jak ti teď muzu věřit?

14.

J: opravdu to chceš?
chtěl se ujistit před posledním krokem naseho milování
T: jinak bych to nenechala dojit až s-
Přerušil mě zvuk dveří a dětské krůčky
I: maminko, já nemůžu usnout
došla do pokoje rozespalá Isabelka, Janek ze mě samozřejmě hned slezl, já si přes sebe rychle něco přehodila, vzala malou do náruče a šla ji uložit. Jenže pak mi to došlo
T: Izi, ty jsi mi rekla maminko?
na sucho jsem polkla, mé srdce se začalo třást
I: já.. mně to nedošlo.. nevěděla jsem, že je strejda tady
rekla mi se slzičkami v očích
T: to nevadí..
položila jsem ji zpátky do její postýlky a rozsvitila ji pro změnu takové hvězdičky, aby tam neměla takovou tmu. Odešla jsem z jejího pokojíčku a rovnou premyslela, jak tohle vysvětlím Jankovi
S bušícím srdcem jsem se vrátila do ložnice. A co teď? Co řeknu Jankovi až se zeptá, a že on se určitě zeptá. Nadechla jsem se a podívala jsem se mu do očí
J: co to bylo? Proč ti malá říká mami? Vy nejste sestry?
T: ehm, jsme, jasně že jsme, jen se jí zdálo o mámě, občas se jí to stává a pak přiběhne a jak je rozespalá, neví co říká
J: aha...
Čekala jsem kdy mi Janek začne nadávat za to jak mu lžu, ale on mi řekl něco úplně jiného
J: a nebylo by teda lepší vzít jí k nějakému psychologovi? Evidentně to v sobě nemá úplně vyřešené
Co? To nemyslí vážně?
T: Janku, moje d-sestra není blázen
J: tak jsem to ani nemyslel, spíš, jestli nepotřebuje pomoc, nebo prostě nějak vysvětlit, že máma už tu není
T: né Janku, nepotřebuje, zvládám to s ní řešit sama. Víš co, pojď spát
Řekla jsem a otočila se k němu zády. Za chvíli jsem cítila jak jse ke mě Janek přitiskl a začal mi šeptat do ucha
J: Týnko, promiň prosimtě, nemyslel jsem to špatně, záleží mi na vás, a nechci aby jste se trápily
Neodpovedela jsem mu a mezitím hrála, že spím. Cítím se hrozně... Zase mu lžu! Bylo mi to líto a celou dobu jsem premyslela, jak se tu pravdu dozví, tedy do doby, dokud se vedle me neozvalo dřímání. Hm tak dnes nic nebude, neví o co přichází, chlapec jeden :D. Bylo to pro mě znamení, že je též čas jit spat.

Pohled Janka
T: ne ne ne, nejsem těhotná, nejsem těhotná j-já...
Vzbudily mě křiky Tyny, zas nějaký sen..
J: Tynko
Lehce jsem s ni zatřepal
T: ona.. ona je moje dcera! D-d-dcera
Stále mluvila ze spaní a hazela sebou ze strany na stranu. Rekla dcera? Opravdu rekla dcera? A to těhotenství? Co to má být?.. snažil jsem se ji vzbudit, po chvíli to i pomohlo a ona se vzbudila.

Pohled Tyny
J: Tynko, vstavej, je to sen!
Vzbudila jsem se a ucitila-kvůli tmě neviděla- vedle sebe Janka. Nějak jsem věděla přesně kde je, neváhala jsem a silně ho obejmula.
T: p-promiň..zase jsem te vzbudila
říkala jsem v momentě, kdy jsem se víc uklidnila
J: to nic..
byl nějaký zkleslý, nerekla jsem nic, snad