jak ti teď muzu věřit?

31.

Cítila jsem jak mi Janek svou rukou uvolnil podprsenku, a ta následně spadala na zem. Janek mi začal prsty přejíždět od zad, přes žebra, až po ňadra a nepřestával mě u toho líbat. Chvěla jsem se při každém jeho doteku na mé kůži, ale dělalo mi to hrohne dobře. Měla jsem ruce zapletené v Jankových vlasech a nepřestávala jsem ho líbat. Najednou jsem ucítila jak mi Janek začal stahovat kalhotky a odtrhla jsem se
T: J-janku
Řekla jsem udýchaně i překvapeně
J: promiň, nechtěl jsem...
T: neomlouvej se, jen teď ještě né, prosím, nejsem ještě připravená, však víš
Posmutněla jsem
J: Týnko, neudělal bych nic co bys nechtěla, ano? Hlavně v klidu
Povzbudivě se na mě usmál a objal mě, ačkoliv jsem na sobě měla už jen ty kalhotky
J: ale jestli se chceš osprchovat, tak si to musíš sundat
uchechtl se do polibku a já ho ze srandy bouchla do zad
T: to se jako nemůžu sprchovat v kalhotkách?
Ironicky jsem zkrizila ruce na prsou
J: bylo by to nehygienicke lasko
řekl naposledy se smicheml, ale následně jeho opět zvážnil
J: opravdu nechci te do ničeho nutit! ale neboj se, nic nezkusim! vždyť i já budu mít vyslecene trenky. Lasko, nemáš se ceho bat!
hladil me po tvářích a díval se do mých očí. V ten moment mi bylo jasné, ze on je ten, díky kterému tento blok překonám. Ze on je ten, kterému se oddám kdykoliv!
Usmala jsem se a pokyvla na nej hlavou, úsměv oplatit a opět me začal líbat.
S Jankem jsme si dali tu společnou sprchu, ale nic víc z toho vážně nebylo. Potom už jsme se přesunuli do ložnice, kam za námi po chvíli přiběhla Izi
I: maminko, mně nejde usnout
T: tak já ti přečtu pohádku, pojď
J: zůstaň ležet, já tam dojdu
Usmál se, vzal malou do náručí a šel jí znovu uspat. Do půl hodiny byl zpátky
T: všechno v pohodě?
J: naprosto, jen nemohla spát, a bylo jí tam samotné smutno
T: je ještě malá, vyroste z toho
J: a co kdyby jsme jí pořídili sourozence
Zasmál se Janek laškovně
T: Janku....
J: já vím, já vím, ale tak jednou? Co? Nelíbilo by se ti to?
T: co já vím? Tak já vždycky chtěla velkou rodinu, ale teď mám Isabelku a ta je pro mě nejdůležitější.... A samozřejmě ty
Usmála jsem se
J: tak pojď už spát, zitra půjdeme koupit ty nové botky! Máme už vůbec domluvenou Moncu?
Uchechtl se, když jsem sla k nemu blíž
T: podle me s tím počítá, vždy jsem malou dávala k ni a moc dobre i ví, jak tuhle akci mám rada
Měl ruku položenou tak, abych si na ni mohla lehnout, což jsem i udělala a pritulila se k nemu
T: Janku?
Optala jsem se ho asi po 5 minutách, co jsem se snazila usnout
J: mhmm
zamrlal a já pochopila, ze chce spat a vydechla vzduch
J: copak?
řekl chraplavě
T: né nic, spinkej
Pohladila jsem ho po vlasech
J: mluv
Otočil se celem ke mně
T: já jen.. slib mi prosím, že nás nikdy neopustis
V pokoji byla tma, ale i přesto jsem si představila jeho udiveny výraz nad mou větou
J: co to je za otázku, lasko? samozřejmě že Ti to slibuji! Miluju Isabelku a tebe ještě víc!
Vlepil mi pusu do vlasů
T: kdybys mě opustil, tak.. já nevím co bych udělala..
J: nepřemýšlej nad tím ano? Nikdy, NIKDY tě neopustim..a teď opravdu pojď spat, ať máme na zitra energii
Ucitila jsem, jak se usmívá a opět se k nemu pritulila. Během par minut jsem konečně usla