nerozluštila =D