jak ti teď muzu věřit?

16.

Vzala jsem je do ruky a odnesla je, stala jsem v kuchyni se slzami po celém obličeji a očima upnutyma na sklenkach. Vyhodila jsem je a šla malé nachystat tu snídani, udělala jsem ji chleba se sunkou. Ona po chvíli dobehla a pustila se do jídla
I: ty si nedáš?
rekla s plnou pusou
T: nene, já nemam hlad, pustím ti telku a nachystam ti oblečení, půjdeme se projít
Kyvla hlavou a já udělala to, co jsem ji rekla. Vybrala jsem ji na oblečení minnie šatičky a vzala ji dvě gumicky s hřebenem, aby měla copanky. Divala se na šmouly a jedla, byla naprosto spokojena, vůbec ji nic netrapilo.. ach jo, proč clovek musí dospět? Zase se mi dostal do hlavy on..

Isabelku jsem oblékla, učesala , sobě udělala to same a my se tedy šly projít. Bylo mi hrozně divně. Hlava, plna myšlenek na nej,se mi motala, měla jsem sem tam mdloby v očích a někdy se tak zahledela, ze jsem nebyla schopna dávat pozor na malou..
Šly jsme parkem dál, ale mě najednou úplně přestalo poslouchat moje tělo, před očima jsem měla jen mžitky, nebyla jsem schopná slova. Najednou jsem měla před očima černo

Pohled Janka:
Po včerejší noci jsem se šel ráno projít do parku, bylo mi z toho všeho zle. Přemýšlel jsem a najednou jsem před sebou zahlédl Týnu s Izi. Týna byla celá bledá, ale já si jí nevšímal, otočil jsem se a chtěl jsem jí pryč, najednou jsem ale uslyšel Isabelčin křik
I: mami, maminko, co je s tebou?
Plakala. Otočil jsem se a viděl Týnu bezvládně ležet na zemi.
J: Isabelo, co se stalo?
I: já nevím, Týnka najednou upadla
Klekl jsem si k Týně a začal jsem na ní mluvit
J: Týno, Týno... sakra Týnko, vnímáš mě?
Najednou začala otevírat oči
T: co se děje, kde jsem?
J: klid, už bude dobře
Pohladil jsem jí po tváři, ačkoliv jsem se na ní stále zlobil. Aktuálně však nebyl na výčitky čas, a tak jsem jí pomohl na nohy, podepřel jsem jí a odvedl i s malou domu
T: J-Janku potrebuju... ti to vysvětlit..
Byla tak slabá a tuhle větu opakovala stále dokola, je mi ji líto, ale nemůžu ji to odpustit! Je to klasická roztažnožka! (😂 pardon, musím slušně)
J: tady není nic k vysvětlování Tyno, normálně vás doprovodím domů a půjdu!
T: jo, jasný..
možná jsem na ni moc zlý, ale ona si to zaslouží! To ona je ta špatná, ne já!
Stali jsme před jejím domem a ona vytahovala klíče
T: k-klidne už bez
rekla tiše a strašně moc slabě..
J: prosimte, co všechno jsi dnes jedla?
T: snídani, jedla jsem normálně, jen se mi zamotala hlava
Podíval jsem se na ni pohledem, "děláš si srandu" a svůj zrak obrátil na Izu.
I:Tynka včera byla dlouho do noci vzhuru a rano vůbec nepapala!
T: a jak ty můžeš vědět, kdy jsem já šla spat prosimte?
Uchechtla se stále s minimem energie
J: takže, já půjdu teď k vám, ty si lehnes mezitím, co ti nachystam jídlo, Isabelka se bude dívat na pohádky a půjdu
T: nejsem malá, zvládnu to..
J: tak když jsi byla "malá" tak jsi opravdu byla moc vyspělá
T: tyhle poznámky si nech, jinak se na nějakou pomoc můžeš vykašlat