34.

126 3 1
                                    

Bez jediného slova jsme došli až k Jankovu autu, kde mi došlo, že jsme oba pili
T: nejspíš budem muset pěšky
Řekla jsem ještě mírně naštvaně
J: ale notak Týnko, přece by ses kvůli takové blbosti nenaštvala
T: tak mě musíš taky trochu respektovat, kdybych chtěla, aby to každý věděl, rozdala bych si to s tebou před těmi lidmi
Řekla jsem pořád lehce naštvaným tónem, ale vlastně už jsem se nezlobila
J: příště budu mlčet, slibuju
T: tak dobře... Co teď?
J: no teď asi půjdem domu a pro auto se vrátím zítra, až vystřízlivým
T: tak jo
Řekla jsem a chytla Janka za ruku, a vydali jsme se směr náš domov. Než jsme odemkli dveře bytu, bylo už 6 ráno. Monča spala na gauči, a tak jsem jí vzbudila a poprosila jí, aby si na dnešek vzala Isabelku k sobě, že se pro ní večer zastavíme. Pak jsme si s Jankem dali každý sprchu a vlezli do postele
T: dekuji ti, hrozně moc ti dekuju za cely večer
rekla jsem přitulená k němu, když jsme usinali
J: vždyť víš, že pro tebe bych se i.. rozkrajel
Uchechtl se a já ho se smichem bouchla do ramene
T: hezká představa
Naposledy jsem se zasmala a dále propadla do hlubokého spánku
J: co je to za debila?!
Zavrčel Janek, když se v 6:00 rano rozeznel domem zvonek
T: v klidu lež, jdu tam
odpověděla jsem mu a začala vstavat z postele
J:ne, nepustím tě tam, kdo vi, kdo to je..
Zvedl se, oblékl si župan a odesel z ložnice, ja samozřejmě chvíli po nem díky své zvědavosti šla nenápadně za nim

Pohled Janka
Ten clovek zvonil v kuse, divím se, že nevzbudil Isabelku. Vzal jsem za kliku a za dveřmi se objevil, kdo jiný než Michal
J: ty musíš být asi hodně labilní clovek, když tady tak zvoníš v 6 rano
Řekl jsem stylem "jsi mi úplně někde" a zkrizil ruce na prsou
M: kde mas Tynu?
J: no tak ona je narozdíl od tebe normální a spi, co po ni chceš?!
M: nechci být šmejd, chci se s ni domluvit, kdy naplanujeme datum soudu o péči malé
J: tak ty nechceš být šmejd a přijdeš s něčím takovým? Však víš, že nemáš šanci
M: kdybych to věděl, nebo si to myslel, nejsem tady
Pohrdavě se zašklebil
M: takže co? Zavoláš mi jí, nebo mám říct svému právníkovi, ať sepíše předvolání k soudu?
Nadechoval jsem se, že ho pošlu do patřičných končin, ale za mými zády se ozvalo
T: jsem tady, co chceš?

Pohled Týny
Chvíli jsem poslouchala, co Michal Jankovi říká, ale došlo mi, že tohle je můj problém, a tak jsem se vydala ke dveřím vyřídit si to s Michalem sama...
T: jsem tady, co chceš?
Zeptala jsem se podrážděně. Vážně nemám náladu se s ním o ničem bavit, navíc mám za sebou protančenou noc a chci spát, takže moje nálada je fakt na bodu mrazu
M: no chci se domluvit kdy bude soud
T: tak fajn...
M: fajn? Tak kdy?
T: ehmmm, NIKDY!
M: tohle né holčičko, to jsme si nedomluvili
T: my si nedomluvili nic z toho, co se mezi námi kdy stalo, takže přestaň, a vypadni
M: jak chceš, ty budeš u soudu škemrat o milost
T: VYPADNI
Zaječela jsem a praskla dveřmi

jak ti teď muzu věřit?Kde žijí příběhy. Začni objevovat