Jen strach a sobectví

Kapitola 31 - Nalij

„Můžeme?" houkl netrpělivě Draco, když nakoukl do pokoje své sestry. Už se nemohl dočkat, až z Malfoy Manor vypadne.

„Jo," kývla Ava, popadla svou hůlku a o chviličku později už spolu spěchali chodbami. Jejich kroky vedly k letaxovému krbu ve vstupní hale, kterým se plánovali přesunout k Zabiniovým. Po hrůzné zkušenosti neměl nikdo ze Zmijozelů náladu trávit čas na panství, a Draco s Avou s povděkem uvítali možnost z něj alespoň na chvíli vypadnout. Do karet jim hrálo také to, že Blaiseova matka pravděpodobně někde uháněla svého dalšího manžela, takže měl volný dům.

V hale zamířili přímo ke krbu, ale dřív, než si Ava stihla nabrat letaxový prášek, ozval se jakýsi nakřáplý hlas: „Kampak, vy dva?"

Oba sourozenci se ve stejném okamžiku otočili po hlase. Prefekt jen stěží potlačil otrávené zamračení, když zjistil, že je pozoruje mladší z bratrů Lestrangeových.

„To není vaše věc, že?" opáčil chladně a Rabastana propálil pohledem.

„Samozřejmě," roztáhl rty v jakési napodobenině úsměvu. „Jen běžte," pokynul ke krbu, avšak neudělal ani krok pryč.

„Radši se přemístíme," zašeptal Draco směrem k Avě.

Ta drobně přikývla, přičemž podezřívavě pozorovala Smrtijeda, jenž ji nepokrytě svlékal očima. Draco dokonce postřehl, že se nepatrně otřásla. Ne, že by se jí divil, vždyť i jemu se z Lestrangeova pohledu zvedal žaludek, a to ani nebyl určen jemu.

„Pojď," sykl tiše a vyrazil k velkým dvoukřídlým dveřím.

Sotva se za nimi dovřely, Ava si znechuceně odfrkla: „Hnusák jeden..."

Blonďák pouze přikývl. Statečně sám před sebou popíral, že to hovado je skrze manželství Bellatrix a Rodolphuse jakýsi jeho příbuzný.

Svorně pozvedli levé ruce, když se přiblížili k hranicím pozemku, a prošli bránou. Draco už se chystal přemístit, když si uvědomil, že Ava u Zabiniho nikdy nebyla, tudíž jí nabídl ruku. Beze slova ji uchopila a nechala se vtáhnout do meziprostoru.

Společně se objevili na prostorné terase velkého domu v jižní části Essexu, který Blaise obýval spolu se svou matkou a který byl častým dějištěm jejich večírků, jelikož Zabiniho matka bývala většinu času mimo dům, stejně jako toho večera. Zatímco Ava se začala zvědavě rozhlížet kolem, on neomylně zamířil ke své výsostné židli. Přece jen, prostornou terasu s luxusním zahradním nábytkem a neuvěřitelným množstvím kytek znal, stejně tak rozlehlou zahradu, jíž dominoval velký bazén. Ne, že by do něho kdy vlezl, ale koktejly na lehátku pod slunečníkem dříve považoval za nedílnou součást léta.

„To je dost," zabručela Pansy, „už jsme chtěli začít bez vás."

„Jsme tu o dvě minuty později, nedělej drama," zavrčela Ava mířící k zelené Daphne. K té si přisedla a starostlivě se zeptala: „Jsi v pořádku?"

Prefektčino odfrknutí málem přehlušilo Daphinu tichounkou odpověď: „Bojím se."

„Čeho?"

„Toho, co bude dál," zakuňkala drobná Zmijozelka. „Teď nás může přinutit dělat ohavné věci a může nám ubližovat a..."

„Pij, Greengrassová," zavelel Zabini a nekompromisně jí vrazil do ruky skleničku s pořádnou dávkou whiskey. Pofňukávající Daphne z ní začala poslušně ucucávat.

Spokojený Blaise tedy podal Avě její vlastní koňskou dávku alkoholu a dolil Millicent. S pánským osazenstvem si hlavu nedělal, prostě vrazil láhev Nottovi, ať si poradí sám. Theo zakoulel očima, ale přece jen si na chvíli zahrál na hostitele.