jak ti teď muzu věřit?

25.

Stál tam on.... Můj bývalý.... Michal!
T: c-co tady sakra děláš?
M: no tak chtěl jsem tě vidět, zeptat se jak se máš... Stýská se mi po Tobě
T: prosim? Michale, tys mě znásilnil, tak jak se vůbec opovažuješ sem přijít? Odkud vůbec víš, kde bydlím?
M: klídek maličká, mám své zdroje a z nich taky vím, že máš dítě. SE MNOU!
T: do toho ti ale vůbec nic není
M: to teda je, chci jí do péče
T: cože? Nikdy!
M: jak chceš... Chtěl jsem to řešit po dobrém, ale o to evidentně nestojíš, takže to budu řešit přes právníky, brzy se zase uvidíme
Ušklíbl se, poslal mi vzdušný polibek a odešel. Zabouchla jsem dveře a v slzách jsem se po nich svezla na zem. Třásla jsem se, a nemohla zastavit pláč. Najednou jsem uslyšela Janka
J: kdo to byl lásko?
Ozvalo se z kuchyně a jeho kroky se přibližovaly ke mně. Zvedla jsem hlavu, a očima plnýma slz jsem se na něj podívala
J: ježiši Týnko, co se stalo?
Klekl si ke mě a pevně mě objal
T: b-byl tu....
J: kdo?
T: M-michal, můj bejvalej, kterej mě tenkrát...
Opět jsem začala víc brečet
J: vím koho myslíš, co chtěl?
T: malou do péče
Řekla jsem, téměř bez dechu
J: to je kreten!
T: J-Janku ja se hrozně bojim, co když... co když mi malou vezne, chce do toho zatáhnout právníky a-
Rozklepala jsem se při představě na danou situaci
J: lasko klid
přišel blíž ke mně a obejmul mě
J: dokud mas me, tak se ho vůbec nemusíš bát! Mám též své kontakty a tak, o malou nikdy nepřijdeš, navíc kdyby se chtěl soudit nemá žádnou šanci!
T: myslíš?
J: vím! Tynko opravdu se neboj! Nic nam neudělá
T: ale on ví i kde bydlíme a co když přijde zrovna v okamžiku, kdy tu nebudeš?
Mluvila jsem mu do našeho objetí
J: tak..
Odtáhl se a chytil mě za ramena
J: co kdybych se sem nastěhoval? Asi bych to nemel rikat já, ale alespoň tady nebudete uz samy!
T: to bys pro me udělal?
Rozzářily se mi oči
J: samozřejmě, jsi láska mého života, miluju te!
Neváhala jsem a opět ho silne obejmula
T: aaaa ty ses uzasnej!
Dala jsem mu rychlou pusu, která zároveň byla plna lásky
T: ja te tak moc miluju Janku!
Ještě více jsem naše objetí prohloubila.
Asi po 5 minutách jsme se od sebe odtrhli, a Janek mi pomohl na nohy
J: pojď spát zlato, potřebuješ si odpočinout
T: dobře
Smutně jsem se pousmála a šla jsem do koupelny, kde jsem si dala horkou sprchu. Janek šel hned po mně a já si šla lehnout do postele. Pomalu jsem usínala, když si ke mě Janek přilehl, a zezadu mě objal
J: miluju tě
Zašeptal mi do ucha
T: já tebe
Šeptla jsem a za pár minut usnula. Bohužel se mi zdálo o Michalovi, o tom všem co se stalo, i o tom, že mi malou vážně vzal. S trhnutím jsem se probudila a začala zhluboka dýchat. Na tohle já nemám, já už ho ve svém životě nechci. Opět jsem se rozbrečela, protože tahle situace je pro mě vážně náročná. Samozřejmě jsem tím probudila Janka
J: Týnko, co se stalo?
T: J-janku, mně se z-zdálo, že mi Michal vzal malou
Hystericky jsem brečela, a klepala se. Janek si na posteli přisedl blíž ke mě a opět mě pevně objal
J: ššššš, Týnko, nebreč, byl to jen sen, v klidu
Snažil se mě uklidnit, ale nemělo to moc cenu, takhle jsem totiž brečela dalších 40 minut než jsem vyčerpáním usnula. Chudák Janek, celou dobu mě držel v náručí a utěšoval