T: ahoj
mile jsem se na něj usmála
J: Izi, copak? Jsi nějaká smutná?
I: já jsem chtěla pendreky, a i malování na obličej, ale m...Týnka na to nemá peníze
T: Isabelko, tohle nemůžeš říkat lidem jen tak na potkání, já se omlouvám Janku
Posmutněle jsem se usmála na Janka
J: No tak půjdem na malování na obličej
I: ale na to jsou potřeba penízky
J: no, a ty já mám
T: né, Janku to nepřipadá v úvahu....
J: Isabelko? Udělalo by ti to malování na obličej radost?
I: největší!
J: tak v tom případě je to jasný, jdeme
Janek čapnul malou za ruku a vyrazili ke stánku. Já je chvíli v šoku pozorovala a pak jsem se vydala za nimi.
Malá si nechala na obličej namalovat kočičku, a takovou radost v jejích očích jsem dlouho neviděla
I: Týnko, Týnko koukej, jak jsem krásná
T: nejkrásnější jsi
Zvedla jsem hlavu k Jankovi, který zrovna platil a šťastně se usmíval
T: děkuju strašně moc, je mi to hrozně trapné
J: to vůbec nemusí být, o nic nešlo, jen jsem pomohl
Pousmal se a nastala chvíle ticha-jelikož se Iz zrovna kochala tím, jak je krásná v odrazu z okna nějakého auta
T: a... nechceš dnesek strávit s námi?
Nervózně jsem se ho zeptala
J: byl bych moc rad a ty mi aspoň konečně můžeš dat nějaký kontakt na tebe, protože kdo ví kdy by se nam zase poštěstilo
Uchechtli jsme se a zavolali k nam Izabelku, byla totiž opodál u již zmiňovaného auta
I: Tynko a strejda bude teď s nami?
Volala na nás, když běžela k nam
T: jasný!
J: teda pokud to tedy tady paní kočičákové nebude vadit
Řekl s humorem, ona zakyvala hlavou z leva do prava a my šli opět dal
Janek malé ještě koupil cukrovku vatu a zaplatil jí dvě jízdy na řetízkovém kolotoči a pak už jsme šli k našemu bytu. Před vchodem jsem se zastavila a zahleděla jsem se do těch jeho nádherných smaragdových očí
T: Janku já - vůbec nevím, jak bych ti měla poděkovat, jsem ti moc vděčná
J: nemáš vůbec za co děkovat
T: ale mám, malá by z toho dneska jinak nic neměla
I: jó, Týnka má pravdu, děkuju strejdo
J: vážně není za co, hlavně že máš radost Izi
Musela jsem se usmát, je krásné co úplně cizí člověk dělá pro mojí dceru.
J: no a nějaký kontak na sebe mi dáš, aby jsme se mohly zase vidět?
I: jó Týnko, prosím, já chci se strejdou zase ven
T: no tak asi jó nó
Zasmála jsem se a nadiktovala Jankovi svoje telefonní číslo. Pak už jsme se rozloučili a my s Izi šly domů.
ČTEŠ
jak ti teď muzu věřit?
Short StoryJak se Janek zachová když se dozví pravdu o tom, jaky má Týna s Isabelkou vztah? ,,já ti to chtěla říct" ,,ale neřekla"