29.

110 2 0
                                    

J: ale kvůli tobě rád udělám výjimku, a zajdu tam
T: vážně?
Rozzářila se
J: samozřejmě, dáme někomu malou na hlídání, pořídíme ti ty nejkrásnější šaty a užijeme si to
Usmál jsem se na ní
T: ach Janku, ty jsi nejlepší
Zapištěla a dala mi pusu

Pohled Týny:
Janek svolil, že půjdeme na ples, a tak jsme ve čtvrtek odpoledne šli vybrat šaty. Chtěla jsem nějaký, který budou vypadat dobře, ale všechny byly moc drahý
J: lásko, na cenu vůbec nekoukej, a vyber si, co se ti líbí
T: když to je takový blbý
J: kdyby to bylo blbý tak ti to nenabízím
T: tak dobře, děkuju
Vděčně jsem se na něj usmála a pak jsem si šla zkusit dlouhé, třpytivě modré šaty. Vypadaly úchvatně a musím říct, že i na mě samé se mi líbily
T: tak co na ně říkáš?
Prošla jsem se před Jankem, který mě oněměle pozoroval
J: jsou dokoanalé, ty jsi dokoanalá
T: dekuji..
nevinně jsem se usmala
T: ale jsou hrozně drahy..
sklopila jsem svůj zrak na zem
J: nech toho! proste je vezmeme! Budes zářit lasko!Vysleč si je a proste v nich pujdes!
Uchechtla jsem se a zalezla do kabinky, kde se me oblečení stalo více "moje", rifle a volna mikina. Vyšla jsem z kabinky, s Jankem jsme šaty zaplatili a šli domů, kde na nás čekala Monča s Isabelkou. Malá ji má opravdu rada, proto je stále u nás a říkala, ze ji to baví!

Když Janek šel dat spinkat malou, já si zkoušela nějaké boty co mám doma. Jediné, které se ovšem k šatům hodily byly takové černé na vysokém podpatku. Vypadaly krásně, ale fakt nevím jak v nich ujdu! Co si to zkusit? Uchechtla jsem se nad svou predstavou a uskutečnila ji, boty jsem si obula a začala "chodit" po naši chodbě. Moc mi to neslo, kdyby me někdo viděl, musel by si myslet, jak jsem neschopná :D
Byla jsem otočená celem ke vchodu a zrovna když má rovnováha přestala být opět funkci, uslysela jsem za sebou chlapske uchechtavani
T: čemu se jako tlemíš?
Řekala jsem s hraným vážným výrazem a s menšími obtížemi jsem se otočila na Janka
J: sleduju jak se má přítelkyně snaží přijít na to, jak být žena
T: ty seš blbej, viď?
Vyprskla jsem smíchy spolu s ním a opět lehce zavrávorala
J: a koukám, že se moc nedaří
T: tak si to zkus vzít na nohy ty, a uvidíme kdo se bude smát
J: ale já jsem muž, tudíž to neumím, ale myslel jsem, že vy holky to máte v krvi
T: no tak evidentně né všechny
Řekla jsem už docela znuděně a sundala boty
J: já to nemyslel špatně
T: já se na tebe taky nezlobím, jen mě v těch blbých botech bolí nohy a nejde mi v nich chodit
J: tak se na ně vykašli a vem si jiné
T: když mě se k nim žádné jiné nehodí
J: tak můžeme zítra pořídit nové
T: já nevim
J: tak v těhle si dřív nebo později zlomíš nohu
T: hmm, asi máš pravdu
J: já vždycky, takže zítra koupíme nové
T: tak jo, děkuju

jak ti teď muzu věřit?Kde žijí příběhy. Začni objevovat