jak ti teď muzu věřit?

71.

Usmála jsem se na něj a kývla
T: děkuju vám, vy víte jak to pro mě bylo náročné
D: vím, ale máte krásnou dceru a teď budete mít i krásného syna, a s tímhle mužem cítím, že budete mít krásnou velkou rodinu
T: děkuju vám moc
D: není zač, jste v pořádku, jste téměř na konci pátého měsíce, tak za tři týdny přijďte na kontrolu, kdyby se vám něco nezdálo, můžete samozřejmě dřív
T: děkuju moc, nashledanou
D: nashle
Vyšla jsem z ordinace a Janek už na mě v čekárně čekal s budou v ruce, do které mi následně pomohl. Potom mě vzal za ruku a šli jsme pomalu k autu. Když jsme nastoupili otočil se na mě a zahleděl se mi do očí
J: děkuju lásko...
T: za co prosímtě?
J: za to, že díky tobě budu mít syna. Samozřejmě mi bylo jedno co to bude, ale k té naší malé princezně se nám chlapeček hodí
Se slzami v očích jsem ho pohladila po tváři. Mé rozbouřené hormony mi nedovolovali normálně uvažovat, takže mě dojímalo úplně všechno, ale to jak Janek mluvil o naší rodině mě vždy dostalo nejvíc

O mesic později
V našem novém domě probíhají poslední úpravy, nějakou dobu zde už jsme nastehovani, ale teprve dnes se dodělal Isabelky pokojíček. Stále nemůžu pochopit, že ten dům je opravdu náš! Isabelka naši zahradu miluje, jen ji stále chybi nějaký parťák - pejsek, kterého už máme vybraného z útulku, ale malá o tom neví. Koupili jsme Isabelce pískovište a zahradní domecek pro ni i pro malého, ano stále nevíme jméno, na to že mám za 2-3 mesice rodit. Janek si s malou hráli venku, když jsem krajela meloun na svačinu, je léto - červenec, Isabelka nechodí do školky a my si jen užíváme té rodinné idýlky, co máme stále.
Janek, cely spocený došel z venku ke mně a chtěl mi dat pusu, ikdyz jsem se odtrhla
T: rada bych ti dala pusu, ale asi nepotrebuju být cela mokrá
Zasmala jsem se
J: mám se te zeptat, kdy bude ten meloun
Řekl zadychane, ale s nádechem humoru
T: už to skoro bude a vyrid ji, ať si z táty nedělá posla
Podívala jsem se na Isabelku, která zrovna stavěla hrad z písku
J: to já jsem ji řekl, ze za tebou dojdu, volali mi z útulku a..
Odmlcel se
T: a?
J: Ben už je připraveny a muzu ho vytvednout!
Ben je Isabelky nový pejsek, dostal jméno už v útulku
T: no tak skvělé, dojedeme pro něj
J: a co kdybych tam dojel sám, aby to pro Izi bylo překvapení, a ty aby ses nemusela mučit tu dobu v autě
Usmál se a pohladil mé bříško, které bylo už tak dost velké
T: je pravda, že v tomhle horku by mi v autě asi nebylo nejlépe, takže jó, my tu s Isabelkou počkáme, a ty Bena přivez
J: dobře, tak já se převléknu a jedu
T: buď opatrný lásko
Řekla jsem a dlouze ho políbila
J: budu, neboj se
Usmál se, pohladil mě po tváři a odešel. Já dokrájela meloun a šla za Izi ven, kde jsme ho společně snědli
I: maminko, pojď za mnou na písek
T: Isabelko to nepůjde, mně by se tam špatně sedělo, až se narodí tvůj bratříček, tak si s tebou zase hrát budu neboj, teď počkej až přijede tatínek
I: a kam jel?
T: to je překvapení
I: a jaké?
J: takovéhle
Zakřičel Janek od vrat a vypustil Bena kterého měl v náručí na naší zahradu. Štěně se nemotorně rozběhlo naším směrem a Isabelka zapištěla radostí
I: to je můj pejsek
T: přála sis ho, tak ho tady máme
I: a jak se bude jmenovat?
J: v útulku mu dali jméno Ben
I: to je fajn, jen doufám, že se tak nebude jmenovat můj bráška
Řekla Isabelka dramaticky, načež jsme se s Jankem rozesmáli